Podezřelý prodej bulharských aktiv ČEZ? Piráti vznesli vážné obvinění

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek minulý pátek podal písemnou interpelaci premiéru Andreji Babišovi (ANO) a ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), ve které žádá projednání deseti otázek týkajících se projednání prodeje na valné hromadě firmy, která se uskuteční 26. června. Prostřednictvím ministerstva financí je stát majoritním vlastníkem firmy, když vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Michálka mimo jiné zajímá, jakým způsobem Eurohold doložil případné financování nákupu nebo zda může ČEZ vyvrátit, že vliv na prodej má český miliardář a majitel realitní skupiny CPI Property Group Radovan Vítek. Piráti tvrdí, že jejich analytický tým zjistil, že ve vlastnické struktuře Euroholdu dříve působila společnost, jejímž jednatelem byl právě Vítek.

Upozornili jsme dnes na pripravovanou privatizaci bulharskych aktiv CEZu, ktera probiha bez vyberoveho rizeni firme napojene na bulharskou mafii, za cenu o 2 mld. nizsi, nez jsme historicky dostali od firmy z Velke Britanie. Zaslali jsme Babisovi otazky, na co se ma ptat CEZu.

"Skupina ČEZ začala před několika týdny exkluzivně jednat o prodeji se společností Eurohold, aniž by se uskutečnilo standardní výběrové řízení a ačkoliv společnost Eurohold nemá v oblasti energetiky žádné zkušenosti - zabývá se pojištěním, leasingem a prodejem aut," uvedl dnes Michálek.

Předseda dozorčí rady Euroholdu Assen Christov ČTK řekl, že Vítek ve vlastnické struktuře Euroholdu není, přímo ani nepřímo, ani se podle vědomostí Euroholdu na transakci na žádné straně nepodílí. Připustil, že Vítek byl v minulosti společníkem společnosti Alfa Euractive, která podle Pirátů dříve Eurohold vlastnila. Christov tvrdí, že od roku 1999 je jediným akcionářem této firmy on sám a společně s dalšími dvěma muži vlastní 53 procent v Euroholdu.

Eurohold je podle něj investiční skupinou, která se zaměřuje na správu investic v různých oborech podnikání. "Pro každou investici přitom sestavuje vždy konkrétní manažerský tým ze zkušených odborníků na příslušnou oblast. Takový, velmi silný a zkušený tým angažovala i pro bulharská aktiva ČEZ a představí jej veřejně ve chvíli, kdy bude obchod uzavřen," dodal Christov.

Podle mluvčí ČEZ Alice Horákové uskutečňuje firma prodej svých bulharských aktiv prostřednictvím otevřeného výběrového řízení od počátku roku 2017. "Po neúspěšném dotažení transakce se společností Inercom z důvodu obstrukcí ze strany bulharského státu se kromě zájemců, kteří se umístili na dalších místech, objevila i nabídka od společnosti Eurohold. Ta nabídla lepší podmínky než všichni uchazeči v původní soutěži, proto se společnost ČEZ musela tuto nabídkou s péčí řádného hospodáře seriózně zabývat. Kdyby tak neučinila, poškodila by své akcionáře a jednala by v rozporu se zákonem o obchodních korporacích," podotkla Horáková.

ČEZ od loňského prosince vedl jednání o prodeji svých aktiv v Bulharsku paralelně s firmami India Power a Inercom. S Inercomem loni v únoru podepsal smlouvu o prodeji, začátkem dubna ji však česká energetická firma ukončila s odůvodněním, že ji zmařil bulharský stát. Závaznou nabídku na koupi bulharských aktiv ČEZ mezitím podal Eurohold.

Do balíku prodávaných firem patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ vede také arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska.