KOMENTÁŘ | Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely

Nový prezident Donald Trump usiluje o převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy s ambiciózním plánem přeměnit tuto oblast v „riviéru Blízkého východu“. Ačkoli jeho návrh vyvolal vlnu mezinárodní kritiky, při bližším pohledu nemusí být tak nereálný, jak by se mohlo zdát.

Trump nevyloučil možnost, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a nasadit americké jednotky k zajištění bezpečnosti. Tento návrh však okamžitě narazil na odpor. Saúdská Arábie zdůraznila svůj závazek k vytvoření nezávislého palestinského státu, zatímco teroristické hnutí Hamás varovalo, že by takový krok znamenal „recept na chaos a napětí v regionu“.

Trump rovněž navrhl deportaci Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Tento plán však narazil na silný odpor obou zemí, které se proti němu důrazně vymezily – a to nejen nyní, ale i v minulosti.

Ne každý Trumpův návrh musí být kontroverzní

Návrh prezidenta Trumpa na převzetí kontroly nad Pásmem Gazy čelí silné kritice. Další americké angažmá na Blízkém východě mnozí vnímají skepticky, zejména s ohledem na neúspěšné mise v Iráku a Afghánistánu, které dodnes vrhají stín na americkou zahraniční politiku.

Odpůrci však přehlížejí dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádný ze současných aktérů nedokázal proměnit Pásmo Gazy v místo vhodné pro vznik palestinského státu. Za druhé, Trump je známý tím, že jeho výroky nelze vždy brát doslova – často spíše naznačují strategické směry než konkrétní plány.

Pásmo Gazy nutně potřebuje obnovu, která bude nesmírně nákladná. Mezinárodní společenství sice bude muset investovat, ale vzhledem k četným krizím po celém světě lze očekávat jen omezenou finanční podporu. Právě zde Trump vidí příležitost. Díky své poloze na pobřeží Středozemního moře by se Gaza mohla při správném přístupu proměnit v prosperující turistickou destinaci a významný obchodní uzel spojující Evropu s Asií.

Dalším klíčovým faktorem je možnost, že by obnova oblasti mohla položit základy pro vznik palestinského státu. Spojené státy z něj rozhodně neudělají svůj „51. stát“, ale mohou vytvořit podmínky pro americké investory, kteří by zde viděli příležitost k dlouhodobému působení.

Samozřejmě jde primárně o americké zájmy. Ty však nelze prosazovat v naprosto zdevastované oblasti. Pokud by se rekonstrukce podařila, vznikly by nejen nové možnosti pro americké podnikatele, ale i pracovní příležitosti pro palestinské obyvatele, kteří by mohli za lepších finančních podmínek přispět k obnově vlastních domovů.

Přitom žádná jiná světová ani regionální mocnost s podobným plánem nepřišla. Arabské státy sice neustále zdůrazňují nutnost vzniku palestinského státu, zatímco Izrael pokračuje v ničení oblasti, avšak konkrétní řešení stále chybí. Spojené státy by tak mohly sehrát roli stabilizačního faktoru, který by zajistil nejen rekonstrukci, ale i dlouhodobou perspektivu pro region.

Trumpův návrh je sice pragmatický a soustředěný na americké zájmy, ale přesto přináší konkrétní řešení – na rozdíl od ostatních aktérů, kteří už desetiletí pouze přihlížejí pokračující destrukci. Je paradoxní, že jakmile se objeví plán s reálnou šancí na úspěch, okamžitě čelí odporu celého arabského světa. To je sice logické vzhledem k hluboce zakořeněnému antiamerikanismu v regionu, ale setrvávat na nefunkčních postupech jen proto, že jsou historicky dané, nedává smysl.

Trump si také musí dát pozor

Americká přítomnost na Blízkém východě je již desítky let předmětem ostré kritiky, zejména po neúspěšných misích v Afghánistánu a Iráku. Pokud však Trump skutečně usiluje o obnovu Pásma Gazy, mezinárodní společenství by mu mělo dát prostor – ovšem s jasnou podmínkou, že Spojené státy tentokrát neselžou.

Americké angažmá v Pásmu Gazy může vést ke dvěma scénářům. Buď se podaří vytvořit stabilní a prosperující region těžící z turismu a mezinárodní dopravy, nebo oblast definitivně upadne do chaosu. První varianta je pro USA mnohem výhodnější – posílila by jejich geopolitický vliv v těsné blízkosti Suezského průplavu, klíčové tepny globálního obchodu mezi Evropou a Asií. Druhá možnost by naopak znamenala katastrofu pro americkou prestiž na Blízkém východě.Začátek formuláře

Stejně jako u jiných kroků, i tento má Trumpova administrativa pravděpodobně pečlivě promyšlený. Na přípravu měla celé čtyři roky, což je výhoda, kterou většina amerických prezidentů nemá. Pokud se žádná arabská země neodhodlá k pomoci Pásmu Gazy, nejrozumnější by bylo nechat Trumpa „vařit“ a sledovat, zda jeho plán může přinést skutečné výsledky.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Pásmo Gazy Donald Trump

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 2 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 3 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu

Poslanec Filip Turek (Motoristé) je přesvědčen, že červencovou dopravní nehodu v centru Prahy nezavinil, což by podle jeho slov mělo prokázat i probíhající vyšetřování. Policie v případu zahájila trestní řízení a zároveň nařídila znalecké zkoumání. Nikdo zatím nebyl obviněn. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy