Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

"Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Navíc odvede státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než 100 miliard korun, shrnul Beneš.

Loňský výrazný růst zisku segmentu výroba byl podle firmy způsoben zejména extrémním nárůstem prodejních cen elektřiny a rekordní výrobou jaderných elektráren. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v loňském roce byla 100 EUR/MWh. Obchodní tým ČEZ vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v ČR, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 13 procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 miliardami korun.

ČEZ by letos mohl akcionářům vyplatit dividendy za celkem až 63 miliard Kč

Energetická skupina ČEZ by mohla z loňského zisku vyplatit mezi akcionáře až 63 miliard korun, z toho 44 miliard korun by dostal stát. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf skupiny Daniel Beneš. Upozornil na to, že jde zatím o odhad v horní hranici výplaty, jakou výši navrhne vedení společnosti zatím specifikovat nechtěl. O konečné výši dividendy by letos v červnu měla rozhodnout valná hromada ČEZ.

Výplatní poměr dividendy ČEZ nyní činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Loni činil 78,4 miliardy korun. V loňském roce ČEZ mezi akcionáře rozdělil 25,8 miliardy korun, z toho 18 miliard dostal stát.

V případě výplaty 80 procent z očištěného zisku tak bude podle Beneše hodnota dividendy z jedné akcie 117 korun. Loni společnost za jednu akcii vyplácela 48 korun před zdaněním.

Zatím však nejde o schválenou výši. Návrh, který bude prosazovat společnost, chce ČEZ představit až před valnou hromadou, která bude mít rozhodující slovo.

ČEZ by podle Beneše měl celkově státu odvést přes 100 miliard korun. Vedle dividendy by měl podle šéfa skupiny zaplatit až 40 miliard korun na dani z mimořádného zisku a odvodu z nadměrných tržeb, dalších až 30 miliard korun by měla společnost odvést na běžných daních.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Analytici: ČEZ dosáhl mimořádného výsledku kvůli dopadům války na Ukrajině

Skupina ČEZ dosáhla podle analytiků mimořádného hospodářského výsledku za loňský rok zejména kvůli dopadům války na Ukrajině, jež zdražily energie. Vyšší než očekávaná zřejmě bude i dividenda, při výplatním poměru 80 procent z čistého zisku by měla činit 117 korun na akcii, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Dříve se očekávalo vyplacení 112 korun na akcii. Zatím nejvyšší dividenda činila 53 korun na akcii ze zisku za rok 2009. Skupina ČEZ dnes oznámila, že loni jí stoupl čistý zisk na rekordních 80,7 miliardy korun, meziročně na víc než osminásobek.

"Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impulz a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta," uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kolem 09:30 si akcie ČEZ připisovaly kolem procenta a půl, zdražily na 1050 korun.

Akcie společnosti se v posledních týdnech obchodují v pásu 950 až 1060 korun. Konsensus analytiků Bloombergu nyní podle Timura Barotova z BHS stanovuje cílovou cenu společnosti na 954 korun. "Cenu na vyšších hodnotách udržuje vidina rekordní dividendy a potenciální odkup státem, který by mohl nabídnou vyšší než tržní ceny," podotkl.

Za výrazným překonáním historického rekordu z roku 2009, kdy čistý zisk dosáhl 51,9 miliardy korun, může podle analytika portálu Trhy.cz Zdeňka Zaňky jeden hlavní tahoun, a to vyšší ceny energií. Cena, za kterou ČEZ loni prodával elektřinu, byla oproti průměru na MWh v roce 2021 zhruba dvojnásobná. "Čistý zisk jednoznačně překonal očekávání investorů. Stojí za tím zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a přecenění derivátových obchodů, dohromady za 6,5 miliardy korun. Pokud ČEZ dodrží svoji dividendovou politiku, tak můžeme celkem za rok 2022 očekávat výplatu dividend v hodnotě přesahující 60 miliard korun," míní.

Státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, podle analytika XTB Tomáše Cverny připadne téměř dvojnásobek toho, co získal za rok 2021. Podotkl, že skupina loni těžila také z obchodování s komoditami díky rozkolísaným energetickým trhům. "Čistý zisk z této aktivity činil 18 miliard korun. Očekávám však, že výnosy a zisky z tradingu již tak vysoké nelze očekávat kvůli uklidnění situace na trzích," uvedl.

Letos hospodaření skupiny ovlivní regulatorní zásahy v podobě cenových stropů na silovou elektřinu a mimořádné zdanění, tzv. windfall tax. "Mimo jiné se předpokládá že ceny elektřiny se umírní a tyhle faktory pak mohou citelně zasáhnout do hospodaření společnosti," uvedl Barotov. ČEZ odhaduje podle únorové prognózy letošní očištěný čistý zisk na úrovni 30 až 40 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) 105 až 125 miliard Kč. Podle Barotova jsou tyto údaje kalkulovány s ohledem na nově zavedené daně, větší rozpětí odhadu vyplývá z vysoké nestability cen elektřiny, dodal.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy