Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Chris Southworth, generální tajemník Mezinárodní obchodní komory ve Velké Británii, v rozhovoru pro CNN upozornil, že měnící se ekonomický řád vyvolává silný politický tlak. Ten vede k takzvanému unilateralismu, kdy jednotlivé státy upřednostňují vlastní izolovaná řešení před společným postupem. Celý systém se tím podle něj štěpí a stává se nepředvídatelným a mnohem složitějším.

Tento trend představuje hrozbu především pro vyspělé ekonomiky ze skupiny G7, které svůj růst postavily na stabilitě a dodržování pevných pravidel. Mezi nejvíce ohrožené země patří podle Southwortha Velká Británie, Austrálie, Japonsko a Kanada. Tyto státy jsou bytostně závislé na fungujícím multilaterálním systému, a pokud se globální obchod rozpadne na řadu separátních dohod, ponesou hlavní tíhu následků.

Krize v Perském zálivu tak funguje jako katalyzátor, který naplno odhaluje slabiny současných obchodních norem. Expert zdůrazňuje, že stávající pravidla jsou zastaralá a neodpovídají potřebám moderního obchodu 21. století. Jsou zkrátka „nevhodná pro svůj účel“ a bez jejich zásadní reformy bude proces drobení světového trhu nadále pokračovat.

Aby se zabránilo dalšímu tříštění, je podle Southwortha nezbytné hledat společná mnohostranná řešení. Pokud se státy uzavřou do svých vlastních ochranářských politik v reakci na geopolitické šoky, jako je právě ten v Hormuzském průlivu, riskuje světová ekonomika dlouhodobou nestabilitu. Právě reforma zastaralých institucí by mohla být cestou, jak obchodní systém znovu sjednotit.

Narušení námořních cest v Perském zálivu tedy není jen vojenským či logistickým problémem, ale zásadní výzvou pro budoucí podobu světové prosperity. Fragmentace trhů by totiž ve výsledku znamenala vyšší náklady pro firmy i koncové spotřebitele ve všech koutech světa.