KOMENTÁŘ | Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely

Nový prezident Donald Trump usiluje o převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy s ambiciózním plánem přeměnit tuto oblast v „riviéru Blízkého východu“. Ačkoli jeho návrh vyvolal vlnu mezinárodní kritiky, při bližším pohledu nemusí být tak nereálný, jak by se mohlo zdát.

Trump nevyloučil možnost, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a nasadit americké jednotky k zajištění bezpečnosti. Tento návrh však okamžitě narazil na odpor. Saúdská Arábie zdůraznila svůj závazek k vytvoření nezávislého palestinského státu, zatímco teroristické hnutí Hamás varovalo, že by takový krok znamenal „recept na chaos a napětí v regionu“.

Trump rovněž navrhl deportaci Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Tento plán však narazil na silný odpor obou zemí, které se proti němu důrazně vymezily – a to nejen nyní, ale i v minulosti.

Ne každý Trumpův návrh musí být kontroverzní

Návrh prezidenta Trumpa na převzetí kontroly nad Pásmem Gazy čelí silné kritice. Další americké angažmá na Blízkém východě mnozí vnímají skepticky, zejména s ohledem na neúspěšné mise v Iráku a Afghánistánu, které dodnes vrhají stín na americkou zahraniční politiku.

Odpůrci však přehlížejí dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádný ze současných aktérů nedokázal proměnit Pásmo Gazy v místo vhodné pro vznik palestinského státu. Za druhé, Trump je známý tím, že jeho výroky nelze vždy brát doslova – často spíše naznačují strategické směry než konkrétní plány.

Pásmo Gazy nutně potřebuje obnovu, která bude nesmírně nákladná. Mezinárodní společenství sice bude muset investovat, ale vzhledem k četným krizím po celém světě lze očekávat jen omezenou finanční podporu. Právě zde Trump vidí příležitost. Díky své poloze na pobřeží Středozemního moře by se Gaza mohla při správném přístupu proměnit v prosperující turistickou destinaci a významný obchodní uzel spojující Evropu s Asií.

Dalším klíčovým faktorem je možnost, že by obnova oblasti mohla položit základy pro vznik palestinského státu. Spojené státy z něj rozhodně neudělají svůj „51. stát“, ale mohou vytvořit podmínky pro americké investory, kteří by zde viděli příležitost k dlouhodobému působení.

Samozřejmě jde primárně o americké zájmy. Ty však nelze prosazovat v naprosto zdevastované oblasti. Pokud by se rekonstrukce podařila, vznikly by nejen nové možnosti pro americké podnikatele, ale i pracovní příležitosti pro palestinské obyvatele, kteří by mohli za lepších finančních podmínek přispět k obnově vlastních domovů.

Přitom žádná jiná světová ani regionální mocnost s podobným plánem nepřišla. Arabské státy sice neustále zdůrazňují nutnost vzniku palestinského státu, zatímco Izrael pokračuje v ničení oblasti, avšak konkrétní řešení stále chybí. Spojené státy by tak mohly sehrát roli stabilizačního faktoru, který by zajistil nejen rekonstrukci, ale i dlouhodobou perspektivu pro region.

Trumpův návrh je sice pragmatický a soustředěný na americké zájmy, ale přesto přináší konkrétní řešení – na rozdíl od ostatních aktérů, kteří už desetiletí pouze přihlížejí pokračující destrukci. Je paradoxní, že jakmile se objeví plán s reálnou šancí na úspěch, okamžitě čelí odporu celého arabského světa. To je sice logické vzhledem k hluboce zakořeněnému antiamerikanismu v regionu, ale setrvávat na nefunkčních postupech jen proto, že jsou historicky dané, nedává smysl.

Trump si také musí dát pozor

Americká přítomnost na Blízkém východě je již desítky let předmětem ostré kritiky, zejména po neúspěšných misích v Afghánistánu a Iráku. Pokud však Trump skutečně usiluje o obnovu Pásma Gazy, mezinárodní společenství by mu mělo dát prostor – ovšem s jasnou podmínkou, že Spojené státy tentokrát neselžou.

Americké angažmá v Pásmu Gazy může vést ke dvěma scénářům. Buď se podaří vytvořit stabilní a prosperující region těžící z turismu a mezinárodní dopravy, nebo oblast definitivně upadne do chaosu. První varianta je pro USA mnohem výhodnější – posílila by jejich geopolitický vliv v těsné blízkosti Suezského průplavu, klíčové tepny globálního obchodu mezi Evropou a Asií. Druhá možnost by naopak znamenala katastrofu pro americkou prestiž na Blízkém východě.Začátek formuláře

Stejně jako u jiných kroků, i tento má Trumpova administrativa pravděpodobně pečlivě promyšlený. Na přípravu měla celé čtyři roky, což je výhoda, kterou většina amerických prezidentů nemá. Pokud se žádná arabská země neodhodlá k pomoci Pásmu Gazy, nejrozumnější by bylo nechat Trumpa „vařit“ a sledovat, zda jeho plán může přinést skutečné výsledky.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Pásmo Gazy Donald Trump

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy