Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

"Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Navíc odvede státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než 100 miliard korun, shrnul Beneš.

Loňský výrazný růst zisku segmentu výroba byl podle firmy způsoben zejména extrémním nárůstem prodejních cen elektřiny a rekordní výrobou jaderných elektráren. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v loňském roce byla 100 EUR/MWh. Obchodní tým ČEZ vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v ČR, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 13 procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 miliardami korun.

ČEZ by letos mohl akcionářům vyplatit dividendy za celkem až 63 miliard Kč

Energetická skupina ČEZ by mohla z loňského zisku vyplatit mezi akcionáře až 63 miliard korun, z toho 44 miliard korun by dostal stát. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf skupiny Daniel Beneš. Upozornil na to, že jde zatím o odhad v horní hranici výplaty, jakou výši navrhne vedení společnosti zatím specifikovat nechtěl. O konečné výši dividendy by letos v červnu měla rozhodnout valná hromada ČEZ.

Výplatní poměr dividendy ČEZ nyní činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Loni činil 78,4 miliardy korun. V loňském roce ČEZ mezi akcionáře rozdělil 25,8 miliardy korun, z toho 18 miliard dostal stát.

V případě výplaty 80 procent z očištěného zisku tak bude podle Beneše hodnota dividendy z jedné akcie 117 korun. Loni společnost za jednu akcii vyplácela 48 korun před zdaněním.

Zatím však nejde o schválenou výši. Návrh, který bude prosazovat společnost, chce ČEZ představit až před valnou hromadou, která bude mít rozhodující slovo.

ČEZ by podle Beneše měl celkově státu odvést přes 100 miliard korun. Vedle dividendy by měl podle šéfa skupiny zaplatit až 40 miliard korun na dani z mimořádného zisku a odvodu z nadměrných tržeb, dalších až 30 miliard korun by měla společnost odvést na běžných daních.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Analytici: ČEZ dosáhl mimořádného výsledku kvůli dopadům války na Ukrajině

Skupina ČEZ dosáhla podle analytiků mimořádného hospodářského výsledku za loňský rok zejména kvůli dopadům války na Ukrajině, jež zdražily energie. Vyšší než očekávaná zřejmě bude i dividenda, při výplatním poměru 80 procent z čistého zisku by měla činit 117 korun na akcii, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Dříve se očekávalo vyplacení 112 korun na akcii. Zatím nejvyšší dividenda činila 53 korun na akcii ze zisku za rok 2009. Skupina ČEZ dnes oznámila, že loni jí stoupl čistý zisk na rekordních 80,7 miliardy korun, meziročně na víc než osminásobek.

"Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impulz a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta," uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kolem 09:30 si akcie ČEZ připisovaly kolem procenta a půl, zdražily na 1050 korun.

Akcie společnosti se v posledních týdnech obchodují v pásu 950 až 1060 korun. Konsensus analytiků Bloombergu nyní podle Timura Barotova z BHS stanovuje cílovou cenu společnosti na 954 korun. "Cenu na vyšších hodnotách udržuje vidina rekordní dividendy a potenciální odkup státem, který by mohl nabídnou vyšší než tržní ceny," podotkl.

Za výrazným překonáním historického rekordu z roku 2009, kdy čistý zisk dosáhl 51,9 miliardy korun, může podle analytika portálu Trhy.cz Zdeňka Zaňky jeden hlavní tahoun, a to vyšší ceny energií. Cena, za kterou ČEZ loni prodával elektřinu, byla oproti průměru na MWh v roce 2021 zhruba dvojnásobná. "Čistý zisk jednoznačně překonal očekávání investorů. Stojí za tím zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a přecenění derivátových obchodů, dohromady za 6,5 miliardy korun. Pokud ČEZ dodrží svoji dividendovou politiku, tak můžeme celkem za rok 2022 očekávat výplatu dividend v hodnotě přesahující 60 miliard korun," míní.

Státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, podle analytika XTB Tomáše Cverny připadne téměř dvojnásobek toho, co získal za rok 2021. Podotkl, že skupina loni těžila také z obchodování s komoditami díky rozkolísaným energetickým trhům. "Čistý zisk z této aktivity činil 18 miliard korun. Očekávám však, že výnosy a zisky z tradingu již tak vysoké nelze očekávat kvůli uklidnění situace na trzích," uvedl.

Letos hospodaření skupiny ovlivní regulatorní zásahy v podobě cenových stropů na silovou elektřinu a mimořádné zdanění, tzv. windfall tax. "Mimo jiné se předpokládá že ceny elektřiny se umírní a tyhle faktory pak mohou citelně zasáhnout do hospodaření společnosti," uvedl Barotov. ČEZ odhaduje podle únorové prognózy letošní očištěný čistý zisk na úrovni 30 až 40 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) 105 až 125 miliard Kč. Podle Barotova jsou tyto údaje kalkulovány s ohledem na nově zavedené daně, větší rozpětí odhadu vyplývá z vysoké nestability cen elektřiny, dodal.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ČEZ Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy