Přibývající důkazy, že účinnost vakcín proti covidu-19 po určité době klesá, by pro většinu lidí měly být důvodem k obavám. Pro farmaceutické společnosti, které na jejich vývoj vynaložily miliardy dolarů, je to ale příležitost, jaká přichází jednou za život. Píše to komentátor agentury Bloomberg David Fickling.
Studie o účinnosti vakcín v posledních týdnech způsobily růst jejich objednávek kvůli dalším dávkám. Spojené státy začnou s další dávkou očkování od 20. září a očekávají, že v následujících měsících k tomu využijí zhruba 100 milionů dávek. Británie si minulý týden objednala dalších 35 milionů vakcín od společnosti Pfizer jako další dávku k předchozímu očkování. V Izraeli má nárok na třetí dávku každý, komu je více než 30 let.
To je pro tradiční obchodní model u vakcín značný posun, píše Fickling. I když očkovací látky se v mnoha případech distribuovaly téměř každému na celé planetě, bylo očkování pro farmaceutický sektor tradičně nerentabilní a neoblíbeným odvětvím podnikání. Přípravky, jejichž vývoj trvá roky a stojí miliardy dolarů, nakupují vlády ve velkém objemu, ale pozorně sledují ceny. Často pak stačí jedna dávka na celý život. Tento model mimořádně vysokých počátečních nákladů, nízké marže a minimálního opakování však nepředstavuje pro firmy atraktivní způsob, jak investovat peníze. Po desetiletí se také objevují obavy, že zdroje pro výzkum a vývoj nových vakcín se vyčerpají. Nebýt pravidelného náboru nových zákazníků, protože se stále rodí nové děti, které začnou s obvyklým kolem očkování, skomírala by tato část odvětví ještě více než teď.
Příval objednávek na novou dávku u vakcíny proti covidu-19 ale představuje v tomto modelu zlom. Bohaté země, které traumatizuje největší pandemie za posledních 100 let, se připravují platit vysoké částky, aby zůstaly chráněny. Je také pravděpodobné, že většina ze 7,7 miliardy obyvatel světa bude nakonec dostávat ročně jednu dávku, která se prodává za dva až 20 dolarů (43 až 430 Kč). Covidové odvětví tak bude pravděpodobně mnohem větší než odvětví chřipky, jehož roční hodnota je 6,5 miliardy USD. Stačí se také podívat na zástupy firem, které se snaží prosadit své přípravky v klinických zkouškách, což je ohromující kontrast v odvětví, které se ustálilo v oligopolu firem GlaxoSmithKline, Sanofi, Merck & Co. a Pfizer, poznamenal komentátor.
Zní to jako dobrá zpráva, ale není. Kapacita výroby vakcín je stále omezená, všechny výrobní linky se nyní používají k výrobě další dávky pro bohaté země a nebudou vyrábět první dávky pro méně bohaté. Podle databáze Dětského fondu OSN (UNICEF) se očekává, že firmy, které mají zkušenost se získáním licence na výrobu vakcín, budou mít příští rok kapacitu pro výrobu přibližně 18,5 miliardy očkovacích dávek. To může stačit na očkování v zemích a věkových skupinách, které letos očkování nestihly, a na poskytnutí několika dalších dávek na přeočkování. Pokud by ale bohaté země chtěly opakovat očkování každých pět měsíců, nebude to opět stačit.
Jak ukázala mutace delta, covid-19 má schopnost připravit nové mutace v místech, kde se může nekontrolovaně šířit. Pokud tedy méně bohaté země nebudou moci začít s první dávkou, mělo by to být samo o sobě morálním proviněním, ale riziko vzniku nových mutací může být pro bohaté země i selháním v nejzákladnějším testu vlastního zájmu.
Lepším způsobem, jak o tomto problému přemýšlet, by bylo připustit, že vakcíny nejsou spotřebním zbožím, ale infrastrukturou. Jako podnikání nedávají velký smysl a dokonce i očkování proti covidu-19 nakonec ustoupí do pozadí ve srovnání s výnosnějšími léky na rakovinu nebo nemoci srdce. Jako veřejný statek jsou však skvělé. Tím, že vlády ustoupily od hlubšího zapojení do vývoje a distribuce nových očkovacích látek, nechaly světu větší zátěž nemocemi, než by jinak měl, a to nejen v případě covidu-19, ale i dalších nemocí.
Po 18 měsících této krize se stále nedaří přistupovat ke koronavirům jako ke globálnímu problému, kterým jsou. A to navzdory bilionům dolarů vynaloženým z veřejných i soukromých prostředků. Budeme-li pohlížet na vakcíny jen jako na další odvětví farmaceutického průmyslu, jehož vývoj je desítky let spíše okrajový, je jejich obrovský vědecký potenciál na hranici nefunkčního obchodního modelu. Pokud tato pandemie něco zamění, měla by změnit alespoň toto, uzavírá svůj komentář Fickling.
Související
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
očkování , Moderna (farmaceutická firma) , Pfizer , AstraZeneca
Aktuálně se děje
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
6. srpna 2026 18:03
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
6. srpna 2026 17:18
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
6. srpna 2026 16:14