Německo dnes dalo sbohem jádru, může to zdražit elektřinu i Čechům. Naopak ve Finsku spouští novou JE, v jádro víc věří i Francie, Británie, či dokonce Japonsko

Německo dnes po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začalo postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova, popisuje situaci ekonom Kovanda. O zhruba 45 minut později byl tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu. Posléze během dneška projdou stejným procesem také elektrárny Neckarwestheim-2 a Emsland. Do dnešní půlnoci tak bude Německo zcela bez své jaderné elektrárny, poprvé od roku 1961.

Zmíněné elektrárny loni vyrobily šest procent elektřiny, která se celkově v Německu vyprodukovala. Berlín rozhodl prodloužit životnost o několik měsíců. Původně mělo k odpojení jaderných zdrojů dojít už ke konci loňska. Energetická krize EU, vyvolaná dopady ruské invaze na Ukrajinu, však tento záměr narušila. Prudký pokles cen plynu, k němuž v EU od loňského léta došlo, umožnil odložit odpojení jaderných elektráren v Německu oproti původnímu plánu tedy jen o 3,5 měsíce. Referenční burzovní plynu v EU se od konce loňského srpna do včerejška propadla o 88 procent. Od cen plynu se odvíjí burzovní cen elektřiny.

Němci se rozhodli své poslední jaderné zdroje vypnout i přesto, že celá řada jiných zemí se naopak kvůli dopadům války na Ukrajině k jádru vrací. I Německu hrozí, že kvůli dnešnímu vypnutí posledních jaderných elektráren a odpojení od dodávek ruského plynu nebude mít ani výhledově dost zdrojů zelené elektřiny – například větrné nebo sluneční –, a bude tudíž muset elektřinu buď vyrábět ze špinavého uhlí nebo ji dovážet ze zahraniční, a to včetně sousedního Česka.

Česko přitom z energetického hlediska představuje „sedmnáctou spolkovou zemi Německa“. Je vysoce integrováno do německého energetického trhu. Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, značí to, že ji sami nemají dostatek, což kvůli provázanosti trhů vyvolá tlak na růst burzovních cen elektřiny také v Česku. Od těchto burzovních cen se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy.

Odpojování německých jaderných elektráren je tak nutno vnímat jako krok, který potenciálně vyvolá tlak na růst cen elektřiny také pro lidi v Česku.

Je symbolické, že v pondělí zahajuje pravidelnou výrobu nejnovější jaderná elektrárna na starém kontinentu, finská Olkiluoto-3. Francie plánuje výstavbu šesti velkých reaktorů a většího množství malých modulárních reaktorů. Podobné ambice má také Británie. A dokonce Japonsko, po desetileté jaderné paralýze, kterou si národ s historicky neblahou zkušeností s jadernou energií, prošel po fatální havárii fukušimské elektrárny. 

Německo se tak vydává od značné míry proti trendu doby. A Česko svým způsobem s ním. Teprve se uvidí, zda se to ekonomicky vyplatilo.

Související

Více souvisejících

Německo jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 30 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy