Americká společnost Intel chce od německé vlády získat dalších pět miliard eur (438,4 miliardy Kč) dotací, aby mohla pokračovat v budování závodu na čipy na východě země. S odvoláním na informované zdroje o tom dnes napsala agentura Bloomberg.
Výrobce čipů se již s německou vládou na výstavbě závodu v Magdeburgu dohodl. Berlín přislíbil dotace ve výši 6,8 miliardy eur. Koncem loňského roku však americká firma zahájení výstavby odložila kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji a nyní hledá další finanční pomoc, uvedly zdroje.
"Narušení globální ekonomiky vedlo ke zvýšení nákladů, od stavebních materiálů až po energie," uvedl Intel v prohlášení. "Oceňujeme konstruktivní dialog s federální vládou, jehož cílem je vyřešit rozdíl v nákladech ve srovnání s výstavbou v jiných lokalitách," dodal.
Intel v roce 2021 anoncoval, že hodlá v průběhu deseti let v Evropě investovat 80 miliard eur. Počáteční investice 33 miliard eur vedle závodu v Magdeburgu zahrnuje rozšíření továrny v Irsku či vybudování výzkumného centra ve Francii.
Německé ministerstvo hospodářství odmítlo jednání se společností Intel komentovat, ale poukázalo na cíl EU vyrábět do roku 2030 pětinu světové produkce polovodičů. "S ohledem na tento cíl je spolková vláda připravena podpořit polovodičový průmysl v Německu několika miliardami eur a umožnit vznik nových továren," uvedlo. Dodalo, že další financování bude muset schválit Evropská komise.
Intel původně odhadoval, že projekt v Německu bude stát 17 miliard eur. Nyní podle zdrojů odhaduje, že utratí 30 miliard.
Související
Zemřel spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, bylo mu 94 let
Intel dostal americkou licenci na další dodávky Huawei
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák