Přibývající důkazy, že účinnost vakcín proti covidu-19 po určité době klesá, by pro většinu lidí měly být důvodem k obavám. Pro farmaceutické společnosti, které na jejich vývoj vynaložily miliardy dolarů, je to ale příležitost, jaká přichází jednou za život. Píše to komentátor agentury Bloomberg David Fickling.
Studie o účinnosti vakcín v posledních týdnech způsobily růst jejich objednávek kvůli dalším dávkám. Spojené státy začnou s další dávkou očkování od 20. září a očekávají, že v následujících měsících k tomu využijí zhruba 100 milionů dávek. Británie si minulý týden objednala dalších 35 milionů vakcín od společnosti Pfizer jako další dávku k předchozímu očkování. V Izraeli má nárok na třetí dávku každý, komu je více než 30 let.
To je pro tradiční obchodní model u vakcín značný posun, píše Fickling. I když očkovací látky se v mnoha případech distribuovaly téměř každému na celé planetě, bylo očkování pro farmaceutický sektor tradičně nerentabilní a neoblíbeným odvětvím podnikání. Přípravky, jejichž vývoj trvá roky a stojí miliardy dolarů, nakupují vlády ve velkém objemu, ale pozorně sledují ceny. Často pak stačí jedna dávka na celý život. Tento model mimořádně vysokých počátečních nákladů, nízké marže a minimálního opakování však nepředstavuje pro firmy atraktivní způsob, jak investovat peníze. Po desetiletí se také objevují obavy, že zdroje pro výzkum a vývoj nových vakcín se vyčerpají. Nebýt pravidelného náboru nových zákazníků, protože se stále rodí nové děti, které začnou s obvyklým kolem očkování, skomírala by tato část odvětví ještě více než teď.
Příval objednávek na novou dávku u vakcíny proti covidu-19 ale představuje v tomto modelu zlom. Bohaté země, které traumatizuje největší pandemie za posledních 100 let, se připravují platit vysoké částky, aby zůstaly chráněny. Je také pravděpodobné, že většina ze 7,7 miliardy obyvatel světa bude nakonec dostávat ročně jednu dávku, která se prodává za dva až 20 dolarů (43 až 430 Kč). Covidové odvětví tak bude pravděpodobně mnohem větší než odvětví chřipky, jehož roční hodnota je 6,5 miliardy USD. Stačí se také podívat na zástupy firem, které se snaží prosadit své přípravky v klinických zkouškách, což je ohromující kontrast v odvětví, které se ustálilo v oligopolu firem GlaxoSmithKline, Sanofi, Merck & Co. a Pfizer, poznamenal komentátor.
Zní to jako dobrá zpráva, ale není. Kapacita výroby vakcín je stále omezená, všechny výrobní linky se nyní používají k výrobě další dávky pro bohaté země a nebudou vyrábět první dávky pro méně bohaté. Podle databáze Dětského fondu OSN (UNICEF) se očekává, že firmy, které mají zkušenost se získáním licence na výrobu vakcín, budou mít příští rok kapacitu pro výrobu přibližně 18,5 miliardy očkovacích dávek. To může stačit na očkování v zemích a věkových skupinách, které letos očkování nestihly, a na poskytnutí několika dalších dávek na přeočkování. Pokud by ale bohaté země chtěly opakovat očkování každých pět měsíců, nebude to opět stačit.
Jak ukázala mutace delta, covid-19 má schopnost připravit nové mutace v místech, kde se může nekontrolovaně šířit. Pokud tedy méně bohaté země nebudou moci začít s první dávkou, mělo by to být samo o sobě morálním proviněním, ale riziko vzniku nových mutací může být pro bohaté země i selháním v nejzákladnějším testu vlastního zájmu.
Lepším způsobem, jak o tomto problému přemýšlet, by bylo připustit, že vakcíny nejsou spotřebním zbožím, ale infrastrukturou. Jako podnikání nedávají velký smysl a dokonce i očkování proti covidu-19 nakonec ustoupí do pozadí ve srovnání s výnosnějšími léky na rakovinu nebo nemoci srdce. Jako veřejný statek jsou však skvělé. Tím, že vlády ustoupily od hlubšího zapojení do vývoje a distribuce nových očkovacích látek, nechaly světu větší zátěž nemocemi, než by jinak měl, a to nejen v případě covidu-19, ale i dalších nemocí.
Po 18 měsících této krize se stále nedaří přistupovat ke koronavirům jako ke globálnímu problému, kterým jsou. A to navzdory bilionům dolarů vynaloženým z veřejných i soukromých prostředků. Budeme-li pohlížet na vakcíny jen jako na další odvětví farmaceutického průmyslu, jehož vývoj je desítky let spíše okrajový, je jejich obrovský vědecký potenciál na hranici nefunkčního obchodního modelu. Pokud tato pandemie něco zamění, měla by změnit alespoň toto, uzavírá svůj komentář Fickling.
Související
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
očkování , Moderna (farmaceutická firma) , Pfizer , AstraZeneca
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 59 minutami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 1 hodinou
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 2 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 3 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 4 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 5 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 5 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 6 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 8 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák