New York - Dvě třetiny světové populace se do roku 2050 odstěhují do měst, týkat se to bude zejména Indie, Číny a Nigérie. Vyplývá to z nové zprávy OSN, o které informovala agentura Reuters. Přibudou přitom takzvané megalopole, tedy města s deseti a více miliony obyvatel. Nejlidnatějším městem se do roku 2028 stane indické Dillí.
V současné době bydlí ve městech 55 procent světové populace. Podle OSN dosáhne tento počet do roku 2050 až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.
Počet lidí závislých na zemědělském způsobu života v následujících několika letech dosáhne svého vrcholu a do roku 2050 postupně klesne, předpovídá populační divize OSN. Podle jejího šéfa Johna Wilmotha městům se na tyto změny pomůže připravit urbanizace, která se díky populačnímu růstu a migraci dramaticky rozvíjí.
Hlavními problémy při rapidním růstu měst je mimo jiné zajištění bydlení, přístupu k vodě, vybudování kanalizace a zajištění možnosti vzdělávání či zdravotní péče.
Podle zprávy OSN se do roku 2028 stane nejlidnatějším městem na světě indická metropole Dillí, která tak předčí japonské Tokio. To je v současné době se svými 37 miliony obyvatel nejlidnatějším městem na světě. OSN zároveň očekává, že Indie svým počtem obyvatel do roku 2050 překoná nyní nejlidnatější Čínu, kde žije zhruba 1,3 miliardy lidí.
V celosvětovém měřítku je urbanizaci možné vnímat spíše jako pozitivní faktor, uvedl Wilmoth. "Zvýšená koncentrace lidí ve městech zajistí ekonomičtější způsob poskytování služeb," cituje Reuters experta, podle něhož populace ve městech má například lepší přístup ke vzdělání a ke zdravotnictví.
Zpráva dále upozorňuje, že dochází ke značnému nárůstu takzvaných megalopolí. V roce 1990 jich bylo na světě deset, letos jich je už 33 a do roku 2030 přibude dalších deset, a to zejména v rozvojových zemích.
Související
Města a obce se bojí, zda na ně zůstanou peníze ze Sberbank
Města v Česku budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz
města , populace , OSN , Indie , Čína
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák