Přibývající důkazy, že účinnost vakcín proti covidu-19 po určité době klesá, by pro většinu lidí měly být důvodem k obavám. Pro farmaceutické společnosti, které na jejich vývoj vynaložily miliardy dolarů, je to ale příležitost, jaká přichází jednou za život. Píše to komentátor agentury Bloomberg David Fickling.
Studie o účinnosti vakcín v posledních týdnech způsobily růst jejich objednávek kvůli dalším dávkám. Spojené státy začnou s další dávkou očkování od 20. září a očekávají, že v následujících měsících k tomu využijí zhruba 100 milionů dávek. Británie si minulý týden objednala dalších 35 milionů vakcín od společnosti Pfizer jako další dávku k předchozímu očkování. V Izraeli má nárok na třetí dávku každý, komu je více než 30 let.
To je pro tradiční obchodní model u vakcín značný posun, píše Fickling. I když očkovací látky se v mnoha případech distribuovaly téměř každému na celé planetě, bylo očkování pro farmaceutický sektor tradičně nerentabilní a neoblíbeným odvětvím podnikání. Přípravky, jejichž vývoj trvá roky a stojí miliardy dolarů, nakupují vlády ve velkém objemu, ale pozorně sledují ceny. Často pak stačí jedna dávka na celý život. Tento model mimořádně vysokých počátečních nákladů, nízké marže a minimálního opakování však nepředstavuje pro firmy atraktivní způsob, jak investovat peníze. Po desetiletí se také objevují obavy, že zdroje pro výzkum a vývoj nových vakcín se vyčerpají. Nebýt pravidelného náboru nových zákazníků, protože se stále rodí nové děti, které začnou s obvyklým kolem očkování, skomírala by tato část odvětví ještě více než teď.
Příval objednávek na novou dávku u vakcíny proti covidu-19 ale představuje v tomto modelu zlom. Bohaté země, které traumatizuje největší pandemie za posledních 100 let, se připravují platit vysoké částky, aby zůstaly chráněny. Je také pravděpodobné, že většina ze 7,7 miliardy obyvatel světa bude nakonec dostávat ročně jednu dávku, která se prodává za dva až 20 dolarů (43 až 430 Kč). Covidové odvětví tak bude pravděpodobně mnohem větší než odvětví chřipky, jehož roční hodnota je 6,5 miliardy USD. Stačí se také podívat na zástupy firem, které se snaží prosadit své přípravky v klinických zkouškách, což je ohromující kontrast v odvětví, které se ustálilo v oligopolu firem GlaxoSmithKline, Sanofi, Merck & Co. a Pfizer, poznamenal komentátor.
Zní to jako dobrá zpráva, ale není. Kapacita výroby vakcín je stále omezená, všechny výrobní linky se nyní používají k výrobě další dávky pro bohaté země a nebudou vyrábět první dávky pro méně bohaté. Podle databáze Dětského fondu OSN (UNICEF) se očekává, že firmy, které mají zkušenost se získáním licence na výrobu vakcín, budou mít příští rok kapacitu pro výrobu přibližně 18,5 miliardy očkovacích dávek. To může stačit na očkování v zemích a věkových skupinách, které letos očkování nestihly, a na poskytnutí několika dalších dávek na přeočkování. Pokud by ale bohaté země chtěly opakovat očkování každých pět měsíců, nebude to opět stačit.
Jak ukázala mutace delta, covid-19 má schopnost připravit nové mutace v místech, kde se může nekontrolovaně šířit. Pokud tedy méně bohaté země nebudou moci začít s první dávkou, mělo by to být samo o sobě morálním proviněním, ale riziko vzniku nových mutací může být pro bohaté země i selháním v nejzákladnějším testu vlastního zájmu.
Lepším způsobem, jak o tomto problému přemýšlet, by bylo připustit, že vakcíny nejsou spotřebním zbožím, ale infrastrukturou. Jako podnikání nedávají velký smysl a dokonce i očkování proti covidu-19 nakonec ustoupí do pozadí ve srovnání s výnosnějšími léky na rakovinu nebo nemoci srdce. Jako veřejný statek jsou však skvělé. Tím, že vlády ustoupily od hlubšího zapojení do vývoje a distribuce nových očkovacích látek, nechaly světu větší zátěž nemocemi, než by jinak měl, a to nejen v případě covidu-19, ale i dalších nemocí.
Po 18 měsících této krize se stále nedaří přistupovat ke koronavirům jako ke globálnímu problému, kterým jsou. A to navzdory bilionům dolarů vynaloženým z veřejných i soukromých prostředků. Budeme-li pohlížet na vakcíny jen jako na další odvětví farmaceutického průmyslu, jehož vývoj je desítky let spíše okrajový, je jejich obrovský vědecký potenciál na hranici nefunkčního obchodního modelu. Pokud tato pandemie něco zamění, měla by změnit alespoň toto, uzavírá svůj komentář Fickling.
Související
„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
očkování , Moderna (farmaceutická firma) , Pfizer , AstraZeneca
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák