Politikům v různých částech světa se nedaří zvládnout krizi na trhu s dostupným bydlením. V některých světových velkoměstech se tak zaměřili na taktiku, kterou je zdanění prázdných bytů a domů bohatých. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že to pomůže. Podle ekonomů jsou tyto poplatky jsou do značné míry politickým divadlem a politici musí začít řešit jiné faktory, jako nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, píše agentura Bloomberg.
Los Angeles kvůli problémům s bydlením plánuje v roce 2022 hlasování o otázce možné daně z prázdných domů. Hongkong zvažuje zdanění developerů bytových domů, aby je odradil od hromadění nových bytů. Své možnosti zkoumá Irsko. Barcelona zašla tak daleko, že hrozí zabavením prázdných bytů pronajímatelům, kterým by zaplatila polovinu tržní ceny a byty by pak sama pronajímala za dostupné ceny. Paříž v roce 2017 ztrojnásobila daň z druhého bytu.
Tyto kroky mají odradit lidi od toho, aby do domů a bytů ukládali peníze, místo toho aby v nich bydleli. Zákonodárci tvrdí, že tento trend vyčerpává zásoby bytů a zhoršuje situaci pro lidi s nízkými a středními příjmy, kteří si chtějí pronajmout bydlení nebo koupit byt. Doufají, že daněmi získají peníze na financování dostupného bydlení nebo donutí majitele domů a bohaté, aby nemovitosti nabídli na trhu k pronájmu. Ne všichni ale věří, že to pomůže.
"Daně z prázdných nemovitostí patří do škatulky něčeho, co zní dobře, ale v praxi to nebude mít nějak velký význam," uvedl ředitel programu hospodářské politiky ekonomického institutu Grattan Brendan Coates. "Odvádí to pozornost od hlavního problému," dodal.
Podle ekonomů mají větší vliv faktory, jakou jsou rekordně nízké úrokové sazby, růst populace, nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a nedostatečná výstavba cenově dostupného bydlení. Kritici tvrdí, že daně jsou spíše politickou pózou než smysluplným zdrojem příjmů, natož přístupem, který by pomohl vyřešit celosvětovou krizi dostupného bydlení. Jiní se obávají, že tento koncept je zcela chybný. Mohou tedy tyto daně uspět?
Přinejmenším některé odpovědi se mohou skrývat ve dvou městech, které nedávno zavedly poplatky za "byty duchů" - Vancouveru a Melbourne. Ve Vancouveru, který daň zavedl v roce 2017, příjmy překonaly očekávání, ale s nabídkou nájemních bytů to nepohnulo. V Melbourne byla daň zavedena v roce 2018, její výběr je však velmi nízký. Ani v jednom z těchto měst nejsou vidět přesvědčivé důkazy o lepší dostupnosti bydlení.
Obyvatelé Los Angeles mají o zavedení daně z neobsazených bytů hlasovat příští rok. Ředitel výzkumu neziskové organizace zabývající se dostupným bydlením Strategic Actions for a Just Economy Joe Donlin tvrdí, že ve městě je víc prázdných bytů, než členů komunity, kteří nemají kde bydlet. Organizace loni zveřejnila zprávu, ve které tvrdí, že město by mělo zavést vlastní daň z prázdných bytů a jako příklad uvádí Vancouver. Uvádí, že daň sama o sobě sice ke změně situace nebude stačit, protože neobsazenost je vyšší u dražších nemovitostí, taková legislativa však vyšle důležitý signál.
"Je zde velká příležitost ovlivnit chování spekulantů, kteří drží byty neobsazené, a získat příjmy na rozvoj druhu dostupného bydlení, které je nutné pro ubytování všech členů naší komunity," řekl Donlin.
Některým městům nezáleží jen na přerozdělování bytů nebo daňových příjmů, ale jde jim o politickou a morální optiku, aby lidé neměli více bytů, než potřebují, zatímco jiní mají problémy mít alespoň jeden.
"Tyto daně jsou více o integritě realitního trhu a domácích politických otázkách, jako dostupnost bydlení, než že by byly efektivním základem příjmů," uvedl ekonom Bloomberg Intelligence James McIntyre. "To, co skutečně ovlivňuje dostupnost bydlení, jsou věci jako úrokové sazby, omezení plánování a celkové nastavení daní."
Vancouver letos zvýšil daň z neobsazených bytů na tři procenta hodnoty nemovitosti. "Ztrojnásobením daně z jednoho procenta na tři procenta od jejího zavedení vysíláme ještě silnější signál, že byty jsou pro lidi, ne pro spekulace," řekl starosta Vancouveru Kennedy Stewart, když zvýšení oznamoval.
Související
Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů
Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti
Aktuálně se děje
před 25 minutami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 1 hodinou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 1 hodinou
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 2 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 3 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 4 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 5 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 5 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 6 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 6 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 7 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 8 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 9 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 9 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 10 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 11 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 12 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
Zdroj: Libor Novák