Globální šok? MMF vydal alarmující prognózu, výrazně horší je pro Česko

Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu. Výrazně horší je výhled pro Česko: letos má tempo jeho růstu zpomalit na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom MMF odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.

Dubnový výhled MMF vycházel z toho, že dynamika globálního růstu byla všeobecná a rozsáhlá. Vývoj od té doby však ukázal, že čísla byla zřejmě příliš optimistická a že růst bude spíše stabilní, upozornil dnes měnový fond. V současnosti mnoho ekonomik již dosáhlo, anebo je blízko plné zaměstnanosti, zatímco dřívější obavy z poklesu spotřebitelských cen se vytratily. Navzdory horšímu výhledu však politici mají stále vynikající příležitost k zavedení reforem na podporu růstu, dodal fond.

MMF upozornil i na hrozby dalšího vývoje. Růst se nyní zdá méně vyrovnaný, než ekonomové původně předpokládali. Objevila se určitá rizika, se kterými se v dubnové zprávě nepočítalo, a vzrostla pravděpodobnost dalších negativních šoků ohrožujících růst. V některých důležitých ekonomikách pak růst podporuje politika, která se v dlouhodobém výhledu zdá být neudržitelná.

Ve srovnání s jarním výhledem nyní fond očekává, že růst v rozvinutých zemích bude letos a příští rok o 0,1 procentního bodu nižší. U rozvíjejících a rozvojových zemí je snížení výhledu výraznější: na letošní rok o 0,2 procentního bodu, na rok příští o 0,4 procentního bodu.

V některých rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách je také patrné, že pomalé zvyšování úroků v USA, doplněné obchodní nejistotou a v některých zemích také dalšími charakteristickými faktory, brání přílivu kapitálu. V jeho důsledku rovněž oslabily měny, klesly akciové trhy a projevuje se tlak na úrokové sazby.

Tento vývoj sice neznamená všeobecný odliv investorů z rozvíjejících se trhů, ani by se tyto problémy nutně neměly přesunout do zemí se silnějšími základy, nicméně to zvyšuje náchylnost k velkým globálním šokům. Jakýkoli prudký zvrat v rozvojových zemích by mohl představovat významnou hrozbu pro rozvinuté ekonomiky, protože rozvíjející se a rozvojové ekonomiky představují podle tržních směnných kurzů zhruba 40 procent světového HDP.

Další rizika zpomalení ekonomického růstu, která se nyní zdají být pro nejbližší budoucnost význačnější, jsou spojená s dalším narušením obchodní politiky. Na schválení čeká nová dohoda o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, zatímco EU a Británie jednají o obchodních podmínkách brexitu. Velkou hrozbou jsou americká cla na čínské zboží a hrozba cel na auta a automobilové součástky.

Související

Více souvisejících

Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Ekonomika Ekonomická krize HDP ČR

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy