KOMENTÁŘ | Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely

Nový prezident Donald Trump usiluje o převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy s ambiciózním plánem přeměnit tuto oblast v „riviéru Blízkého východu“. Ačkoli jeho návrh vyvolal vlnu mezinárodní kritiky, při bližším pohledu nemusí být tak nereálný, jak by se mohlo zdát.

Trump nevyloučil možnost, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a nasadit americké jednotky k zajištění bezpečnosti. Tento návrh však okamžitě narazil na odpor. Saúdská Arábie zdůraznila svůj závazek k vytvoření nezávislého palestinského státu, zatímco teroristické hnutí Hamás varovalo, že by takový krok znamenal „recept na chaos a napětí v regionu“.

Trump rovněž navrhl deportaci Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Tento plán však narazil na silný odpor obou zemí, které se proti němu důrazně vymezily – a to nejen nyní, ale i v minulosti.

Ne každý Trumpův návrh musí být kontroverzní

Návrh prezidenta Trumpa na převzetí kontroly nad Pásmem Gazy čelí silné kritice. Další americké angažmá na Blízkém východě mnozí vnímají skepticky, zejména s ohledem na neúspěšné mise v Iráku a Afghánistánu, které dodnes vrhají stín na americkou zahraniční politiku.

Odpůrci však přehlížejí dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádný ze současných aktérů nedokázal proměnit Pásmo Gazy v místo vhodné pro vznik palestinského státu. Za druhé, Trump je známý tím, že jeho výroky nelze vždy brát doslova – často spíše naznačují strategické směry než konkrétní plány.

Pásmo Gazy nutně potřebuje obnovu, která bude nesmírně nákladná. Mezinárodní společenství sice bude muset investovat, ale vzhledem k četným krizím po celém světě lze očekávat jen omezenou finanční podporu. Právě zde Trump vidí příležitost. Díky své poloze na pobřeží Středozemního moře by se Gaza mohla při správném přístupu proměnit v prosperující turistickou destinaci a významný obchodní uzel spojující Evropu s Asií.

Dalším klíčovým faktorem je možnost, že by obnova oblasti mohla položit základy pro vznik palestinského státu. Spojené státy z něj rozhodně neudělají svůj „51. stát“, ale mohou vytvořit podmínky pro americké investory, kteří by zde viděli příležitost k dlouhodobému působení.

Samozřejmě jde primárně o americké zájmy. Ty však nelze prosazovat v naprosto zdevastované oblasti. Pokud by se rekonstrukce podařila, vznikly by nejen nové možnosti pro americké podnikatele, ale i pracovní příležitosti pro palestinské obyvatele, kteří by mohli za lepších finančních podmínek přispět k obnově vlastních domovů.

Přitom žádná jiná světová ani regionální mocnost s podobným plánem nepřišla. Arabské státy sice neustále zdůrazňují nutnost vzniku palestinského státu, zatímco Izrael pokračuje v ničení oblasti, avšak konkrétní řešení stále chybí. Spojené státy by tak mohly sehrát roli stabilizačního faktoru, který by zajistil nejen rekonstrukci, ale i dlouhodobou perspektivu pro region.

Trumpův návrh je sice pragmatický a soustředěný na americké zájmy, ale přesto přináší konkrétní řešení – na rozdíl od ostatních aktérů, kteří už desetiletí pouze přihlížejí pokračující destrukci. Je paradoxní, že jakmile se objeví plán s reálnou šancí na úspěch, okamžitě čelí odporu celého arabského světa. To je sice logické vzhledem k hluboce zakořeněnému antiamerikanismu v regionu, ale setrvávat na nefunkčních postupech jen proto, že jsou historicky dané, nedává smysl.

Trump si také musí dát pozor

Americká přítomnost na Blízkém východě je již desítky let předmětem ostré kritiky, zejména po neúspěšných misích v Afghánistánu a Iráku. Pokud však Trump skutečně usiluje o obnovu Pásma Gazy, mezinárodní společenství by mu mělo dát prostor – ovšem s jasnou podmínkou, že Spojené státy tentokrát neselžou.

Americké angažmá v Pásmu Gazy může vést ke dvěma scénářům. Buď se podaří vytvořit stabilní a prosperující region těžící z turismu a mezinárodní dopravy, nebo oblast definitivně upadne do chaosu. První varianta je pro USA mnohem výhodnější – posílila by jejich geopolitický vliv v těsné blízkosti Suezského průplavu, klíčové tepny globálního obchodu mezi Evropou a Asií. Druhá možnost by naopak znamenala katastrofu pro americkou prestiž na Blízkém východě.Začátek formuláře

Stejně jako u jiných kroků, i tento má Trumpova administrativa pravděpodobně pečlivě promyšlený. Na přípravu měla celé čtyři roky, což je výhoda, kterou většina amerických prezidentů nemá. Pokud se žádná arabská země neodhodlá k pomoci Pásmu Gazy, nejrozumnější by bylo nechat Trumpa „vařit“ a sledovat, zda jeho plán může přinést skutečné výsledky.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Pásmo Gazy Donald Trump

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

Jsme blízko splnění cílů operace, tvrdí Trump. Hormuzský průliv mají chránit jiní

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že naplnění cílů operace proti Íránu je blízko. Zmínil několik konkrétních věcí, kterých se podle jeho slov podařilo dosáhnout. Trump také vysvětlil, kdo se má po konfliktu starat o bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy