Washington – Před devíti lety se svět ekonomiky otřásl v základech. Drtivá většina planety byla zasažena ekonomickou krizí nevídaných rozměrů, řada bankovních gigantů se ocitla na kolenou a vlády měly plné ruce práce.
Momentálně se ale světové ekonomice daří. Již se plně vzpamatovala z poslední finanční krize, jež se světem prohnala v roce 2009 a nyní tak prožíváme období konjunktury a hospodářského růstu, které se příznivě odráží například v nízké nezaměstnanosti.
Jak dlouho to ale bude trvat? Každá učebnice ekonomie tvrdí, že hospodářské cykly se střídají a po růstu musí nutně přijít propad. Ten je pro ekonomiku i ozdravný a potřebný, nicméně s sebou nese řadu neblahých efektů. Je tedy současný ekonomický blahobyt jen dočasným stavem?
Ekonomka Winona Roylanceová v textu pro web Diplomatic Courier tvrdí, že už teď lze pozorovat signály blížící se ekonomické krize. Ty prý ani tak nepocházejí z prostředí trhů a byznysu, které se zdají být zdravé a funkční.
Problémem podle ní může být spíše prostředí politiky a celkové společensko-sociální klima ve světě. Potíž spatřuje i v tom, že na trhu funguje obrovské množství finančních a jiných institucí, které jsou mladší deseti let a tudíž nemají reálnou zkušenost s poslední finanční krizí. Nedokáží tak dobře odhadnout zda se neblíží další ekonomická recese.
To je přitom klíčové při snaze zmírnit dopady krize. Včasná reakce na propad může ekonomice ušetřit budoucí vleklé potíže. Situace na trzích je přitom ovlivněna i faktory jako jsou dluhy států nebo i zdánlivě nesouvisejícími událostmi jako jsou pandemie nemocí nebo přírodní katastrofy.
V době pokročilého 21. století jsou navíc velké i malé firmy obrovským způsobem závislé na vyspělých technologiích jako je internet. Technické selhání sítě většího rozsahu by tak podle Roylanceové mohlo mít na světovou ekonomiku nedozírné následky, jelikož bez moderních technologií by se život na burzách úplně zastavil.
Světová ekonomická veřejnost, poučená vývojem z roku 2009 se snaží před možnou finanční krizí všemožně bránit. Banky a pojišťovny tak procházejí zátěžovými testy a vlády se snaží připravit svoje instituce na období propadu. Otázku ale je, zda lze být vůbec na podobnou věc plně připraven.
Související
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Ekonomika , Ekonomická krize , finance , Obchody , veřejné finance
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák