Zahraniční centrální banky se zbavují amerických státních dluhopisů a ve velkém nakupují zlato

Uvádí se, že dluh USA je asi 20 bilionů dolarů, nicméně pravda je úplně jiná. Tato suma je mnohonásobně vyšší, jen se raději neuvádí. Nejsou to jen Spojené státy, ale řada dalších zemí, které jsou ohromně zadluženy a jejichž dluhy dosahují vysoko nad 100 procent jejich HDP. Jednoduše řečeno celý svět se utápí v dluzích a zadlužení pokračuje, vidíme to denně prostřednictvím centrálních bank, které nalévají ohromné množství peněz do svých ekonomik za účelem vytvoření tzv. „zdravé inflace". Nicméně tento trend může v budoucnu přerůst ve velký problém a vyvolat další krize – mnohem větší než ty, které již proběhly.

Problémy rostoucího zadlužení nahrávají drahým kovům. Trend ve shromažďování zlata a stříbra, který stále pokračuje, nezaznamenáváme jen u klasických investorů, ale ve stále vyšší míře i u centrálních bank a států – po celém světě se ve velkém zbavují dluhopisů americké federální vlády. Honba za těmito dluhopisy tak končí a dochází naopak k prodejům. Tradiční kupci amerického dluhu jako je Čína, Rusko, Brazílie nebo Norsko potřebují peníze na podporu svých vlastních, zpomalujících ekonomik.

V březnu 2016 rozprodaly centrální banky v amerických státních dluhopisech cca 17 miliard dolarů. K rekordnímu prodeji pak došlo v lednu, kdy tato hodnota dosáhla 57 miliard dolarů. V loňském roce tato suma představovala 226 miliard dolarů. Podle amerického ministerstva financí je tento výprodej největší od roku 1978. Na druhé straně téměř vždy existuje někdo, kdo tyto dluhopisy zase nakoupí. Ve světě působí mnoho fondů, společností, ale také jednotlivci, kteří o ně budou mít zájem. Pokud by se ovšem nikdo takový nenašel, začal by dluhopisy s velkou pravděpodobností nakupovat samotný FED, aby zabránil krizi a poklesu jejich ceny. Centrální banka má konec konců k dispozici neomezené zásoby dolarů, takže by to neměl být problém.A to je právě to neustálé nalévání peněz do ekonomiky. 

Hnací silou tohoto výprodeje je ekonomická nestabilita a strach a hlavním důvodem takového chování centrálních bank může být snaha o podporu svých vlastních měn. Hotovost, kterou banky dostanou, mohou použít na nákup svých měn a zabránit tak tomu, aby tratily na hodnotě. Mnohé z těchto centrálních bank však nechtějí podporovat jen svou měnu, ale investují ve velkém i do nákupu zlata. A čisté nákupy se pohybují v kladných a velmi vysokých hodnotách. Dá se říci, že centrální banky změnily svou strategii a zachvátila je „zlatá horečka", přičemž vůdčí roli této „smečky" zaujímají centrální banky Číny a Ruska.

Podle Světové rady pro zlato zvýšilo Rusko v prvním čtvrtletí roku 2016 své zlaté rezervy o 45,8 tun, což je o 52 % více než ve stejném období vloni. Čína pak od ledna do března letošního roku nakoupila 35,1 tun. Jde o dvě důležité země, které vlastní americký dluh a ve velkém se ho zbavují. Strategie se tak zdá být docela jasná – prodávat americké státní dluhopisy a nakupovat drahý kov.

V době nízkých (nebo dokonce záporných) úrokových sazeb, nejistého globálního ekonomického vývoje a hrozící recese, je to logické. Výnosy státních dluhopisů a podobných alternativ jsou stále méně atraktivní, takže je potřeba nalézt jinou vhodnou a pevnou variantu pro investice. A to centrální banky a státy vědí. Tento trend může být dalším varovným signálem, že opravdu není něco v pořádku. FED a centrální plánovači si postavili domeček z karet, který má základy v ohromném zadlužení. Co se tedy bude dít, pokud si dluhy nikdo nebude chtít koupit? Začne se domeček bortit? Tuto obavu reálně posiluje chování Číny, Ruska a dalších zemí. Proto jsme svědky narůstajícího zájmu o žlutý kov, jako symbolu moci a bezpečí.