Cílené intriky zaměstnanců poškozují konkurenceschopnost

"Interní pletichy, tedy snaha získat nekalým způsobem nějakou výhodu uvnitř firmy, patří mezi nejrozšířenější bezpečnostní rizika. V závěsu je vynášení strategických informací mimo firmu, například podrobnosti o nabídkách klíčových tendrů," uvedl Petr Hněvkovský, bezpečnostní expert společnosti S&T CZ.

Z analýzy klíčových bezpečnostních hrozeb vyplývá, že interní zneužívání dat představuje větší bezpečnostní riziko (86 procent) než zneužití dat zvenčí, například útok hackerů (27 procent). K intrikaření dochází podle analýzy v každé firmě. "Vynést tajnou informaci mimo firmu a ještě ji zpeněžit je rizikové a náročné, to si běžný zaměstnanec netroufne. U interního zneužití je to ale jinak: upevnit svou pozici uvnitř firmy chce každý, s rostoucí nezaměstnaností budou interní pletichy narůstat," varoval Hněvkovský.

Zneužití citlivých informací nejvíce hrozí firmám s více než 50 zaměstnanci, kde již existuje značné konkurenční prostředí. "V malých firmách je relativně snadné zajistit, aby se k citlivým informacím dostaly jen autorizované osoby. Případně o sobě a firmě vědí téměř vše, takže není co tajit," popsal běžnou praxi Hněvkovský.

Jakmile ale začne vznikat soutěživé prostředí, situace se rázem změní. "Češi jsou poměrně soutěživí a ambiciózní, bohužel až 40 procent z nich bez skrupulí poruší pravidla hry, pokud jim to přinese osobní výhodu. Může za to přijetí neetických forem chování v české populaci jako zcela běžné součásti života," vysvětlil psycholog Jiří Šimonek. Vyplývá to z testování 84 tisíc zaměstnanců během posledních pěti let, které provedla společnost DAP Services.

Nejvíce se intrikáni zajímají o klíčové informace, které jim umožní upevnit vliv uvnitř firmy. Jsou jimi např. výše platů a odměn kolegů, rozvojové a strategické plány či vlastní nabídky nebo dohody s externími dodavateli. To potvrzují i soudní znalci v oblasti informačních technologií. "Setkáváme se často s nulovým zabezpečením interních dat. V případě jejich zneužití se pak velmi těžko hledá viník, a i pokud se najde, bez pádných důkazů nelze takového pracovníka kvůli zneužití interních informací propustit," uvedl soudní znalec Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem.

Za špatnou bezpečnostní situaci uvnitř firem může i fakt, že se manažeři často zaměřují na zmiňovaná vnější bezpečnostní rizika, třeba útok hackerů. Vnitřní bezpečnostní hrozby naopak bagatelizují. "Přitom pravděpodobnost útoku zevnitř je třikrát vyšší než zvenčí. Přesto se investice firem týkají hlavně vnějších rizik," nastínil Hněvkovský.

Podle psychologů se tak děje i kvůli tomu, že si manažeři neradi připouštějí zrádce ve vlastním týmu: "Je to přirozené, stejně jako každý rodič vidí vlastní děti v lepším světle než okolí. O to více je třeba být na pozoru, protože intriky mohou rozložit celý pracovní tým," uvedl psycholog Jiří Šimonek.

Pletichy uvnitř firem představují značné riziko pro jejich další rozvoj. Pokud vliv získávají intrikáni namísto opravdu schopných zaměstnanců, konkurenceschopnost společnosti rapidně klesá. "Vliv pak mají lidé, kteří mají nízkou morálku a nezastaví se prakticky před ničím. Naopak ti schopnější a loajálnější mohou být rychle vyšachováni ze hry," nastínil Šimonek.

Dalším rizikem je obyčejná lidská závist. "Do bezpečnosti může firma investovat miliony, ale pokud se někdo dozví, že jeho plat je menší než kolegův, může získat touhu si přivydělat jinak či kolegu poškodit. Morálně si to obhájí tak, že si stejně bere jen to, o co ho firma připravuje," vysvětlil chování zaměstnanců v praxi soudní znalec Janoušek.

Lékem proti pletichám je nejen dobré zabezpečení interních dat, ale i vypracování systému kompetencí. Přehnané restrikce vedou k tomu, že se lidé snaží bezpečnostní pravidla obcházet. Klíčem je tedy jasně určit, kdo k jakým informacím může a za jakých bezpečnostních podmínek. "Samotné technologie jsou důležitým podpůrným prostředkem, ale nikoli spásou,“ uzavřel Hněvkovský.