Nový prezident Donald Trump usiluje o převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy s ambiciózním plánem přeměnit tuto oblast v „riviéru Blízkého východu“. Ačkoli jeho návrh vyvolal vlnu mezinárodní kritiky, při bližším pohledu nemusí být tak nereálný, jak by se mohlo zdát.
Trump nevyloučil možnost, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a nasadit americké jednotky k zajištění bezpečnosti. Tento návrh však okamžitě narazil na odpor. Saúdská Arábie zdůraznila svůj závazek k vytvoření nezávislého palestinského státu, zatímco teroristické hnutí Hamás varovalo, že by takový krok znamenal „recept na chaos a napětí v regionu“.
Trump rovněž navrhl deportaci Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Tento plán však narazil na silný odpor obou zemí, které se proti němu důrazně vymezily – a to nejen nyní, ale i v minulosti.
Ne každý Trumpův návrh musí být kontroverzní
Návrh prezidenta Trumpa na převzetí kontroly nad Pásmem Gazy čelí silné kritice. Další americké angažmá na Blízkém východě mnozí vnímají skepticky, zejména s ohledem na neúspěšné mise v Iráku a Afghánistánu, které dodnes vrhají stín na americkou zahraniční politiku.
Odpůrci však přehlížejí dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádný ze současných aktérů nedokázal proměnit Pásmo Gazy v místo vhodné pro vznik palestinského státu. Za druhé, Trump je známý tím, že jeho výroky nelze vždy brát doslova – často spíše naznačují strategické směry než konkrétní plány.
Pásmo Gazy nutně potřebuje obnovu, která bude nesmírně nákladná. Mezinárodní společenství sice bude muset investovat, ale vzhledem k četným krizím po celém světě lze očekávat jen omezenou finanční podporu. Právě zde Trump vidí příležitost. Díky své poloze na pobřeží Středozemního moře by se Gaza mohla při správném přístupu proměnit v prosperující turistickou destinaci a významný obchodní uzel spojující Evropu s Asií.
Dalším klíčovým faktorem je možnost, že by obnova oblasti mohla položit základy pro vznik palestinského státu. Spojené státy z něj rozhodně neudělají svůj „51. stát“, ale mohou vytvořit podmínky pro americké investory, kteří by zde viděli příležitost k dlouhodobému působení.
Samozřejmě jde primárně o americké zájmy. Ty však nelze prosazovat v naprosto zdevastované oblasti. Pokud by se rekonstrukce podařila, vznikly by nejen nové možnosti pro americké podnikatele, ale i pracovní příležitosti pro palestinské obyvatele, kteří by mohli za lepších finančních podmínek přispět k obnově vlastních domovů.
Přitom žádná jiná světová ani regionální mocnost s podobným plánem nepřišla. Arabské státy sice neustále zdůrazňují nutnost vzniku palestinského státu, zatímco Izrael pokračuje v ničení oblasti, avšak konkrétní řešení stále chybí. Spojené státy by tak mohly sehrát roli stabilizačního faktoru, který by zajistil nejen rekonstrukci, ale i dlouhodobou perspektivu pro region.
Trumpův návrh je sice pragmatický a soustředěný na americké zájmy, ale přesto přináší konkrétní řešení – na rozdíl od ostatních aktérů, kteří už desetiletí pouze přihlížejí pokračující destrukci. Je paradoxní, že jakmile se objeví plán s reálnou šancí na úspěch, okamžitě čelí odporu celého arabského světa. To je sice logické vzhledem k hluboce zakořeněnému antiamerikanismu v regionu, ale setrvávat na nefunkčních postupech jen proto, že jsou historicky dané, nedává smysl.
Trump si také musí dát pozor
Americká přítomnost na Blízkém východě je již desítky let předmětem ostré kritiky, zejména po neúspěšných misích v Afghánistánu a Iráku. Pokud však Trump skutečně usiluje o obnovu Pásma Gazy, mezinárodní společenství by mu mělo dát prostor – ovšem s jasnou podmínkou, že Spojené státy tentokrát neselžou.
Americké angažmá v Pásmu Gazy může vést ke dvěma scénářům. Buď se podaří vytvořit stabilní a prosperující region těžící z turismu a mezinárodní dopravy, nebo oblast definitivně upadne do chaosu. První varianta je pro USA mnohem výhodnější – posílila by jejich geopolitický vliv v těsné blízkosti Suezského průplavu, klíčové tepny globálního obchodu mezi Evropou a Asií. Druhá možnost by naopak znamenala katastrofu pro americkou prestiž na Blízkém východě.Začátek formuláře
Stejně jako u jiných kroků, i tento má Trumpova administrativa pravděpodobně pečlivě promyšlený. Na přípravu měla celé čtyři roky, což je výhoda, kterou většina amerických prezidentů nemá. Pokud se žádná arabská země neodhodlá k pomoci Pásmu Gazy, nejrozumnější by bylo nechat Trumpa „vařit“ a sledovat, zda jeho plán může přinést skutečné výsledky.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
včera
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
včera
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
včera
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
včera
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
včera
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
včera
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
včera
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
včera
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
včera
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
včera
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
včera
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
včera
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
včera
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
včera
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
včera
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
17. září 2026 21:16
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
17. září 2026 20:38
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.
Zdroj: David Holub