Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?

Naděje, že by telefonický rozhovor mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem mohl zabránit dalším opatřením, se nenaplnily. Nyní se obě strany ocitají v klíčové fázi, kdy bude rozhodující, jak daleko jsou ochotny zajít v oslabování svých vzájemně provázaných ekonomických vztahů.

Navzdory prvním výstřelům si však obě země ponechávají prostor k vyjednávání. Podle analytiků je čínská reakce zatím relativně umírněná, protože dopad amerických cel na Čínu je zatím spíše symbolický. Peking se navíc snaží nevyloučit možnost dosažení dohody, přičemž Si Ťin-pching stále zvažuje, jakým způsobem nejlépe komunikovat s Trumpovou administrativou.

Čínská cla postihují zhruba 9 % celkového dovozu z USA, což znamená, že Peking zatím nepřistoupil k plošným opatřením. Kromě celních tarifů oznámila čínská vláda také omezení exportu některých surovin využívaných v obranném průmyslu a v oblasti ekologických technologií, čímž cílí na americké strategické sektory.

Na druhé straně Trump zatím neuplatnil dříve hrozící 60% clo na čínské zboží, což naznačuje, že se stále považuje za vyjednavače, který si nechává otevřená zadní vrátka. Na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu dokonce prohlásil, že má Si Ťin-pchinga rád a že chce udržet s Čínou dobré vztahy.

Přesto je v tomto křehkém vyjednávacím prostředí klíčovým datem 1. duben, kdy má Trumpova administrativa dokončit vyšetřování americko-čínských ekonomických vazeb. Toto šetření by mohlo vést k dalším opatřením, což by vyvolalo tvrdší odvetu Pekingu.

Čínská strategie se nyní zaměřuje na přesné zacílení protiopatření, nikoliv na plošnou obchodní válku jako v letech 2018–2019. Peking posiluje svůj vliv v oblasti exportních omezení klíčových surovin a minerálů, kde má výrazný podíl na světovém trhu. Odhaduje se, že Čína kontroluje 60 % celosvětové produkce a 85 % zpracovatelské kapacity kritických nerostů, což jí poskytuje významný vliv na americký průmysl a technologický sektor.

Současně se čínská vláda soustředí na zmírnění dopadů možných dalších cel na svou ekonomiku, která čelí zpomalujícímu růstu, nízké spotřebitelské poptávce a deflaci. Navíc se Peking snaží diverzifikovat své obchodní vztahy, posiluje vazby s Evropou a dalšími partnery a využívá Trumpovy konfrontační politiky k upevnění vztahů s americkými spojenci.

Otázkou však zůstává, co může Čína skutečně nabídnout v rámci možného obchodního vyrovnání. Peking nikdy plně neimplementoval první fázi obchodní dohody, kterou uzavřel s Trumpem na konci jeho prvního funkčního období. Americká kritika čínské ekonomické politiky se navíc netýká jen obchodu, ale i vládních dotací a průmyslové strategie, což představuje hlubší problém.

Analytici proto předpokládají, že Washington nebude mít zájem o rozsáhlou dohodu a namísto toho se zaměří na dílčí otázky, například na budoucnost aplikace TikTok v USA. Tento selektivní přístup by mohl omezit možnost nalezení širšího kompromisu a vést k dalším eskalacím.

Čína se však bude snažit situaci zvládnout s co nejmenšími dopady na svou ekonomiku. Pekingská diplomacie se soustředí na udržení osobních vztahů mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem a zároveň využije každé příležitosti k oslabení americké pozice na globální scéně. Pokud Trump zhorší vztahy s dalšími partnery, Čína by mohla těžit z oslabené americké koalice a získat větší prostor pro vlastní hospodářskou expanzi.

Nejbližší týdny tak budou rozhodující – zda se podaří udržet konflikt pod kontrolou, nebo zda se obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa dostane do nebezpečné spirály odvetných opatření.