Brněnští památkáři jsou bez ředitele. Kroupa prý manažersky zklamal

Petr Kroupa je dlouholetým pracovníkem NPÚ a podle Goryczkové nikdy nebyly zpochybněny jeho odborné kvality jako odborníka ve specializacích, kterým se dlouhodobě věnuje. Od roku 2009 je také členem Vědecké rady generální ředitelky NPÚ a nadále se předpokládá i jeho setrvání v ústavu.

Výtky k působení Petra Kroupy ve funkci ředitele v Brně jsou podle jeho pražské nadřízené především manažerské. Dlouhodobě a opakovaně údajně "nerespektoval vnitřní předpisy a normy, nedostatečně vykonával řídící činnosti, nezodpovědně přistupoval k plnění zadávaných úkolů a naplňování povinností především v oblasti přidělených mzdových prostředků".

Podle Goryczkové při svých krocích opakovaně "opomíjel řídící roli generálního ředitele jako jediného statutárního zástupce příspěvkové organizace, zodpovědného ze zákona za hospodaření instituce a efektivní nakládání se svěřeným státním majetkem".

Druhý aspektem odvoláním Kroupy jsou jeho zásadně odlišné názory k reformě NPÚ. Reorganizací se od počátku roku pravidelně zabývalo Kolegium generální ředitelky, jehož členy jsou i všichni ředitelé 14 územních pracovišť. Každý z nich dostal prostor pro vyjádření svých názorů, námětů a návrhů - všechny racionálně navržené úpravy byly využity. V současné době již uplynuly více než dva měsíce od potvrzení reorganizace tím, že ministryně kultury vydala Statut NPÚ a generální ředitelka rozhodla o organizační změně.

"Nyní již nelze kritickým názorem jednoho z ředitelů zpochybňovat celý tento proces," řekla Goryczková.

"Brněnský ředitel Kroupa nevyužil možnosti, kterou jsem po vydání rozhodnutí o reorganizaci v září 2012 nabídla v dostatečném časovém předstihu všem manažerům – tedy odstoupit, pokud se na implementaci transformace nechtějí aktivně podílet," zdůraznila generální ředitelka. Podle ní bylo legitimní, pokud ředitel Kroupa měl odlišné názory na podobu reformy. Ale pokud nabízené možnosti odejít nevyužil, měl se na restrukturalizaci podílet a zaměstnancům důležitého územního odborného pracoviště dát k dispozici dostatek relevantních informací a nepodporovat v nich tak, byť podvědomě, ztrátu zájmu o práci v NPÚ.

Územní odborné pracoviště v Brně zůstane podle Goryczkové i po restrukturalizaci NPÚ k 1. lednu 2013 plnohodnotným krajským pracovištěm. "Navíc se s novým statutem a organizačním řádem oficiálně stane také celostátním metodickým garantem problematiky péče o památky moderní architektury," řekla ředitelka. Podle ní se dokonce zvýší význam pracoviště, které souvisí jak s brněnskou tradicí moderní architektury, tak s tím, že ve vile Stiassni vzniká odborné centrum věnované architektuře.

Z brněnského pracoviště se však současně oddělí část, která dosud koordinuje činnost jednotlivých hradů a zámků v Jihomoravském kraji. Tu bude NPÚ nově koordinovat z nově vytvořené Územní památkové správy v Kroměříži, která převezme péči o všech 25 správ objektů ve čtyřech moravských krajích. Ředitelem této ÚPS se na základě výběrového řízení stal Jan Slezák. Hlavní tíže péče o objekty ale podle Goryczkové i nadále zůstane na kastelánech, kterým se tímto změní nadřízený a kontaktní osoby koordinující například přípravu investic. V souvislosti s oběma změnami se počet pracovníků na brněnském pracovišti sníží celkově o osm lidí.

"Jedním z momentálně viditelných dopadů této změny je však také odchod Petra Kroupy z funkce ředitele brněnského pracoviště," řekla Goryczková. Jeho odvolání je účinné k 30.listopadu, pak bude řízením pracoviště pověřen dosavadní náměstek pro památkovou péči Zdeněk Vácha.

"Na uvolněné místo v nejbližší době vypíšeme výběrové řízení," uvedla ředitelka. Hlavním cílem proměny NPÚ je údajně "vyšší efektivita využívání finančních i odborných kapacit ústavu zaměřených na péči o soubory mobiliárních fondů a sjednocení podmínek pro servis kulturních památek, o které se NPÚ stará".

Péči o objekty dosud koordinovaly sekce na 13 územních odborných pracovištích (v Praze zřízeno nebylo). Rozsah péče se zásadně lišil, stejně jako samotný počet objektů. Nyní budou tuto práci soustředit čtyři památkové správy v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži. Celou dobu vedení NPÚ i ministerstva kultury zvažovalo, zda moravskou správu umístit do Brna či do Kroměříže. Šance byly do poslední chvíle vyrovnané, vedení ústavu se nakonec rozhodlo pro Kroměříž.