WTO kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu

Okonjová-Iwealová v rozhovoru s BBC upozornila, že podíl Ruska a Ukrajiny na globálním vývozu zboží sice činí jen zhruba 2,5 procenta, ale v některých sektorech mají tyto dvě země velmi významné postavení. Varovala rovněž, že výpadky v dodavatelských řetězcích nyní tlačí vzhůru ceny potravin, což by mohlo vést k potravinové krizi.

Ruský útok na Ukrajinu narušil dodávky řady potravinářských produktů, včetně pšenice a kukuřice. "Skutečně se obávám hrozby hladu, zejména v chudých zemích," uvedla šéfka WTO. Upozornila například, že pšenici a další obilí dováží z Ruska a Ukrajiny více než polovina afrických zemí.

Kvůli obavám z dopadů sankcí na dodávky z Ruska zdražují kromě potravin také další komodity. Rusko je například klíčovým producentem palladia, které je důležité pro automobilový průmysl, upozorňuje BBC.

Již před válkou na Ukrajině se v řadě odvětví objevily problémy v dodavatelských řetězcích v důsledku pandemie covidu-19, což vedlo po celém světě k růstu inflace. "Domnívám se, že v krátkém až středně dlouhém období budou tyto inflační tlaky pokračovat," uvedla šéfka WTO.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.