Reálné mzdy v Česku letos klesnou nejvíc ze zemí visegradské čtyřky

Reálné mzdy v Česku se letos kvůli vysoké inflaci sníží o 8,3 procenta. Bude to největší pokles ze zemí visegradské čtyřky (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, i větší snížení než v průměru Evropské unie. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Cyrrus, kterou má ČTK k dispozici. V příštím roce se podle analýzy reálné mzdy v Česku sníží o 0,1 procenta.

"Záporný reálný růst mezd nás provází již od loňského roku a v nadcházejících měsících by nemělo dojít k výrazné změně. Vysoká cenová hladina se tak negativně projevuje na bohatství domácností. Vysoká inflace je škodlivá hlavně tím, že negativně dopadá na všechny, nicméně ji mnohem více pociťují nižší příjmové skupiny obyvatelstva," uvedla analytička Cyrrusu Anna Píchová.

Pokles reálných mezd v Česku je podle analýzy výrazně rychlejší než v okolních zemích. Zatímco v Česku se očekává snížení o 8,3 procenta, evropský průměr klesá o 2,3 procenta a zbývající státy V4 očekávají ještě mírnější pokles. V Polsku by se reálné mzdy měly snížit o 2,1 procenta, na Slovensku o 1,1 procenta a v Maďarsku o 0,3 procenta.

V příštím roce se v celoevropském průměru očekává růst reálných mezd o 0,6 procenta. Stejně rychle by se měly reálné mzdy zvyšovat v Polsku, na Slovensku by růst měl dosáhnout 0,7 procenta a v Maďarsku 2,3 procenta. V Česku analýza předpokládá další pokles reálných mezd o 0,1 procenta.

Vývoj reálných mezd v Česku je podle Píchové jeden z nejhorších v EU. "Důvodem pro takový pokles je vysoká inflace, jelikož v nominálním vyjádření mzdy v České republice stále rostou s ohledem na přetrvávající převis poptávky nad nabídkou na pracovním trhu. Negativní růst reálných mezd by měl pokračovat i v roce 2023 a to zejména díky kombinaci stálé zvýšené cenové úrovně a také díky zpomalení nominálního růstu mezd," uvedla.

Analytička ale upozornila, že za posledních deset let rostly reálné mzdy v Česku výrazně rychleji než byl průměr eurozóny. V letech 2011 až 2021 se hrubý disponibilní příjem zvýšil o 41,4 procenta, zatímco v eurozóně to bylo o 20,8 procenta. Kdyby mzdy v Česku rostly od roku 2010 pouze podle inflace, činila by nyní průměrná mzda zhruba 31.500 korun, ve skutečnosti dosáhla ve druhém čtvrtletí zhruba 40.100 korun.

Podle Píchové by snižování reálných mezd mělo být jen krátkodobé a lze očekávat brzké zlepšení. "Situaci je potřeba vnímat jako přechodnou a nezapomínat na to, že v uplynulé dekádě náš čistý disponibilní příjem rostl. Při pohledu zpět tak musíme konstatovat, že se máme lépe než před pár lety. Máme se dokonce lépe, než kdyby každoročně naše mzdy rostly jen o výši inflace, a to díky vývoji ekonomiky, mzdovému růstu a s tím spojeným růstem disponibilního příjmu," uzavřela analytička.

Související

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

mzdy / platy CZK

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy