Sankce USA dusí íránskou ekonomiku, už vypukla rajčatová krize

I když Írán dokáže potřebné množství protlaku vyrobit ze své hojné domácí sklizně rajčat, sankce, jejichž první vlnu americký prezident Donald Trump spustil v srpnu, do zásobování vnesly zmatek. Protože hodnota domácí měny rijál klesla od začátku roku o 70 procent, je nedostatek deviz, a vývoz úrody je tudíž výhodnější než domácí prodej.

V některých obchodech prodávají protlak v omezeném množství, jinde je vyprodáno. Vláda zakázala export rajčat ve snaze zbrzdit ekonomické výkyvy, které vyvolávají protesty veřejnosti a kritiku vlády. Vládní intervence ale nefunguje.

"Ze země stále odjíždějí nákladní auta s rajčaty, zejména do Iráku. Nahoře na korbách jsou krabice s rajčaty ze skleníků, ale pod nimi normální rajčata," říká Mohammad Mír Razaví ze svazu výrobců konzervovaných potravin. Zákaz vývozu se totiž netýká skleníkové produkce.

Ve druhé vlně sankcí, která přijde na řadu v listopadu, dojde na vývoz ropy. Někteří Íránci se obávají, že na ekonomiku to bude mít horší dopad než těžké sankční období z let 2012-2015. "Začíná panovat názor, že nastane ekonomické strádání podobné tomu za irácko-íránské války" v 80. letech, řekl íránský ekonom Mehrdád Emádí.

Zvyšování cen se týká nejrůznějšího sortimentu, hlavně importovaného zboží, jako jsou mobily a další elektronika, ale i základních potravin. Láhev mléka, která loni stála 15.000 rijálů, se nyní prodává za 36.000. V březnu stála 800gramová plechovka rajského protlaku v Teheránu 60.000 rijálů, ale teď je za 180.000. Rajčata jsou ve srovnání s loňskem pětkrát dražší.

Íránci se snaží udělat si zásoby, ale na některých obchodech visí upozornění, že se protlak prodává jen po dvou plechovkách na osobu. Internetoví prodejci hlásí vyprodaných devět značek a zbylé prý také brzy dojdou. Zato v iráckém městě Nadžaf je protlaku dovezeného z Íránu spousta.

Součástí problému je čtyřnásobná cena plechovek, v nichž se pasta prodává, říká Mír Razaví. Obchodníci, kteří dovážejí materiál na výrobu plechovek se snaží nakoupit dolary v málo používaném oficiálním kurzu 1:42.000 rijálům. Úřady ale chtějí, aby nakupovali dráž, což zpomaluje dodávky materiálu do továren.

Vláda se snaží růstu cen bránit a vyzývá obchodníky, aby nezdražovali. Někteří prodejci raději prodej úplně zastaví a čekají, že se ceny znovu zvednou.

Írán je vývozcem ropy s rozmanitou ekonomikou a dokázal, že jeho zemědělství, výroba i obchod dokážou přežít dlouhé války i sankce. Index teheránské akciové burzy už letos vzrostl o 83 procent a zvedly se i ceny městských nemovitostí, protože Íránci raději úspory investují do nemovitého majetku, než aby je drželi v rijálu, který ztrácí na hodnotě. Koncem loňského roku se prodával na neoficiálním trhu v kurzu 42.890 za dolar, teď je to 145.000 za dolar. Banky a penzijní fondy se potýkají s masivním dluhem. Podle Emádího je už ekonomika v recesi, která se může v příštích měsících prohloubit.

Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu letos íránská ekonomika vykáže pokles o 1,5 procenta a v příštím roce hrubý domácí produkt klesne dokonce o 3,6 procenta. Teprve pak se má pomalu začít zotavovat. V roce 2012 byl ekonomický propad sedmiprocentní, za irácko-íránské války se ekonomika propadla o čtvrtinu.

Do jaké míry se bude nynější recese podobat těm předchozím, bude záviset na tom, jak se USA podaří přimět ostatní země omezit obchodování s íránskou ropou i ostatními komoditami. Spojené státy oznámily, že sankce budou přísnější něž ty z let 2012-2015.

Emádí řekl, že pokud se evropským státům podaří vytvořit zvláštní platební systém, který umožní v obchodování s Íránem pokračovat, a pokud Teherán zasáhne proti všudypřítomné korupci, může se ekonomika začít zvedat už příští rok.