Ekonomická krize v roce 2021? Rozvrácená města, sociální nepokoje, rozpad EU, předvídá analytik

Ondřej Tesárek, vystupující na YouTube a sociálních sítích pod přezdívkou Bratříček, má ekonomické vzdělání a věnuje se politicko-společenským analýzám. Pravidelně ho sledují desetitisíce lidí.

V jednom ze svých podcastů se věnuje i tématu blížící se ekonomické krize. Podle expertů se nevyhnutelně blíží - otázkou ale je, kdy ji pocítíme. Podle videa by to ale mohlo být už poměrně brzy. „Následující video je jenom fikce. Vychází ovšem z historicky osvědčených vzorců chování a chyb, které stále opakujeme,“ vysvětluje hned v úvodu. Připomíná, že ta zatím poslední krize z roku 2008 sice začala v USA, tvrdě ale dopadla na celý svět – včetně Evropské unie.

Od té doby se ekonomický růst vrátil. V roce 2019 je nezaměstnanost ve střední a západní Evropě nízká a inflace přívětivá. „Hospodářský růst sebou přináší pohodlí a pohodlí snižuje naši ostražitost,“ varuje Tesárek s tím, že ekonomicky dobrá období, neboli konjunktury, pravidelně střídá recese.

„Síla recese je vždy definována tím, jak nezodpovědně jsme se chovali během konjunktury. A my se chováme ještě nezodpovědněji než kdykoliv předtím,“ varuje na videu analytik. Banky sice mají přísná nařízení, jenže problémy podle něj tentokrát přijdou odjinud.

Podle něj si mnoho lidí zakládá na premise, že hospodářský růst je trvalý, že výběr daní bude jenom růst, že nízká nezaměstnanost je přirozená a že ekonomiku je třeba tlumit, ne podporovat. To je ale podle Bratříčka premisa naprosto chybná. Poukazuje na příklad na dění ve Venezuele, která má největší zásoby ropy na světě a velký potenciál – přesto je ale země aktuálně v troskách a na pokraji občanské války. A to vše kvůli chybné premise a velmi špatným politickým rozhodnutím.

Podobně špatná premisa podle něj existuje i u nás. Podle ní sice mohou příjmy rozpočtu kolísat, ale nikdy neklesnou. A že ekonomika je zpomalitelná, ale ne nezastavitelná. Jelikož jsme na vrcholu ekonomického cyklu, takže bychom měli vytvářet rezervy, které nás v době krize přenesou přes nejhorší období.

I proto je v roce 2019 prý Evropa naplněna sudy se střelným prachem. Volby do europarlamentu vyhráli socialisté a zelení, od kterých se prý nedá očekávat, že by se na blížící se krizi nějak připravovali. Místo toho se dostanou ke slovu aktivisté a ekologové, firmy budou regulovány ekologickými opatřeními.

„Evropa má přece záchytný finanční systém a tvrdě regulované finanční trhy. Ano, to má. Jenže krize, která vypukne v roce 2021 nebude pocházet z finančních trhů ani z veřejných rozpočtů. Finanční krize začne tam, kde vždy – v praskající bublině,“ varuje Tesárek. Příští krize podle něj vypukne po prasknutí bubliny jménem elektromobilita. Podle něj jde jen o módní trend, který není založený na poptávce, ale jen na ideologii.

Předpovídá také, že v roce 2021 budou výrobní linky chrlit nové elektromobily, které ale zůstanou ležet na pultech, protože poptávka nebude existovat nikde na světě. A tu malou poptávku po elektromobilech v EU dokáže zaplnit americká firma Tesla Elona Muska. Automobilky tak budou muset vrážet finance do marketingu a lobbingu v rámci evropských institucí, které budou ovládat socialisté. A ti se nebojí zasahovat do tržního mechanismu, čímž se spustí smrtící řetězová reakce.

Krize zasáhne nejen automobilky, ale i jejich subdodavatele, zpracovatele kovů a tak dále. Následovat pak prý bude propouštění, zdražování dálničních známek pro auta na benzín a naftu a navíc jim bude zakázáno jezdit do větších měst. EU přesto bude dál nabízet automobilkám bezúročné půjčky.

„Nezaměstnanost v EU během půl roku roste na 10 procent. Je rok 2022 a východní země unie zažívají opravdové peklo. Zatímco evropské peníze potečou do německých a francouzských automobilek, subdodavatelské firmy na východě nemají nic a jsou zcela závislé na pomoci národních rozpočtů,“ předpovídá analytik s tím, že dojde k prohloubení rozkolu mezi novými a starými členy EU.

V Německu pak podle něj vypuknou sociální nepokoje, vláda totiž bude nucena ukončit podporu a financování projektů týkajících se obnovitelných zdrojů energie. Protestující budou dle analýzy z velké části tvořit přistěhovalci z jihu i východu. To ve Francii, která sotva zvládla protesty žlutých vest, rapidně vzroste kriminalita.

EU vedená socialisty to ale vše podle Tesárka svede na nízkou míru integrace a původní země EU rychle připraví legislativu pro absolutní integraci sociálních systémů, výběru daní a následnou federalizaci Evropy, což východní členové odmítnou. Spory pak podle něj vyřeší jediné – dvourychlostní Evropa.

Přesto podle něj budou v roce 2023 země jako Francie, Španělsko nebo státy Beneluxu na pokraji rozpadu, zatímco východní si budu držet nezaměstnanost na únosné míře a neprožívají nepokoje. V roce 2024 pak prý západ vytvoří jednotnou evropskou armádu, která bude součástí NATO V roce 2025 pak dle analýzy začne nová kapitola dějin Evropy – otevřená hybridní válka s Ruskem, které i přes problémy dokáže svou mašinerii i v krizi udržet v pohybu. Bojovat se bude o veřejné mínění v Pobaltí.

Pak se do struktur EU dostanou euroskeptici a nacionalistů. „Evropská myšlenka již nežije, v evropských institucích sedí lidé, kteří se otevřeně snaží ukousnout co nejvíc pro sebe. Je rok 2030 a celý svět je opět uprostřed konjunktury,“ předpovídá. Rozkol v EU ale bude pokračovat, až se nakonec situace vrátí do doby před lisabonskou smlouvou. Některá města, jako Frankfurt nebo Kolín či Milán, budou na dlouhá desetiletí zdevastována.