Střední třída chudne. Hrozí kolaps demokracie, varuje OECD

Kupní síla střední třídy se v uplynulých 30 letech snížila v celém západním světě. Její příslušníci doplácejí na rostoucí ceny bydlení, dražší zdravotnictví a školství. Klesá i jejich zastoupení ve společnosti. Zjistila to nejnovější ekonomická studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), z níž cituje agentura Reuters. Střední třída bývá tradičně považovaná za pilíř demokracie a tento vývoj by ji podle autorů studie mohl přimět k podpoře antisystémových stran.

Studie označuje jako střední třídu domácnosti, jejichž příjem se pohybuje mezi 75 a 200 procenty mediánu v zemi. Od roku 1980 do dnešních dnů se jejich podíl v Evropě a Severní a Latinské Americe snížil na 61 z dřívějších 64 procent, píše se ve zprávě s názvem "Pod tlakem: střední třída se ztenčuje". K úbytku zástupců středních tříd dochází v každé generaci.

The middle classes in developed nations are under pressure from stagnant income growth, rising costs and unstable jobs — and this risks fuelling political instability, the OECD warns. https://t.co/dQXMsYaxvG pic.twitter.com/2hX2b50Ak8

— FT Data (@ftdata) 11. dubna 2019

Mezi příslušníky takzvaných babyboomers narozených v letech 1942 až 1964 jich ke střední třídě patřilo v období, kdy jim bylo kolem dvaceti let, 68 procent. V řadách mileniálů narozených v letech 1983 až 2002 už jich je jen 60 procent.

Na vině jsou podle studie stagnující příjmy středních tříd. V uplynulých 30 letech vzrostl jejich medián o třetinu méně než průměrný příjem deseti procent nejbohatších.

Životní náklady se zato zvyšovaly mnohem rychleji. Jen ceny bydlení podle OECD v uplynulých dvaceti letech rostly třikrát rychleji než mediánový příjem domácností. Ty musely vynakládat více peněz i na vzdělání a zdravotní péči.

Pracující zároveň čelili rostoucí nejistotě zaměstnání, která se nyní ještě zvyšuje kvůli hrozbě automatizace. Podle OECD tento trend ohrožuje každé šesté pracovní místo příslušníků středních tříd.

Více než dvacet procent středněpříjmových domácností utrácí více, než vydělá, a čím dál častěji se proto zadlužují. Zhoršující se příjmová nerovnost by pak podle studie mohla ohrozit "jejich důvěru v demokratické instituce."

"Silná a prosperující střední třída je důležitá pro ekonomiku a společnost jako celek," zdůrazňují autoři studie. Nyní však ze všeho nejvíc připomíná "loďku uprostřed rozbouřených vln," jak se o ní vyjádřil generální tajemník OECD Ángel Gurría.

Jako lék na zlepšení životní úrovně středních tříd autoři studie doporučují investice do vzdělání, častější kolektivní vyjednávání o mzdách, více než práci zdanit kapitál a nemovitosti, zvýšit dědickou daň a daň z příjmu učinit progresivnější.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Česko čeká mírná recese a vysoká inflace, stojí ve zprávě OECD

Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. 
Ministerstvo financí

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší povinné odvody ze zemí OECD

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD. Uvádí to aktuální brožura ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Více souvisejících

oecd Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy