Nové Dillí - Indie vyhlásila válku šedé ekonomice a neplatičům daní. Premiér Naréndra Módí měl ambiciózní plán, jak vítězství dosáhnout. 8. listopadu 2016 bez předchozích varování vyhlásil zničehonic zrušení bankovek o hodnotě 500 a 1000 rupií. Cílem bylo z oběhu dostat padělané a "špinavé" peníze. Jenže tento radikální krok žádné uspokojivé výsledky nepřinesl, tvrdí ekonomický analytik Vivek Kaul.
Po více než 10 měsících je na stole konečně výroční zpráva indické centrální banky, která ukrývá mnoho odpovědí. Z jejich statických dat je však jasné - demonetizace byla jednoduše řečeno epickým selháním.
Z hodiny na hodinu se z bankovek dané hodnoty staly bezcenné papírky a lidi je museli okamžitě odnést do banky. Vložené peníze si mohli lidé vybrat později, ale existoval limit na množství odebraných peněz. Vláda počítala s tím, že padělané a "špinavé" peníze lidé do institucí neponesou, aby se nepřišlo na to, kdo je vlastní. Tím se automaticky vyřadí z oběhu, protože jsou bezcenné.
Jenže do 30. června banky přijali bankovky v celkové hodnotě asi 242 miliard amerických dolarů, což znamená 99 procent všech papírových peněz s hodnotou 500 a 1000 rupií. "Špinavé" peníze se vrátily zpět a nikdo nebyl obviněn z nelegální obživy. Co se týče padělaných platidel, tak výraznějších úspěchů se taky nedosáhlo. Banky ve zkoumaném období objevily 573 891 zfalšovaných bankovek, ale o rok dříve jich našly 404 794 i bez vládní demonetizace.
Vláda přitom neměla tušení, kolik nelegálních peněz mezi lidmi vůbec je. Policejní zásahy přitom ukazují, že lidé mají tendenci schovávat pouze 5 procent "špinavých" peněz. Tisíc rupií se rovná asi 345 korunám.
Revoluční krok silně zasáhl i státní ekonomiku a došlo ke značným ztrátám. Nejvíce bylo zasaženo odvětví zemědělství, které se silně spoléhá na výplatu v hotovosti. Mnozí farmáři nedostali zaplaceno za vypěstovanou zeleninu, protože byl velký nedostatek peněz s jinou nominální hodnotou. Indie je přitom zemí, kde 90 procent obyvatel preferuje hotovost. Rozhodnutí vlády se tak ukázalo být nedostatečně připravené, nepromyšlené a neúspěšné.
Související
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
Dokáže se Indie obejít bez ruské ropy?
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 2 hodinami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 3 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 3 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 3 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 4 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 7 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 8 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 10 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 11 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 12 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 17 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková