Lépe na tom nebudeme. Západ vidí budoucnost pro děti chmurně

V 11 z 18 zemí z celého světa, které byly zkoumány v roce 2016 a v roce 2017, veřejnost vnímá ekonomickou situaci jako pozitivnější než byla před rokem. Holanďané, Němci, Švédové a Indové vnímají kondici své národní ekonomiky nejvíce optimisticky. Ve Francii, Německu, Itálii, Polsku a ve Spojeném království průměrně 51% veřejnosti vnímá ekonomiku pozitivně. Téměř šest z deseti Američanů (58%) věří, že ekonomická situace v USA je dobrá. V Japonsku 41% nyní vyjadřuje názor, že jejich ekonomika je v pořádku. V Rusku je to 46%. Negativněji vnímají svou ekonomickou kondici státy Jižní Evropy a Jižní Korea.

Zatímco ekonomickou situaci hodnotí většina vyspělých zemí jako dobrou, je mnohem skeptičtější ohledně finanční situace následující generace. Pouze 34% věří, že se jejich děti se budou mít lépe. Zvláště pesimističtí jsou v Řecku, Japonsku, Francii, Austrálii, Kanadě, Španělsku a Velké Británii, kde zhruba sedm lidí z deseti lidí tvrdí, že dnešní děti se budou mít hůř. Zvláštním případem je Polsko, ve kterém lepší ekonomická situace vedla k silnějšímu přesvědčení, že budoucí generace se bude mít lépe.

Rozvíjející se trhy a rozvíjející se ekonomiky se v posledních letech zpomalovaly, zejména v klíčových zemích v Africe a Latinské Americe, a veřejné mínění v těchto společnostech odráží toto zpomalení. Pouze 45% z 15 rozvíjejících se států věří, že současné ekonomické podmínky jsou dobré, 54% se domnívá, že jsou špatné. Pozitivní pohledy převládají v Indii a na Filipínách, naopak ve Venezuele a Brazílii jsou velmi špatné náhledy na výkon ekonomiky.

V průměru však populace rozvíjejících se států věří, že jejich děti na tom budou v budoucnu finančně lépe. 56% si myslí, že to je pravděpodobné, zatímco jen 38% si myslí opak. Indové (76%), Nigérijci (72%) a Chilané (69%) jsou zvláště optimističtí ohledně ekonomických vyhlídek pro příští generaci.

Odlišnosti ve věku a politickém přesvědčení

Ohledně budoucnosti dětí v mnoha zemích existuje generační mezera, přičemž celkově jsou lidé ve věku 18-29 let optimističtější než starší generace (zvláště 50+). Ve Švédsku 63% mladých ve věku 18-29 let vidí budoucnost pozitivně, v případě Švédů ve věku 30-49 je to 43%, a v případě Švédů starších 50 let jen 37%. V Německu je mnohem větší rozdíl v náhledu na budoucnost mezi lidmi ve věku 18-29 let a lidmi ve věku 30-49 let, než mezi nejmladší a nejstarší generací. Zatímco 53% mladých Němců se dívá na možnosti další generace s pozitivním očekáváním, u Němců ve věku 30-49 je to jen 29%, což je méně než u Němců starších 49 let (34%). Ve Francii věří v lepší budoucnost příští generace jen 5% Francouzů starších 49 let, v případě druhých dvou skupin to není příliš lepší (15% a 12%). V Jižní Koreji naopak nejstarší lidé vyjadřují největší optimismus (41%), oproti tomu Korejci ve věku 18-29 (29%) a 30-49 (28%) let jsou velice skeptičtí.

U většiny národů se zdá, že vnímání současných ekonomických podmínek se nezdá být přímo spojeno s očekáváním budoucnosti. Američané, Kanaďané a někteří Evropané se dnes v dnešní ekonomice cítí relativně dobře. Nicméně, jen málo lidí je velmi optimistických ohledně finanční budoucnosti jejich dětí. Zatímco 87% Holanďanů  tvrdí, že jejich ekonomika je dobrá, pouze 35% věří, že dnešní děti na tom budou lépe než jejich rodiče, což je rozdíl 52 bodů. V Německu existuje podobná mezera ve výši 50 bodů a ve Švédsku je to o 40 bodů.

Na druhou stranu, pouze 15% Brazilců věří, že ekonomická situace jejich země je dobrá, zatímco 56% tvrdí, že příští generace na tom bude lépe než jejich rodiče, což je 41bodový rozdíl. V Nigérii jen 41% věří, že se daří dobře, přesto 72% z nich říká, že děti se budou mít lépe, což je 31bodový rozdíl. V Řecku považuje současnou ekonomickou situaci za dobrou jen 2%, 21% z nich ale věří, že se to v budoucnosti obrátí k lepšímu. To je více, než např. ve Francii, kde si to myslí jen 9% (s ekonomickou situací je spokojeno 21%).

V mnoha sledovaných zemích jsou ti, kteří jsou ideologicky sladěni s vládnoucí stranou, pozitivnější ohledně ekonomické situace své země než ti zastávající opačné politické stanovisko. To platí zejména v Izraeli, kde 73% osob vpravo říká, že izraelská ekonomická situace je dobrá, ve srovnání s pouhými 40% vlevo. V Maďarsku je podobná mezera ve výši 33% mezi pravicí (60%) a levicí (28%). Ve Venezuele jsou mnohem optimističtější lidé vlevo (49%) než lidé vpravo (11%). Ve Švédsku je to dokonce 92% na straně levice proti 75% na straně pravice, což je rozdíl o 17%.