Vezmou nám roboti práci? Objevují se nelichotivá čísla

Po industriální revoluci v 19. století se dostáváme do další křižovatky mezi technologiemi a lidskou prací. Nahrazení lidského faktoru roboty vzhledem k novým objevům v oblasti vývoje umělé inteligence je nevyhnutelné. Tenhle vývoj se pravděpodobně dotkne nejen manuálních profesí. Ostatně vždyť už dnes běžně existují stroje, které dokáží u banálních operací téměř spolehlivě nahradit lékaře. Proč by jednou třeba nemohl existovat robot, který by dokázal fungovat jako právní poradna? Proč by nás v restauraci namísto čišníka nemohl obsloužit stroj? Ostatně vždyť v McDonalds běžně existují samoobslužné pokladny.

Obecně vzato je vývoj nových technologií chápán pozitivně. Stroje jsou přeci jenom produktivnější a efektivnější, než lidé, kteří nemohou pracovat 24 hodin denně, a kteří jsou pro zaměstnavatelé leckdy nákladní (vysoké odvody, daně, nemocenská, dovolená atd.) Nicméně přestože se automatizace výroby jeví jako dobrá cesta, objevují se otázky ohledně jejího dopadu na zaměstnanost. Očekává se restrukturalizace pracovního trhu, kdy se dříve neefektivní pracovníci nahradí stroji. Z tohoto důvodu skončí povolání jako jsou například prodavačka, kadeřnice, uklízečka atd. Podíl strojů, z ekonomického hlediska kapitálu, na výrobních faktorech firmy se v porovnání s prací výrazně zvýší. Pro zaměstnavatele se stanou důležitými už pouze pracovníci, kteří budou udržovat a spravovat stroje, nikoli dělat jejich práci. 

Z některých odhadů a prognóz může leckomu naskočit husí kůže. Například Homi Kharas z Brookings Institution předpovídá, že dítě narozené v roce 2020 nebude mít s velkou pravděpodobností práci. Jak paradoxní, že se v dnešní době stále ještě mluví o nízké natalitě a jejích dopadech na důchodový systém. Někteří lidé si pořád myslí, že jsou děti zárukou jisté ekonomické stability, ale už zapomínají, že možná nebudou mít práci a s ní související možnost odvádět peníze do průběžného systému. A proto se objevují nápady alternativních pracovních míst, kdy budou zaměstnanci pracovat na takzvané podmíněné bázi, kterou momentálně zkouší Uber a TaskRabbit. Pracovníci si sami naplánují svou práci, včetně hodin, které na ní stráví. Podle zprávy Světového ekonomického fóra bude až 65 % dětí, které momentálně navštěvují základní školu, pracovat v alternativních a netradičních zaměstnáních, která ještě neexistují.

Kromě předvídaného rozsahu a rychlosti změn je třeba také zmínit potřebu nových dovedností ze strany budoucí generace, na níž by mělo umět reagovat školství. Vzdělání se pravděpodobně stane luxusním statkem a lidé živící se převážně hlavou se v novém uspořádání světa rozhodně neztratí. Naopak ti, co se živí rukama, či nějakou opakující se a rutinní činností, budou prvními, jichž se mechanizace výroby dotkne. Naopak nejlépe se povede těm, kteří budou moci udržovat nové technologie, tedy vzdělaní v oblasti vědy, techniky, strojírenství a matematiky. Je tedy skutečně povinná maturita z matematiky zbytečná?

Na závěr je třeba připomenout, že veškerý pokrok v dějinách lidstva vznikl na základě snah o větší komfort. Zánik nových pracovních míst tedy bude možná bolestivý, ale nakonec sklidí své ovoce v podobě restrukturalizace a fungujících ekonomik, které přinesou nové příležitosti. Během průmyslové revoluce v letech 1750-1900 se díky novým výdobytkům, jako jsou parní stroj, telefon, výstavba železnic podařilo změnit dříve agrární společnost v průmyslovou. V letech 1900-1950 vedla elektrická a sériová výroba k větší produktivitě, jejímž vyvrcholením byly informační technologie, bez nichž si dnešní generace už není schopná představit život.