USA se obávají rekordní nezaměstnanosti, větší než za velké krize

Na rozdíl od finanční krize v letech 2007 až 2009, kdy se zásahy vlád a institucí soustředily na velké banky a podniky, přiměla nynější krize světové organizace a vlády, aby se zaměřily na oblasti, jako je i státní podpora zaměstnanosti. Růst nezaměstnanosti má snížit například kurzarbeit, ke kterému sáhla řada vlád. Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Firmy tak nemusejí propouštět. I tak jsou ale prognózy neveselé.

Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Pro srovnání - globální finanční krize z let 2008 až 2009 zvýšila počet nezaměstnaných zhruba o 22 milionů.

Po skvělých únorových údajích, kdy například v eurozóně bylo bez práce 7,3 procenta lidí, což bylo nejméně od května 2008, jsou nové údaje a odhady nepříznivé. Zatímco v 27 zemích unie bylo v únoru bez práce téměř 13,98 milionu lidí, z toho 12,05 milionu v eurozóně, podle údajů Evropské odborové konfederace (ETUC) jen během prvních dvou březnových týdnů přišlo v Evropě o práci přes milion lidí. Podle prognózy společnosti Capital Economics se například v eurozóně do konce června zvýší nezaměstnanost až na 12 procent.

Ve Spojených státech, které nyní evidují nejvíce nakažených na světě, by šíření koronaviru mohlo vést podle odhadů expertů Fedu v St. Louis k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent. Ještě v únoru přitom činila míra nezaměstnanosti 3,5 procenta, v době velké hospodářské krize v letech 1929 až 1933 vzrostla v USA nezaměstnanost v době vrcholu na 25 procent.

"Z historického hlediska jde o velmi vysoká čísla, toto je však naprostý šok, jenž se liší od všech ostatních, které ekonomika USA v posledních 100 letech zažila," uvedl ekonom centrální banky v St. Louis Miguel Faria-e-Castro. Podle odhadů Fedu má téměř 67 milionů Američanů zaměstnání, ve kterém kvůli koronaviru hrozí vysoké riziko propuštění.

Americké ministerstvo práce už dříve uvedlo, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 21. března vystoupil na téměř 3,3 milionu. To byl rekord, který navíc zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum staré téměř 40 let.

Rekordní růst nezaměstnanosti v březnu oznámilo Španělsko, kde je dlouhodobě nezaměstnanost dvojnásobná proti průměru v Evropské unii. V zemi, jedné z nepostiženějších na světě, přibylo za březen více než 300.000 nových nezaměstnaných. Celkový počet lidí bez práce se tak vyšplhal na 3,54 milionu.

Růst nezaměstnanosti očekávají i v dalších zemích. Marc Schattenberg ze společnosti Deutsche Bank minulý týden předpověděl, že pokud koronavirová krize v květnu z větší části skončí, průměrná míra nezaměstnanosti v Německu by se mohla zvýšit jen o půl procentního bodu na 5,6 procenta. V případě déletrvající krize nicméně analytici předpovídají až tři miliony nezaměstnaných proti 2,26 milionu v únoru.

Nejzasaženějším sektorem v Německu by mohl být podle prognóz automobilový průmysl, kterému kvůli koronavirové krizi hrozí zánik více než 100.000 pracovních míst. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu teď zaměstnává zhruba 830.000 lidí.

Podle slovenské centrální banky (NBS) povede předpokládaný pokles výkonu slovenské ekonomiky ke ztrátě 75.000 až 130.000 pracovních míst, což by znamenalo zvýšení míry nezaměstnanosti na 7,5 až deset procent z nynějších šesti.

České ministerstvo práce ve středu uvedlo, že kvůli koronaviru vzroste nezaměstnanost až o pět procentních bodů. Při půlročním trvání takového zvýšení by stát přišel asi o 44 miliard Kč.