Jak nakopnout ekonomiku? Světová banka navrhuje vládám toto řešení

Zpráva se zabývala přínosem opatření na snížení škodlivých zplodin v dopravě, průmyslu a stavebnictví, ale také emisí z odpadu a z paliv používaných při vaření. Zkoumanými oblastmi byly Brazílie, Čína, Evropská unie, Indie, Mexiko a Spojené státy.

Studie tvrdí, že posun směrem k dopravě s minimální produkcí skleníkových plynů a lepší energetická účinnost továren, budov a přístrojů by do roku 2030 mohla zvýšit globální hrubý domácí produkt o 1,8 bilionu dolarů ročně, čili zhruba o 1,5 procenta. Zvýšením finančních prostředků a investic do technologií by globální HDP ročně mohl stoupnout o 2,6 bilionu dolarů, tedy o zhruba 2,2 procenta.

Opatření v oblasti klimatu by prý mohla pomoci zachránit lidské životy. Do roku 2030 by ročně mohly zabránit úmrtí 94.000 lidí, kteří předčasně zemřou na choroby spojené se znečištěním prostředí. Na příklad Čína by mohla odvrátit zhruba milion těchto případů úmrtí, kdyby se jí podařilo rozmístit 70 milionů sporáků s nízkou produkcí skleníkových plynů.

"Pro vlády po celém světě by tyto zásahy měly být samozřejmostí, o které není třeba přemýšlet," řekl prezident SB Jim Yong Kim během telekonference s novináři.

Zvýšení teplot do konce 21. století by mělo být v závislosti na tom, jaké scénář se naplní o 1,1 až 6,4 °C oproti konci 20. století. Toto široké rozpětí má ukázat, že máme velké možnosti ovlivnit budoucí vývoj klimatu. Ve výsledku bude růst mořské hladiny ve stejném období o 18 až 59 centimetrů.

Je důležité si uvědomit, že ani nejhorší varianta růstu hladiny oceánu není pro svět nijak katastrofická. IPCC (Mezinárodní panel rpo změnu klimatu) je trochu překvapivě v odhadu růstu hladiny oceánu tak opatrný, že jeho výsledky nevzbuzují skoro žádnou obavu. Vždyť nejpravděpodobnější scénář hovoří o vzestupu oceánu o nějakých 30 centimetrů, čehož si skoro ani nevšimneme... Jiné instituce než IPCC přichází často s daleko většími odhady.

IPCC ve své zprávě vydal i řadu dalších údajů a grafů, které dokumentují vývoj klimatu a s ním souvisejících ukazatelů.

Velice kontroverzní je to, že IPCC vydal i doporučení udržet globální teploty maximálně 2 °C nad ) úrovní oproti začátku průmyslové revoluce. V souvislosti s tím jde zejména o dvě hlavní věci – za prvé takové doporučení vychází z předpokladů, že člověk klima skutečně naplno řídí. Což je nesmysl. Systém zpětných vazeb v klimatickém systému rozhodně nemáme prozkoumán tak dobře, abychom mohli vyčíslit dopady jednotlivých změn. Přesný dopad emisí skleníkových plynů na teplotu dosud neznáme s dostatečnou přesností.

Velice problematické je, že IPCC opomíjí vliv dalších faktorů na změnu klimatu, zejména sluneční aktivity. Ta přitom může do budoucna oteplování planety jak urychlit, tak také výrazně zbrzdit, nebo i dokonce zastavit! A předpovědět vývoj Slunce zatím přes intenzivně probíhající výzkum nedokážeme.

Druhá a možná ještě zásadnější věc pak je, že IPCC tímto vydává politické zadání. Má mít na tohle právo? Pokud ano, do jaké míry ho lze považovat za vědeckou a do jaké míry za spíše politickou organizaci?

Na základě napsaného je zřejmé, že výstupy IPCC je nutné vnímat velice kriticky a spíše orientačně, informuje meteocentrum.cz.