Putin a Si Ťin-pching zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, spojili se telemostem

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching dnes prostřednictvím telemostu zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, prvního mezi oběma státy. Podle Putina se tím strategická spolupráce obou zemí dostává na novou úroveň a zvýší do roku 2024 hodnotu vzájemného obchodu na 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně. Plynovod napojuje Čínu na sibiřská naleziště zemního plynu.

Síla Sibiře je s náklady 55 miliard dolarů dosud nejdražším ruským plynovodem. Provoz dnes zahájila jeho část dlouhá 2157 kilometrů. Ve finále by měl plynovod měřit ještě o téměř tisíc kilometrů víc. Ruský plynárenský gigant Gazprom již v roce 2014 podepsal obří dohodu o dodávkách plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře po dobu 30 let v hodnotě zhruba 400 miliard dolarů.

Nový plynovod je "rozsahem bezprecedentní a vysoce technologický projekt", řekl Putin v telemostu s čínským prezidentem. Pro Moskvu je důležitý i tím, že plyn bude zásobovat i zpracovatelské podniky na ruském Dálném východě. Dnes otevřená větev plynovodu byla vybudována s předstihem, do provozu měla být původně uvedena 20. prosince.

Podle západních analytiků je plynovod Síla Sibiře strategickým projektem, který snižuje závislost Ruska na západních energetických trzích. Své evropské partnery ale Moskva neopouští, zanedlouho otevře plynovod Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem, v lednu má být uveden do provozu další plynovod zásobující ruským plynem Turecko. Oba projekty míjejí tradiční tranzitní stát Ukrajinu, s níž Rusko udržuje od roku 2014 po anexi Krymu a povstání v Donbasu mrazivé styky.

Čína nové dodávky plynu z Ruska spojuje s pozvednutím ekonomického potenciálu severovýchodní části země, která dosud své energetické potřeby pokrývala těžbou uhlí. Důsledkem může být i omezení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Rusko se v souboji s Turkmenistánem a Austrálií stává pro Peking klíčovým energetickým dodavatelem a posiluje jeho pozice v obchodní válce s USA, napsala agentura Reuters.

O ceně plynu nově dodávaného do Číny se ruské zdroje oficiálně nezmiňují. Podle viceprezidenta firmy PetroChina Ling Siaa je cena mírně nižší, než v případě dovozů z Turkmenistánu. Počítá se navíc s tím, že s rostoucími odběrovými objemy se může dál snižovat. Do roku 2025 by se měly potřeby Číny podle analytiků zvýšit o polovinu a sibiřský plyn by měl pokrývat desetinu celkové čínské spotřeby.

"Rozvoj čínsko-ruských vztahů je a vždy bude prioritou zahraniční politiky obou našich zemí," řekl dnes při zahájení provozu Si Ťin-pching. "Jde o historický projekt, který je příkladem hluboké integrace a vzájemně výhodné spolupráce," dodal.

Související

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Více souvisejících

Vladimír Putin Si Ťin-pching plynovod Síla Sibiře Rusko Čína Gazprom Ekonomika

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 24 minutami

před 57 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy