Severní Korea zkoumá rozsáhlý plán, podle kterého by se stala regionálním přepravním centrem. Plán je částečně inspirován úspěchem Singapuru nebo Švýcarska. Země má rovněž zájem o připojení k velkým světovým finančním institucím, jako Mezinárodní měnový fond (MMF), pokud se členské státy vzdají svých "nepřátelských" politik vůči KLDR. Řekl to agentuře AP ekonom severokorejské vlády a pracovník Hospodářského institutu severokorejské Akademie sociálních věd Ri Ki-song.
Ri upozornil, že ačkoli sankce, jejichž cílem bylo donutit zemi opustit její jaderný program, za poslední rok zesílily, ekonomika země si udržela stabilní růst. Hrubý domácí produkt se loni zvýšil na 30,704 miliardy USD (695 miliard Kč) z 29,595 miliardy USD v roce 2016 a 24,998 miliardy USD v roce 2013. To podle něj ukazuje, že výsledkem sankcí je, že ekonomika se v některých částech stala efektivnější a soběstačná.
Někteří zahraniční odborníci však zpochybňují statistiku KLDR. Odhad zveřejněný v červenci jihokorejskou centrální bankou například uvádí, že HDP Severní Koreje v loňském roce klesl o 3,5 procenta. To by byl nejvyšší propad od konce 90. let minulého století, kdy zemi postihl hladomor.
KLDR vyvinula druh hnojiva, které využívá domácí uhlí místo dovážených ropných produktů, a zlepšila metodu výroby ocele, prohlásil Ri. Vyjádřil také optimismus ze současného zmírnění napětí na Korejském poloostrově a z letošního summitu severokorejského lídra Kim Čong-una s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pokud by byly zrušené sankce vůči KLDR a politické klima by se dostatečně zlepšilo, mohla by Severní Korea napodobit země jako Švýcarsko a Singapur, které mají málo zdrojů a malé území, ale využily své geografické umístnění jako největší výhodu, řekl Ri. "Nacházíme se v centru východní Asie, takže náš Korejský poloostrov má velmi výhodné geografické umístění. V budoucnosti se budeme snažit spolupracovat s našimi sousedními zeměmi na rozvoji odvětví dopravy. Pokud využijeme naše železnice z jihu přes Sibiř, mnoho zemí dá přednost našim železnicím před přepravou po moři," prohlásil.
Tato myšlenka se objevila již před lety, ne-li před desetiletími. KLDR má již železniční spojení s Ruskem, Čínou a Jižní Koreou. Jihokorejský prezident Mun Če-in také veřejně podpořil plán obnovení přeshraničního železničního spojení co nejdříve to bude možné. Dosavadní pokusy se však nezdařily kvůli politickému napětí nebo nedostatečným investicím a nezájmu.
Ze všeho nejdřív však bude nutné, aby Washington zmírnil sankce vůči zemi a přestal trestat ty, kteří s KLDR obchodují. Trump sice chválí Kimovy diplomatické iniciativy, stále však trvá na tom, že sankce zůstanou v platnosti, dokud KLDR neučiní jasné a konkrétní kroky k odstranění jaderných zbraní.
Připojení k mezinárodním finančním institucím by otevřelo dveře k získání potřebných financí na rozvoj a ekonomických zkušeností. Jihokorejský prezident nedávno naznačil, že Kim vyjádřil zájem o připojení k MMF a Světové bance. K tomu by však země musela podniknout strukturální reformy a zvýšit transparentnost, což KLDR nechce. Na otázku, zda je Pchjongjang připraven splnit takové požadavky, Ri uvedl, že KLDR nyní zpřístupnila své statistiky o HDP a další komentář odmítl. Naznačil jen, že míč je nyní na hřišti mezinárodních institucí.
"Kvůli sankcím a snahám nepřátelských zemí, jako USA a Japonsko, naše pokusy o připojení k mezinárodním organizacím zatím nevyšly," dodal a upozornil, že KLDR se neúspěšně snažila koncem 90. let připojit k Asijské rozvojové bance. "Pokud se nemůžeme připojit ani k regionální organizaci, bude mnohem obtížnější připojit se k mezinárodní organizaci."
Související
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR
Severní Korea (KLDR) , Ekonomika , Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák