Kodaň - Stále více evropských firem se připravuje na ukončení spolupráce s Íránem kvůli hrozbě zavedení nových sankcí USA vůči Íránu poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody s Teheránem. Ve středu oznámila možný odchod z Íránu francouzská energetická firma Total a dnes dánská přepravní společnost A.P. Moller-Maersk. Opačnou cestou se však vydali Britové, když íránská státní televize dnes oznámila, že země podepsala předběžnou dohodu o rozvoji ropného pole s britským konsorciem Pergas.
Generální ředitel firmy Maersk Soren Skou agentuře Reuters řekl, že se sankcemi, které chtějí Američané uvalit, nemůže firma podnikat v Íránu, pokud také podniká v USA, a jeho firma má rozsáhlé aktivity v USA. Dodal, že přesné načasování zatím neví, ale zřejmě budou muset z Íránu zcela odejít. Další velký kontejnerový přepravce MSC oznámil, že přestal přijímat nové objednávky z Íránu.
Total uvedl, že se stáhne z projektu těžby plynu v Íránu v hodnotě několika miliard dolarů, pokud se mu nepodaří zajistit výjimku ze sankcí. Mezi další společnosti, které varovaly, že budou muset ukončit podnikání s Íránem po znovuzavedení sankcí, jsou německá pojišťovna Allianz, Siemens či provozovatel ropných tankerů Maersk Tankers.
Evropské země a Teherán se tento týden zavázaly, že chtějí společně jadernou dohodu zachránit. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že Evropská unie musí ochránit své firmy, které podnikají s Íránem, před americkým sankcemi. Dodal však, že chápe, že velké firmy chtějí ochránit své vlastní zájmy a raději z Íránu odejdou.
Dohoda britského konsorcia je naopak první dohodou mezi Íránem a firmou ze země, která je hlavním západním spojencem USA od odstoupení Washingtonu od jaderné dohody. Projekt, pokud se uskuteční, bude vyžadovat investici více než jedné miliardy dolarů.
Cílem amerických sankcí je omezit firmy z jakékoliv země, aby obchodovaly s Íránem tím, že jim zakáže využívat při svých operacích americké banky. Pergas však zřejmě příliš nepodniká s USA, což mu dává více svobody k podnikání v Íránu, napsaly agentury AP a Reuters.
Související
Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Írán , USA (Spojené státy americké) , sankce , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák