Hrstka miliardářů drží 82 procent bohatství, na nejchudší nezbylo nic

"Miliardářský boom není známkou kvetoucího hospodářství, ale příznakem neúspěchu ekonomického systému," prohlásila ředitelka organizace Winnie Byanyimaová, která závěry analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu.

Její poznatky odhalují, že "naše ekonomiky odměňují spíše bohatství než tvrdou práci milionů lidí", dodala.

"Vykořisťují lidi, kteří vyrábějí naše oblečení, montují naše mobily a pěstují potraviny, které jíme. Zajišťuje to stálou nabídku levných produktů, ale i tučné zisky firem a jejich bohatých investorů," burcovala ředitelka. Hrstka nejbohatších dál bohatne, zatímco miliony lidí uvízly vinou nízkých platů v chudobě. Šéf jedné z pěti předních firem světové módy za pouhé čtyři dny vydělá tolik, kolik vydělá textilní dělnice v Bangladéši za celý svůj život.

Oxfam vypočítal, že bohatství ekonomické elity se od roku 2010, tedy krátce po propuknutí hospodářské krize v roce 2008, se zvětšovalo v průměru o 13 procent ročně, tedy šestkrát rychleji než průměrné mzdy. Vrcholem bylo období mezi březnem 2016 a březnem 2017, kdy počet lidí s majetkem přesahujícím miliardu dolarů (asi 21 miliard Kč) rostl tempem jeden miliardář každé dva dny.

Byanyimaová kritizovala vyhýbání se placení daní a daňové úniky jako hlavní příčinu globálních nerovností. Obzvláště zkritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, očekávaného v Davosu, za vytvoření "vlády miliardářů" a za nové daňové zákony, z kterých mají prospěch největší boháči, a ne obyčejní Američané.

Nejvíce postiženy celosvětovou nerovností jsou podle Oxfamu pracující ženy, neboť stále vydělávají méně než muži a zpravidla mají hůře placenou a nejistou práci. I časopis Forbes na prvních pět míst svého žebříčku nejbohatších lidí na světě loni umístil samé muže.