KOMENTÁŘ | Putin musel své ovečce poradit, jak má její „bé“ znít. Bez něj je Fico k ničemu

Slovenský premiér Robert Fico se sice snaží vystupovat jako autoritář, ale jeho pokusy působí spíše neobratně a chaoticky. Na rozdíl od skutečně efektivních autokratů nezvládá ani základní komunikaci s novináři a místo upevnění své pozice jen oslabuje postavení Slovenska, které se pod jeho vedením stává snadno manipulovatelným nástrojem v rukou Ruska.

Slovenský lídr v uplynulých týdnech rozvířil veřejný prostor sérií závažných obvinění, v nichž varoval před údajně připravovaným převratem. Podle jeho slov měla stát za tímto plánem opozice podporovaná zahraničními aktéry. Jenže si neuvědomil jednu zásadní věc – co udělá, když se jeho apokalyptická vize nenaplní.

Namísto přiznání omylu pak přesměroval pozornost na kybernetické útoky proti slovenským pojišťovnám, které označil za součást onoho domnělého puče. Realita však byla jiná – žádný převrat se nekonal a zmíněné útoky nebyly ničím výjimečným, ale jen dalším článkem v řetězci hackerských incidentů, jež v posledních letech zasahují nejen Slovensko, ale i celou Evropskou unii.

Hackerské útoky na klíčovou infrastrukturu patří mezi osvědčené metody ruských aktérů, kteří cílí na různé instituce a své úspěchy bez ostychu prezentují na sociální síti Telegram. Fico si tuto souvislost po své návštěvě Moskvy zřejmě neuvědomil – stejně jako Slovenská informační služba (SIS), která nadále selhává v efektivním vyhodnocování skutečných hrozeb.

To je zásadní rozdíl mezi Ficem a skutečně efektivními autoritáři. Ačkoli jsou jejich metody odsouzeníhodné, lídři jako ruský prezident Vladimir Putin či čínský vůdce Si Ťin-pching si dokázali vybudovat funkční aparát, který jim na domácí scéně brání v tom, aby působili bezradně a nevěrohodně.

Slovenský premiér se místo toho utápí v nekonečném slovním chaosu, vyhýbá se novinářským otázkám a odmítá převzít odpovědnost za vlastní neúspěchy. Výsledkem je postupná ztráta veřejné podpory. A protože Slovensko stále zůstává funkční demokracií, je pravděpodobné, že na své pozici nevydrží dlouho – na rozdíl od Putina a jeho autoritářských spojenců.

Ačkoli se stylizuje do role autoritáře a prezentuje se jako takzvaný „strongman“ neboli „silák“, ve skutečnosti očividně netuší, jak takovou pozici skutečně uchopit. Na rozdíl od Putina nedokáže ovládnout veřejnost ani manipulovat veřejným míněním. Jeho snahám navíc stojí v cestě nezávislá média a stále poměrně funkční soudní systém. Nemá plnou kontrolu ani nad policií – tedy jedinou institucí, která mu jde na ruku, zůstává slabá a neefektivní SIS.

Na rozdíl od něj je Putin autoritář par excellence – systematický, disciplinovaný a s pečlivě vybudovaným aparátem, který mu umožňuje pevně držet moc. Nikdy se nenechá zaskočit a vždy přesně ví, co říct. A pokud by přece jen zaváhal, není to znát – jeho rétorika je pečlivě promyšlená, podložená předem připravenými tezemi, které jeho postoje, jakkoli odsouzeníhodné, dokážou obhájit a udržet konzistentní obraz jeho vlády.

Pokud se ruští občané odváží postavit proti jeho vůli, čeká je tvrdá represe – trestní stíhání, zastrašování a často i dlouhé roky za mřížemi. Společně s nejužším vedením Kremlu drží pevně v rukou celý státní aparát – od policie a bezpečnostních složek až po domácí i zahraniční zpravodajské služby. Každý článek tohoto systému funguje jako součást dobře promazaného mechanismu, který zajišťuje jeho neotřesitelnou moc.

Oproti Ficovi má Putin ještě jednu výraznou „výhodu“ – nevyhýbá se otázkám zahraničních novinářů. Přestože jeho odpovědi často spočívají v opakování pečlivě formulovaných propagandistických narativů, alespoň si zachovává zdání otevřenosti. U Fica je to přesně naopak – na novináře reaguje podrážděně, často vulgárně, a nakonec se odpovědi buď úplně vyhne, nebo ji utopí v agresivním slovním útoku.

Ruský prezident si totiž dobře uvědomuje, že jeho slova určená zahraničním médiím budou rezonovat i ve světovém veřejném prostoru. Ačkoli by novinář Wall Street Journal Evan Gerškovič mohl svědčit o tvrdé realitě, s níž se v Rusku setkávají nezávislí reportéři, Putin přesto chápe, že pro udržení svého režimu je klíčové, aby do západního informačního prostoru alespoň něco vypustil. Ví, že úplné mlčení by znamenalo ztrátu kontroly nad tím, jak je vnímán, a to si nemůže dovolit.

Fico tak působí jen jako bezradná Putinova ovečka, která si zajela do Moskvy pro instrukce, aby věděla, jak má její „bé“ znít. Jenže na rozdíl od svého vzoru ve skutečnosti vůbec netuší, co dělá – jeho chaotické kroky a neschopnost udržet konzistentní strategii ho činí špatně nakreslenou karikaturou autoritáře.

Mohlo by se zdát, že tento článek vyzdvihuje Putinův způsob řízení státu a diplomacie, ale to rozhodně není jeho cílem. Ruský lídr je totiž postava, o níž si většina světa – včetně jeho vlastních spojenců – už dávno nedělá žádné iluze. Jeho metody jsou represivní, cynické a založené na strachu, což z něj činí spíše přežitý symbol autokracie než vůdce hodného obdivu.

Tento text měl především zdůraznit rozdíl mezi efektivním autokratem, který pevně drží moc ve svých rukou, a chaotickým, nekompetentním politikem s nedemokratickými tendencemi, jenž spíše znepokojuje své spojence, zatímco skuteční protivníci ho dokážou obratně využít ve svůj prospěch. 

Související

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

Více souvisejících

Slovensko Robert Fico Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 2 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 3 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 5 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 6 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 7 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 8 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 9 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy