Pohonné hmoty v Česku zlevní kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny

Například včera vyšlo najevo, že na leteckých linkách mezi Pekingem, resp. Šanghají a italským Milánem byla takřka polovina cestujících pozitivní na covid. Podle dat Bloombergu se v minulém týdnu během jediného dne nakazilo v Číně covidem 37 milionů lidí. To by byl naprostý rekord, neboť dosud činil nejvyšší počet globálně nakažených během jednoho dne zhruba čtyři miliony osob. Italské úřady se tak připojují k těm japonským nebo americkým, které pro cestující z Číny vyžadují covidové testování.

Rychlé šíření covidu v Číně a potenciálně i ve světě ohrožuje stále velmi křehké globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. V Česku to pociťují například zájemci o některé druhy léků, které jsou jen obtížně k dostání, pokud vůbec. Za nedostatkem stojí z velké části závislost jejich výroby na Číně. Čínskou ekonomiku nyní mohou dramaticky navýšené počty nakažených a hospitalizovaných ochromit a tím zadělat na další fatální narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Takové narušení po nějaké době působí jako inflační tlak, protože představuje ochromení nabídkové strany. 

Současně bezhlavé uvolňování čínských covidových restrikcí může znamenat další mocný inflační tlak i z důvodu dění na poptávkové straně. To proto, že Čína je nenasytným dovozcem řady surovin, včetně ropy. Pokud by tedy promoření covidem, které tam nyní rapidním tempem probíhá, ustála, dojde k mohutnému vzestupu globální poptávky po surovinách, včetně právě ropy a ropných produktů. Čína je největším světovým dovozcem ropy. 

Dodatečné silné inflační tlaky, které čínské covidové uvolňování tedy může způsobit jak na nabídkové, tak poptávkové straně globální ekonomiky je „bolehlavem“ pro světové centrální banky v čele s tou americkou. Pokud by kvůli novým čínským inflačním tlakům musely ještě důrazněji zvedat své úrokové sazby, hrozilo by Západu i světu jako takovému zabřednutí do ještě hlubší recese, než s jakou se víceméně počítá nyní. Hrozba takové, ještě hlubší recese nyní stahuje akciové trhy v USA, Evropě i Asii. Vytváří také nový tlak na pokles ceny ropy. Z něj právě mohou v příštích týdnech těžit čeští motoristé. Pohonné hmoty by jim zkraje roku 2023 mohly ještě dále zlevňovat. 

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,14 Kč, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. O 17 haléřů na litr zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 37,69 koruny. Benzín v tomto týdnu zlevnil nejníže od letošního 19. ledna, nafta pak nejníže od 26. února. Znamená to, že už i nafta smazala takřka celý cenový nárůst, jenž nastal následkem ruské invaze na Ukrajinu, která začala letos 24. února. Nutno však říci, že v případě nafty ke zlevnění dopomáhá také červnové snížení spotřební daně z ní, o 1,50 koruny na litr, které Fialova vláda – na rozdíl od benzínu – ponechává v platnosti. 

V příštím týdnu budou tedy pohonné hmoty dále mírně zlevňovat. Zlevnění jak benzínu, tak nafty bude v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr. 

Důvodem pokračujícího, byť zbrzděného zlevňování pohonných hmot budou výše popsané důvody, tedy zejména dopad čínského covidového uvolňování. 

Trend zlevňování pohonných hmot v Česku by mohlo zlomově zvrátit vypnutí ropovodu Družba. Ruský prezident Vladimir Putin v tomto týdnu podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících – přímo i nepřímo – cenový strop na ruskou ropu. Cenový strop se týká ropy, kterou Rusko vyváží námořní cestou, tedy prostřednictvím tankerů. Proto nelze hovořit o tom, že by jej Česko podporovalo přímo. Přímo totiž námořně dodávanou ruskou ropu neodebírá. Nepřímo však strop podpořilo. Podporuje jej totiž Evropská unie jako celek. A Česko si nevyjednalo výjimku z této podpory jako Maďarsko.

Proto právě nelze zcela vyloučit, že Putin by mohl přikročit k zastavení dodávek Česku jižní větví ropovodu Družba, kudy proudí ruská ropa. Ta stále tvoří zhruba polovinu ropného dovozu do ČR. Jižní větví Družby však dováží ruskou ropu také právě zmíněné Maďarsko. A tomu Moskva ropu vypne jen těžko. Když Budapešť nyní představuje jejího největšího spojence, resp. nejmenšího odpůrce v rámci EU a když se nepodepsala ani pod uvedené zastropování. 

Světový trh s ropou se však zatím závažnější reakce Ruska neobává. Putinův dekret trhy hodnotí jako příliš vágní. Důležitější tak budou reálné činy Ruska. Ty jsou však zatím mírnější, než se trhy obávaly. Ostatně ropa Brent včera ubrala na ceně, a to zhruba 1,3 procenta. A dnes také zlevňuje. Mnohem více než Putinův dekret její cenu nyní ovlivňuje již přiblížené uvolňování covidových restrikcí v Číně. 

Zatím tedy nelze předpokládat, že by zmíněný Putinův dekret jako takový výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní. Tehdy se nafta prodávala celkem běžně za zhruba 50 korun za litr. 

Putinův dekret však není překvapivý. Překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo – vždyť strop na ruskou ropu vstoupil v platnost již před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců. 

Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál – nejen v oblasti dodávek ropy, i v oblasti dodávek plynu –, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko tento týden například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal. Evropský trh s plynem pro Moskvu zůstává relevantní, jak uvedl vicepremiér Alexander Novak. 

To vše naznačuje, že Putinův dekret by neměl vyvolat žádný dramatický otřes na evropských trzích s palivy. Neměl by vést ani k jakkoli dramatičtějšímu trvalejšímu růstu cen pohonných hmot v ČR, byť přechodné cenové výkyvy jistě vyvolat může.