Nahradí „čínský sen“ ten „americký“? Expert uvádí důvody, proč je čínský model tak přitažlivý

Li soudí, že Čína nyní vystupuje více jako globální vůdce než USA vzhledem k způsobům, jakým řeší současné naléhavé výzvy. Na ekonomické úrovni je takovou výzvou globální nedostatek totální poptávky po zboží a službách od roku 2008. Čína se k tomuto problému postavila třemi způsoby. Za prvé, Čína zvýšila svoji domácí poptávku prostřednictvím nebývale silného kvantitativního uvolňování a fiskální expanze, zejména investicemi do infrastruktury a trhu s nemovitostmi.

Čína se též stala hlavní zastánkyní globalizace a za třetí internacionalizovala svou měnu v součinnosti se svou monstrózní iniciativou tzv. Nové hedvábné stezky. Těmito podněty stimuluje svoji ekonomiku, která v dlouhodobějším horizontu může předběhnout i USA. Zatím sice čínská ekonomika dosahuje poloviny té americké co se týče HDP, nicméně čínský měnový agregát M2 (ukazatel měřící množství peněz v ekonomice. M2 měří počet vkladů na běžných účtech spolu s dalšími vklady v bankách, zejména úsporné a terminované vklady) dosáhl 27 bilionů dolarů - což je téměř dvakrát vyšší než americký M2, který čítá 13,6 bilionů dolarů.

Čína se významným způsobem angažuje v technologickém pokroku. Její oficiální strategický plán v této oblasti - "Made in China 2025" – nemá de facto srovnání co se týče množství prostředků, které je Čína ochotna investovat jak do vytváření vlastních technologických firem, tak k nákupu těch zahraničních. Zatímco USA za Trumpova vládnutí se odvrací od výzkumu obnovitelných energetických technologií, Čína s investicemi ve více než 100 miliard dolarů ročně je nyní v této oblasti globálním hráčem číslo jedna. Čína se též chce stát jedničkou co se týče vývoje vylepšených elektronických čipů – v roce 2016 vyhlásila, že do tohoto odvětví bude investovat 160 miliard dolarů ročně. Li tvrdí, že Čína se tak pomalu, ale jistě stává největším světovým investorem do výzkumu a vývoje.

Technologický rozvoj vnímá Čína jako centrální pro řešení naléhavých sociálních problémů jako je stárnoucí populace, přelidněná města nebo vzrůstající sociální rozdíly. Čína masivně investuje do tzv. Internetu věcí a pokouší se o vybudování inteligentních měst, které budou schopny samy řídit městkou dopravu, energetické sítě a zdravotnické služby. Rozvíjením celostátní infrastrukturní sítě se Čína pokouší jak přesunout zdroje z jedné části do druhé a tím stimulovat průmysl a narovnat sociální rozdíly v různých částech země, ale též poskytnout rychlou a pohodlnou dopravu pro všechny skupiny obyvatelstva.

„Čínský sen“

Li uvádí tři důvody, proč se Čína stává v uvedených oblastech globálním lídrem. Zaprvé, její obrovská populace a z ní vyplívající velikost trhu, láká cizí podnikatele i inteligenci. Díky tomu je příliv přímých zahraničních investic (PZI) do Číny největším v rozvíjejících se ekonomikách – v roce 2016 dosáhl 130 miliard dolarů, což představuje 20% celkových PZI přijatých všemi rozvíjejícími se ekonomikami.

Zadruhé, čínské politické a sociální nasvačení jí umožňuje rychleji a účinněji přijímat a provádět rozhodnutí než je tomu v západním světě. Li uznává, že je to vykoupeno nižší mírou svobody jednotlivce, nucenými přesuny městského i venkovského obyvatelstva či značnou mírou korupce státních úředníků a potencionální morální hazardností státních bankovních a podnikatelských systémů. Nicméně, Li tvrdí, že tyto problémy na mikroúrovni jsou dalece převáženy účinnými výsledky na mikroúrovni, konkrétně tím, jak jsou prostředky přiděleny na úrovni firem, domácnosti a jednotlivců.  Tato makroekonomická účinnost je důvodem, proč se Čína v posledních desetiletích těšila nejrychlejšímu ekonomickému růstu.

Zatřetí, Čína se stala vzorem pro ostatní ekonomiky, zvláště ty rozvíjející se, ekonomiky, která prakticky z ničeho vystoupila až na vrchol a to tím, že se aktivně podílela a přijala globalizaci, posílila domácí poptávku, investovala do infrastruktury a připravuje se na nové kolo průmyslové revoluce. Čína přitom vystupuje nejen jako solitér, ale vyzývá ostatní, aby jejím prostřednictvím – ať ve formě iniciativy Jeden pás, jedna cesta či internacionalizací své měny, kterou už hlavní vývozci energie jako Rusko a ropné ekonomiky Blízkého východu přijímají k obchodnímu vyrovnání – též ekonomicky rostly. A právě v tom zřejmě tkví kouzlo „čínského snu“.