Svatovítská katedrála patří státu, řekl Nejvyšší soud, církev se bude soudit dál

Nejvyšší soud zamítl dovolání Metropolitní kapituly u svatého Víta a Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla katedrála svatého Víta přiřčena státu. Proti verdiktu se nelze odvolat, je možné pouze podat stížnost Ústavnímu soudu. Katolická církev toho využije. "Ani druhý rozsudek Nejvyššího soudu není výsledkem spravedlivého procesu. Metropolitní kapitula se proto obrátí na Ústavní soud," uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.

Naopak Správa Pražského hradu verdikt přivítala. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme předpokládali. Nejvyšší soud v Brně de facto pouze potvrdil pravomocný rozsudek předchozí instance," sdělil mluvčí Hradu Radim Ochvat.

Mezi politiky vyvolalo rozhodnutí rozporuplné reakce. Nesouhlasí s ním zejména zástupci KDU-ČSL. Předseda senátorského klubu KDU-ČSL Rostislav Slavotínek si myslí, že přisoudit katedrálu, která byla stavěná pro účely církve, státu, je přitažené za vlasy. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu se mi zdá přinejmenším jako diskutabilní, ale bohužel ho musíme akceptovat," řekl. Podle předsedy lidoveckých poslanců Pavla Severy se soud snažil naplnit literu zákona, unikl mu ale princip obecné spravedlnosti. "Nevšiml jsem si, že by komunistický režim stavěl kostely. Spíše je nechával bourat a chátrat," řekl Severa.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) se domnívá, že rozhodnutí by mohlo odblokovat diskusi o vyrovnání státu s církvemi. "Jakékoli definitivní řešení je lepší než nejistota," řekl k verdiktu předseda nejsilnější vládní strany.

Stát by měl podle návrhu ministerstva kultury církvím vydat zhruba třetinu zabaveného majetku, o který církve přišly po převratu v únoru 1948. Za zbylé nemovitosti by stát zaplatil 83 miliard korun. Původně se počítalo, že by se suma splácela po dobu 60 let, takže i s úroky by se celková výše náhrad vyšplhala na 270 miliard korun. Poslanci ale návrh zablokovali a vznikla komise, která se záležitostí zabývá.

Opoziční ČSSD rozhodnutí přivítala. "Věřím, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu katolická církev vezme jako realitu a nebude pokračovat ve sporech, které nikam nevedou," řekl předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Stát by měl katolické církvi podle něho nabídnout určitou formu partnerství při správě katedrály. "Tím by měl celý spor skončit," dodal Paroubek.

Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana se v rozhodnutí Nejvyššího soudu sešlo právo se spravedlností. "Kdyby nešlo o vážnou věc, dalo by se říci, zaplať pánbůh," řekl Mediafaxu Urban.

Nejvyšší soud se nezabýval předmětem sporu a ani nerozhodoval o tom, zda odnětí těchto nemovitostí státem bylo v padesátých letech v souladu se zákonem. Uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze je v souladu s již ustálenou judikaturou Ústavního i Nejvyššího soudu. Soudy nemohou libovolně bez příslušných zákonů vracet cestou projednání určovacích žalob majetek odňatý církevním subjektům komunistickým režimem, uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Spor o katedrálu se táhne od roku 1993. Komunistická moc v 50. letech prohlásila katedrálu a přilehlé nemovitosti za majetek všeho lidu, když zřizovala památkovou zónu. Právní zástupce církve tvrdí, že pouze kamuflovala faktické vyvlastnění chrámu.