Zisk ČEZu loni stoupl na rekordních 80 miliard, na energetické krizi vydělal osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. 

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

"Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Navíc odvede státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než 100 miliard korun, shrnul Beneš.

Loňský výrazný růst zisku segmentu výroba byl podle firmy způsoben zejména extrémním nárůstem prodejních cen elektřiny a rekordní výrobou jaderných elektráren. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v loňském roce byla 100 EUR/MWh. Obchodní tým ČEZ vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v ČR, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 13 procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 miliardami korun.

ČEZ by letos mohl akcionářům vyplatit dividendy za celkem až 63 miliard Kč

Energetická skupina ČEZ by mohla z loňského zisku vyplatit mezi akcionáře až 63 miliard korun, z toho 44 miliard korun by dostal stát. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf skupiny Daniel Beneš. Upozornil na to, že jde zatím o odhad v horní hranici výplaty, jakou výši navrhne vedení společnosti zatím specifikovat nechtěl. O konečné výši dividendy by letos v červnu měla rozhodnout valná hromada ČEZ.

Výplatní poměr dividendy ČEZ nyní činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Loni činil 78,4 miliardy korun. V loňském roce ČEZ mezi akcionáře rozdělil 25,8 miliardy korun, z toho 18 miliard dostal stát.

V případě výplaty 80 procent z očištěného zisku tak bude podle Beneše hodnota dividendy z jedné akcie 117 korun. Loni společnost za jednu akcii vyplácela 48 korun před zdaněním.

Zatím však nejde o schválenou výši. Návrh, který bude prosazovat společnost, chce ČEZ představit až před valnou hromadou, která bude mít rozhodující slovo.

ČEZ by podle Beneše měl celkově státu odvést přes 100 miliard korun. Vedle dividendy by měl podle šéfa skupiny zaplatit až 40 miliard korun na dani z mimořádného zisku a odvodu z nadměrných tržeb, dalších až 30 miliard korun by měla společnost odvést na běžných daních.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Analytici: ČEZ dosáhl mimořádného výsledku kvůli dopadům války na Ukrajině

Skupina ČEZ dosáhla podle analytiků mimořádného hospodářského výsledku za loňský rok zejména kvůli dopadům války na Ukrajině, jež zdražily energie. Vyšší než očekávaná zřejmě bude i dividenda, při výplatním poměru 80 procent z čistého zisku by měla činit 117 korun na akcii, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Dříve se očekávalo vyplacení 112 korun na akcii. Zatím nejvyšší dividenda činila 53 korun na akcii ze zisku za rok 2009. Skupina ČEZ dnes oznámila, že loni jí stoupl čistý zisk na rekordních 80,7 miliardy korun, meziročně na víc než osminásobek.

"Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impulz a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta," uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kolem 09:30 si akcie ČEZ připisovaly kolem procenta a půl, zdražily na 1050 korun.

Akcie společnosti se v posledních týdnech obchodují v pásu 950 až 1060 korun. Konsensus analytiků Bloombergu nyní podle Timura Barotova z BHS stanovuje cílovou cenu společnosti na 954 korun. "Cenu na vyšších hodnotách udržuje vidina rekordní dividendy a potenciální odkup státem, který by mohl nabídnou vyšší než tržní ceny," podotkl.

Za výrazným překonáním historického rekordu z roku 2009, kdy čistý zisk dosáhl 51,9 miliardy korun, může podle analytika portálu Trhy.cz Zdeňka Zaňky jeden hlavní tahoun, a to vyšší ceny energií. Cena, za kterou ČEZ loni prodával elektřinu, byla oproti průměru na MWh v roce 2021 zhruba dvojnásobná. "Čistý zisk jednoznačně překonal očekávání investorů. Stojí za tím zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a přecenění derivátových obchodů, dohromady za 6,5 miliardy korun. Pokud ČEZ dodrží svoji dividendovou politiku, tak můžeme celkem za rok 2022 očekávat výplatu dividend v hodnotě přesahující 60 miliard korun," míní.

Státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, podle analytika XTB Tomáše Cverny připadne téměř dvojnásobek toho, co získal za rok 2021. Podotkl, že skupina loni těžila také z obchodování s komoditami díky rozkolísaným energetickým trhům. "Čistý zisk z této aktivity činil 18 miliard korun. Očekávám však, že výnosy a zisky z tradingu již tak vysoké nelze očekávat kvůli uklidnění situace na trzích," uvedl.

Letos hospodaření skupiny ovlivní regulatorní zásahy v podobě cenových stropů na silovou elektřinu a mimořádné zdanění, tzv. windfall tax. "Mimo jiné se předpokládá že ceny elektřiny se umírní a tyhle faktory pak mohou citelně zasáhnout do hospodaření společnosti," uvedl Barotov. ČEZ odhaduje podle únorové prognózy letošní očištěný čistý zisk na úrovni 30 až 40 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) 105 až 125 miliard Kč. Podle Barotova jsou tyto údaje kalkulovány s ohledem na nově zavedené daně, větší rozpětí odhadu vyplývá z vysoké nestability cen elektřiny, dodal.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

před 7 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

před 8 hodinami

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy