Americká společnost Intel chce od německé vlády získat dalších pět miliard eur (438,4 miliardy Kč) dotací, aby mohla pokračovat v budování závodu na čipy na východě země. S odvoláním na informované zdroje o tom dnes napsala agentura Bloomberg.
Výrobce čipů se již s německou vládou na výstavbě závodu v Magdeburgu dohodl. Berlín přislíbil dotace ve výši 6,8 miliardy eur. Koncem loňského roku však americká firma zahájení výstavby odložila kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji a nyní hledá další finanční pomoc, uvedly zdroje.
"Narušení globální ekonomiky vedlo ke zvýšení nákladů, od stavebních materiálů až po energie," uvedl Intel v prohlášení. "Oceňujeme konstruktivní dialog s federální vládou, jehož cílem je vyřešit rozdíl v nákladech ve srovnání s výstavbou v jiných lokalitách," dodal.
Intel v roce 2021 anoncoval, že hodlá v průběhu deseti let v Evropě investovat 80 miliard eur. Počáteční investice 33 miliard eur vedle závodu v Magdeburgu zahrnuje rozšíření továrny v Irsku či vybudování výzkumného centra ve Francii.
Německé ministerstvo hospodářství odmítlo jednání se společností Intel komentovat, ale poukázalo na cíl EU vyrábět do roku 2030 pětinu světové produkce polovodičů. "S ohledem na tento cíl je spolková vláda připravena podpořit polovodičový průmysl v Německu několika miliardami eur a umožnit vznik nových továren," uvedlo. Dodalo, že další financování bude muset schválit Evropská komise.
Intel původně odhadoval, že projekt v Německu bude stát 17 miliard eur. Nyní podle zdrojů odhaduje, že utratí 30 miliard.
5. prosince 2025 16:28
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
Související
Zemřel spoluzakladatel Intelu Gordon Moore, bylo mu 94 let
Intel dostal americkou licenci na další dodávky Huawei
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák