MMF: Krize v eurozóně může přivést globální ekonomiku do recese

Washington - Kvůli dluhové krizi zažije letos eurozóna ekonomický pokles a další prohloubení krize může dovést celou globální ekonomiku do recese. Varoval před tím Mezinárodní měnový fond v dnešním novém výhledu světové ekonomiky. Odhad celosvětového růstu fond kvůli poklesu v Evropě zhoršil na 3,3 procenta ze zářijové prognózy čtyřprocentního vzestupu.

Výrazná je revize hlavně pro eurozónu, kde fond čeká pokles ekonomiky o půl procenta a návrat do mělké recese. Na podzim fond eurozóně předpovídal růst o 1,1 procenta. MMF nyní upozornil na to, že pokud by eurozóna nechala svou krizi eskalovat, mohl by být globální růst o zhruba dva procentní body nižší, což by znamenalo světovou recesi. Fond definuje globální recesi jako růst nižší než tři procenta, což nastalo naposledy v letech 2008-09. "Hrozí, že již tak slabé oživení světové ekonomiky se zastaví. Svět by se (v případě zhoršení krize v Evropě) mohl zřítit do recese," řekl podle agentury Reuters na tiskové konferenci k novému výhledu hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard. MMF přitom odmítl politiku drastických úspor, kterou k léčení dluhové krize přijaly země eurozóny pod tlakem Německa. Taková politika podle fondu dál zpomaluje ekonomický růst, což prohlubuje nedůvěru trhů k zemím ohroženým nesplácením svých dluhů. Evropské vlády by se proto podle fondu měly vyhnout extrémním úsporným krokům v podobě omezování výdajů a zvyšování daní a země se zdravější ekonomikou jako Německo by měly "přehodnotit tempo" plánovaných rozpočtových škrtů. V podobném duchu se v pondělí vyjádřila v Berlíně šéfka MMF Christine Lagardeová, uvedla agentura AP. "Nejaktuálnějším úkolem je obnovit důvěru a ukončit krizi v eurozóně podporou ekonomického růstu," napsal MMF ve zprávě. Centrální banky v Evropě by dál měly poskytovat finančnímu sektoru zvýšenou likviditu v situaci, kdy evropské banky omezují úvěrovou aktivitu, aby si doplnily rezervy. Omezování úvěrů evropskými bankami podle fondu letos těžce dolehne na ekonomiky střední a východní Evropy, které jsou na těchto úvěrech do značné míry závislé. Zpomalí to i růst v Asii, protože evropské banky financují značnou část obchodní výměny mezi oběma kontinenty. Měnový fond zásadně změnil pohled na Itálii a Španělsko, které od loňska představují velké riziko prohloubení dluhové krize eura. Obě země podle MMF čekají dva roky hospodářského poklesu, i když ještě v září jim fond předpovídal růst. Itálii podle aktualizované prognózy čeká letos propad o více než dvě procenta. Na největší světovou ekonomiku zatím dluhová krize eurozóny příliš nedoléhá a MMF předpověděl USA pro letošek růst o 1,8 procenta, což je stejný odhad jako loni. Pokud se ale krize v Evropě zhorší, poškodí to Spojené státy i další mimoevropské vyspělé ekonomiky, konstatoval fond. Hospodářský růst ve světě nadále potáhnou hlavně země jihovýchodní Asie, především Čína. Té sice měnový fond rovněž předpovídá zpomalení, ve srovnání s jinými zeměmi ale pouze nepatrné. Ve stabilním růstu by letos i příští rok měla pokračovat rovněž Indie, Rusko nebo některé země Latinské Ameriky.Růst HDP ve vybraných zemích světa (v procentech, v závorkách odhad ze září 2011):  

ZEMĚ/OBLAST

2010

2011

2012*

2013*

Svět

5,2

3,8

3,3 (4,0)

3,9 (4,5)

Vyspělé země

3,2

1,6

1,2 (1,9)

1,9 (2,4)

USA

3,0

1,8

1,8 (1,8)

2,2 (2,5)

Eurozóna

1,9

1,6

-0,5 (1,1)

0,8 (1,5)

Německo

3,6

3,0

0,3 (1,3)

1,5 (1,5)

Francie

1,4

1,6

0,2 (1,4)

1,0 (1,9)

Itálie

1,5

0,4

-2,2 (0,3)

-0,6 (0,5)

Španělsko

-0,1

0,7

-1,7 (1,1)

-0,3 (1,8)

Japonsko

4,4

-0,9

1,7 (2,3)

1,6 (2,0)

Velká Británie

2,1

0,9

0,6 (1,6)

2,0 (2,4)

Kanada

3,2

2,3

1,7 (1,9)

2,0 (2,5)

Střední a východní Evropa

4,5

5,1

1,1 (2,6)

2,4 (3,5)

Společenství nezávislých států

4,6

4,5

3,7 (4,4)

3,8 (4,4)

Rusko

4,0

4,1

3,3 (4,1)

3,5 (4,0)

Čína

10,4

9,2

8,2 (9,0)

8,8 (9,5)

Indie

9,9

7,4

7,0 (7,5)

7,3 (8,1)

Brazílie

7,5

2,9

3,0 (3,6)

4,0 (4,2)

Mexiko

5,4

4,1

3,5 (3,6)

3,5 (3,7)

Zdroj: Mezinárodní měnový fond * prognóza

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Více souvisejících

Ekonomika Recese

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy