Inflace v Číně zpomaluje, vláda by mohla reagovat agresivním opatřením

Meziroční inflace ale byla v souladu s prognózou analytiků v průzkumu agentury Reuters. V meziměsíčním porovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o jedno procento.

Výrobní inflace byla v únoru meziročně na 0,1 procenta, stejně jako v lednu, a je nejslabší od září 2016. Analytici očekávali mírně vyšší tempo, předpovídali 0,2 procenta. Meziměsíčně se producentské ceny snižují už čtyři měsíce, v únoru klesly o 0,1 procenta po snížení o 0,6 procenta v lednu. Z údajů vyplývá, že ceny surovin v minulém měsíci meziročně klesly o 1,5 procenta. Déle trvající pokles producentských cen přinese snížení zisků řady čínských průmyslových firem, stejně jako tlak na investice, spotřebu a zaměstnanost.

Údaje o inflaci potvrzují zpomalení poptávky v druhé největší světové ekonomice. Obchodní spory Číny se Spojenými státy se už promítly do snížení exportních zakázek čínských závodů. Známky deflace by mohly vládu přimět k zavedení agresivnějších opatření, která by výraznější oslabování zastavila. V loňském roce čínská ekonomika vzrostla jen o 6,6 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za 28 let.

Podle nejnovějších údajů vývoz z Číny v únoru klesl nejvíce za tři roky a dovoz se snížil třetí měsíc za sebou. Přebytek zahraničního obchodu činil pouhých 4,12 miliardy USD (94,3 miliardy Kč).

Vláda letos očekává hospodářský růst v rozmezí 6,0 až 6,5 procenta, což je nižší cíl, než stanovila pro loňský rok.