Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Ceny energií procházely v uplynulých měsících extrémní volatilitou poté, co Írán reagoval na vojenské údery faktickým uzavřením této klíčové vodní cesty. Hormuzský průliv představuje naprosto kritickou tepnu pro globální dodávky ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Náklady na surovou ropu však začaly prudce klesat v polovině června, kdy Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které oběma stranám poskytlo šedesátidenní lhůtu pro vyjednávání o jaderném programu a krocích k ukončení války.

K uklidnění trhů přispělo také víkendové setkání zástupců obou zemí ve Švýcarsku. Výsledkem těchto mírových rozhovorů bylo mimo jiné rozhodnutí Washingtonu částečně uvolnit sankce uvalené na íránský export ropy. Podle údajů společnosti Kpler, která se specializuje na námořní zpravodajství, se počet plavidel křižujících Hormuzský průliv od podpisu červnového memoranda prokazatelně zvýšil. Mezi loděmi procházejícími touto vodní cestou jsou tankery přepravující surovou ropu, LNG, hnojiva i další komerční zboží.

Klíčovým momentem pro stabilizaci regionu bylo vytvoření přímé komunikační linie mezi USA a Íránem. Podle společného prohlášení zprostředkovatelských zemí, kterými jsou Katar a Pákistán, má toto spojení předcházet jakýmkoliv nedorozuměním a zajistit bezpečný průjezd pro komerční plavidla. Odborníci z poradenské firmy Marisks, jež spolupracuje s loděmi uvízlými v regionu, potvrzují, že v posledních dnech došlo v intenzitě dopravy k obrovskému posunu.

Podle interních odhadů společnosti Marisks proplulo průlivem od pondělí zhruba 80 lodí, což přímo navazuje na první kolo švýcarských mírových rozhovorů. Omezený počet plavidel může se svolením íránských úřadů využívat severní koridor. Americké námořnictvo zároveň poskytlo komerčním flotilám instrukce pro plavbu jižní trasou, která byla od začátku války upravena tak, aby byla chráněna před námořními minami a dalšími bezpečnostními hrozbami.

Navzdory pozitivnímu trendu zůstává celkový objem dopravy stále pod předválečnou úrovní, kdy průlivem běžně proplouvalo více než sto lodí denně. Vody Perského zálivu tak i nadále vykazují anomálie a stovky plavidel stále čekají na povolení k vyplutí. S poklesem velkoobchodních cen ropy se pozornost spotřebitelů i vládních činitelů přesouvá k maloobchodním cenám pohonných hmot na čerpacích stanicích, které po vypuknutí konfliktu prudce vzrostly.

Průměrná cena běžného benzinu ve Spojených státech sice klesla na přibližně 3,93 dolaru za galon poté, co v dubnu dosáhla svého maxima od roku 2022, stále se však drží vysoko nad předválečným průměrem. Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil zahájit vyšetřování velkých energetických koncernů, jako jsou Shell nebo ExxonMobil. Obvinil je z toho, že uměle nadsazují ceny a odmítají zlevnit paliva pro řidiče, přestože náklady na surovou ropu na světových trzích již výrazně poklesly.

Americký ropný institut, který zastupuje zájmy tamního ropného a plynárenského průmyslu, obvinení odmítl s tvrzením, že ceny paliv se nepohybují v naprosté shodě s cenami surové ropy. Podobným obviněním z nespravedlivého navyšování cen benzinu čelily od začátku íránské války také britské energetické firmy. Britský úřad pro ochranu hospodářské soutěže nicméně ve své zprávě uvedl, že nenašel žádné plošné důkazy o zneužívání situace a průměrné ziskové marže prodejců zůstaly stabilní.

V Česku se zatím snížení cen nijak neprojevuje. Zatímco před válkou v Íránu se cena benzinu pohybovala kolem 33 korun za litr, dnes dosahuje zhruba 39 korun. V případě nafty se cena na počátku roku pohybovala kolem 32 korun za litr, dnes dosahuje více než 35 korun.