13 tisíc firem dostane obsílku kvůli nelegálnímu softwaru

Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.

Podzimní protipirátské tažení navazuje na sérii jarních obsílek. "Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," prohlásil mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Zhruba polovina oslovených firem patří do kategorie společností, které jsou podle analýzy BSA vystaveny velkému riziku softwarového pirátství: "Jde o firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě," upřesnil Hlaváč.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," upozornil Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Zhruba 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku: "Buďto se zaregistrovaly do legalizačního programu nebo vyvinuly jinou aktivitu vedoucí k nápravě. Potvrzují se tím odhady míry pirátství, která se v různých sektorech pohybuje od 30 do 50 procent. Budeme proto v podobných akcích nadále pokračovat," prohlásil Hlaváč.

V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla už třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.

K pořízení legálního softwaru firmy motivuje zejména strach ze ztráty bezúhonnosti manažerů a z finančních postihů. Vyplývá to z červnového průzkumu BSA. "Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce," vysvětlil Hlaváč.

České soudy podle něj postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.

Finančních postihů se podle průzkumu BSA nejvíce obávají malé a střední firmy disponující pěti až 99 počítači. Společnosti s více než sto počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. "Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru," řekl Hlaváč.