Čína oficiálně otevřela novou mezinárodní banku AIIB, Washington je nabručený

Peking - Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) dnes v Pekingu zahájila oficiálně provoz. Ceremoniál vedl čínský prezident Si Ťin-pching, zúčastnili se ho zástupci 57 členských zemí banky.

Vytvoření AIIB navrhla v roce 2013 Čína, která je největším akcionářem nové instituce. Spojené státy považují AIIB za konkurenci pro Světovou banku (SB). Navzdory tomu se členy banky stala i řada spojenců USA, včetně Británie, Německa, Itálie, Austrálie či Jižní Koreje.

Druhým největším akcionářem banky je Indie, následují Rusko, Německo a Jižní Korea. Mezi členy AIIB nepatří Japonsko, které podporuje Asijskou rozvojovou banku (ADB).

Zdroj: YouTube

AIIB má sloužit pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč). Očekává se, že AIIB bude během prvních pěti až šesti let poskytovat úvěry v objemu deseti až 15 miliard dolarů ročně.

Vytvoření AIIB je podle agentury Bloomberg součástí snahy Pekingu zajistit Číně statut ekonomické mocnosti srovnatelné s USA. Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna označil vznik banky za "další důkaz obnovující se rovnováhy ve světové ekonomice".

Čína je kritikem současného světového finančního systému, kterému podle ní dominují Spojené státy a který prý dostatečně nereprezentuje rozvíjející se země. "Zahájení provozu AIIB představuje krok k multipolárnímu finančnímu systému, který již nebude formován pouze institucemi, jimž dominují Spojené státy," uvedla analytička Sandra Heepová z čínského institutu Merics v Berlíně.

Související

Čínská měna

Asijská banka AIIB přijala sedm nových členů, včetně tří z Evropy

Peking - Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) přijala před zahájením mezinárodní konference o vytvoření novodobé Hedvábné stezky sedm nových členů. Peking je kritikem současného světového finančního systému, kterému podle ní dominují Spojené státy a který dostatečně nereprezentuje rozvíjející se země.
Hedvábná stezka se táhne napříč celou Asií

Hedvábná stezka: Osm tisíc kilometrů dlouhá trasa spojila Asii s Evropou

HISTORIE - Lidé se již od nepaměti pohybovali z místa na místo a vyměňovali si zboží, dovednosti a myšlenky. Kontinent Eurasie tak v minulosti protkala řada suchozemských i námořních obchodních stezek. Některé z nich postupně zformovaly to, čemu dnes říkáme hedvábná stezka. Vedle přepravy hedvábí a dalších výrobků sloužila jako prostředek pro rozšiřování kultury, literatury, myšlenek, náboženství, řemesel, vědeckých poznatků a technologických znalostí. Na její tradici se v současnosti snaží navázat čínský prezident Xi Jinping se svým projektem nové hedvábné stezky.

Více souvisejících

AIIB (Asijská banka pro investice) Čína Ekonomika

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník

Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

včera

Vláda ČR

Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům

Ministerstvo zahraničí v pondělí předvolalo ruského velvyslance kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Česko už v minulém týdnu uvedlo, že z nich podezřívá ruského státního aktéra APT28.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy