Berlinale opět ovládly dokumenty. Bodoval ekoaktivismus, vyrovnávání účtů s kolonialismem i zvráceně bláznivé sci-fi

Festival Berlinale, jenž společně s Cannes a Benátky tvoří pomyslnou velkou festivalovou trojku, už zná vítěze svého 74. ročníku. Pokračoval v trendu oceňování dokumentárních a národně rozmanitých filmů. Vítězným filmem je esejisticky pojatý Dahomey režisérky Mati Diop.

Berlínský festival pod uměleckým vedením Carla Chatriana letos čelí kritice kvůli neochotě reflektovat současnou situaci v Gaze. Festival byl pro svou politickou a společenskou angažovanost dříve totiž typický. Vedení se však s koncem letošního ročníku mění a uvidíme, jak moc razantní změny budou první velký festival roku čekat. I přes to pořadatelé ohlásili rekordní počet 12 tisíc zúčastnených filmových profesionálů, ať už z řad filmařů, distributorů či publicistů, pocházejících ze 143 různých zemí. Berlinale taktéž slouží jako velký trh s několika stovky projekty pro zahraniční distributory. Mezi pravidelné české distribuční společnosti, jež zde připravované či již uvedené tituly kupují, patří například Aerofilms či Film Europe. Zároveň ale oproti Cannes či Benátkám zůstává otevřené i klasickým návštěvníkům, především pro Česko se jedná o nejpřístupnější lokalitu.

RECENZE: Melancholické Zimní prázdniny jsou instantní klasikou o vnitřní bolesti a nepodbízivé kráse sdílení Zimní prázdniny jsou v českých kinech k vidění od dnešního dne.

Do rozmanitého festivalového programu se hlásilo celkově 8 035 filmů, celkově pak diváci měli možnost zhlédnout přes 200 snímků, včetně krátkometrážních pásem, retrospektiv či filmových poct. Jedné z nich se dočkal i legendární režisér a cinefil Martin Scorsese, jenž byl oceněn Zlatým medvědem za celoživotní dílo. Americký veterán s více než 25 celovečerními filmy na kontě si k slavnostnímu večeru vybral projekci Skryté identity, za kterou obdržel svého dosavadně jediného Oscara, festival uvedl i jeho hravou klasiku Po zavírací době z roku 1985. Berlínská plátna se s artově orientovanou nabídkou rozpohybovala 15. únoru a v sobotu 24. si tvůrci převzali soutěžní ceny. Porotě letos předsedala herečka Lupita Nyong'o, před deseti lety oceněná Oscarem za její roli v dramatu 12 let v řetězech.

Sekce Encounters, která vznikla roku 2020 a zaměřuje se na inovativní a nezávislou perspektivu perspektivních tvůrců, udělila hlavní cenu filmu více než tří a půl hodinovému dokumentu Direct Action, jenž sleduje skupinu ekologických aktivistů, kteří několik let bránili proti rozpínání francouzského letiště. Vrstevnatý snímek reflektuje jejich každodenní život i vysilující boj se státní legislativou a jejími představiteli. Cenu pro nejlepší režii sekce si odnesla brazilská režisérka Juliana Rojas, za duchařské drama se sociálním přesahem Cidade; Campo. Cena poroty pak putovala do rukou debutanta Aliyar Rastiho, za metaforický The Great Yawn of History, kde vyobrazuje cestu věřícího muže, prahnoucího po zázraku v podobě truhly se zlatem.

Nejlepším dokumentem festivalu byl vyhlášen No Other Land, zachycující izraelskou okupaci Západního břehu. Dokument natočil kolektiv autorů, ostře kritizující německé dodávky zbraní Izraeli a propastnou sociální nerovnost. Čestné uznání bral zmiňovaný Direct Action. Pro Berlinale to byl obecně opět rok dokumentárních triumfů. Loni hlavní cenu Zlatého medvěda obdržel citlivý dokument Na lodi Adamant, portrétující kolektiv osob trpících duševními chorobami, žijících v denním stacionáři plovoucím na vodě. Nejprestižnější cena hlavní soutěže připadla dokumentárnímu snímku i letos, čímž potvrzuje festivalový trend, kdy se nonfikční tituly po letech přehlížení dočkávají zasloužené pozornosti. 

Čerstvým držitelem signifikantního Zlatého medvěda se stal snímek Dahomey. Režisérka Mati Diop skrze unikátní umělecký rukopis vykreslila mnohovrstevnaté a esejovitě pojaté dílo, kde kloubí reportážní i poetické prvky. Na pozadí událostí, kdy Francie po více než sto letech navrací ukořistěné artefakty náležící africkému Beninu, se zamýšlí nad významem národní kultury, tradic či postkolonialismem. Velkou cenu poroty pak pro změnu obdrželo fikční drama A Traveler’s Needs, za nímž stojí etablovaný mistr festivalové scény Hong Sang-soo, jehož filmy se však do české distribuce nedostávají. Jeho novinka intimně zpracovává příběh Francouzsky žijící v Koreji, kde se skrze výuku francouzštiny postupně sbližuje s tamními ženami.

Cenu poroty pak obdržel francouzský extravagant Bruno Dumont, jenž je pravděpodobně nejzvučnějším režisérským jménem celé nabídky. Jeho bláznivé sci-fi The Empire v průběhu festivalu dostávalo rozporuplná hodnocení, u Dumonta již tradičně, kdy většina kritiků film milovala, nebo naopak nenáviděla. Ujetá variace Hvězdných válek na sebe vrství množící se absurdity a záměrně neustále porušuje svůj koncept, kdy se v prostředí zapadlé vesničky bojuje o budoucnost planety. Nejlepším režisérem byl však vyhlášen Dominikánec Nelson Carlo de Los Santos Arias, jenž natočil s časoprostorem a formou pohrávající si drama Pepe, vyobrazené perspektivou hrocha Pabla Escobara, vypravujícího o plynutí času a dějin.

Nejlepší scénář dle poroty napsal “domácí” Matthias Glasner. Oceněné drama Dying zároveň i režíroval a představil v něm na dřeň ohlodané drama, kdy se sedmdesátnice po zdánlivém nádechu svobody, kdy byl její nemocný manžel přemístěn do léčebného ústavu, náhle potýká s rakovinou a dalšími nemocemi. Snímek své postavy konfrontuje tváří v tvář smrti a ohledává rozkládající se psychiku úzkého rodinného kruhu. Za mimořádný umělecký přínos pak porota ocenila kameru The Devil’s Bath, kde dominuje mystická lesní krajina a pochmurné prostředí 18. století, kde v centru stojí matka odsouzená za vraždu novorozeného dítěte.

RECENZE: Slámovo Sucho černobíle ohledává mezigenerační rozkol venkovského mikrosvěta Martin Pechlát v novém filmu Sucho režiséra Bohdana Slámy.

Herecké ceny si pak rozdělili Sebastian Stan a Emily Watson. První jmenovaný za hlavní herecký výkon v thrilleru A Different Man, kde se převtělil do role Edwarda, který je čerstvě po transplantaci obličeje, přičemž začíná být nebezpečně upjatý na titulního herce divadelní inscenace, vytvořené na základě jeho původního života před operací. Emily Watson pak byla oceněna za roli nekompromisní a tvrdé matky představené v dramatu Small Things Like These, které bylo zároveň zahajovacím filmem festivalu a hlavní úlohu v něm ztvárnil Cillian Murphy.

Česko bylo letos zastoupené v sekci Encounters, kde Klára Tasovská představila mimořádně empatický a minimalistický dokumentární portrét Ještě nejsem, kým chci být, vyprávějící životní příběh fotografky Libuše Jarcovjákové výhradně skrze její voice-over, ruchovou stopu a fotografie. Do české distribuce jej koupila společnost Aerofilms, datum lokální premiéry zatím známo není. Jako koproducent České figurovalo ještě u ukrajinského filmu The Editorial Office, tematizující nespravedlnost a povahu médií.

Související

Z filmu Sur l'Adamant

Zlatého medvěda za nejlepší film festivalu Berlinale získal dokument Sur l'Adamant

Zlatého medvěda za nejlepší film 73. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale dnes v německé metropoli získal francouzskou-japonský dokument Sur l'Adamant (Na Adamantu) režiséra Nicolase Philiberta. O Zlatého medvěda, který je hlavním oceněním festivalu, se letos ucházelo 19 snímků. Český mezi nimi stejně jako loni chyběl.

Více souvisejících

Berlinále filmy Německo filmové festivaly

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 

Aktualizováno včera

Sjezd ODS v Ostravě Prohlédněte si galerii

Sjezd ODS: Fiala obhájil post předsedy strany, Stanjura je prvním místopředsedou

Politolog Petr Fiala byl dnes zvolen do čela ODS již pošesté. Devětapadesátiletý premiér získal podporu 80 procent delegátů ostravského kongresu, aniž by měl protikandidáta. Považuje svůj mandát za silný a plánuje s ním příští rok obhájit pozici ODS v čele vládních stran během sněmovních voleb. 

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Čína zvyšuje prodej strojů Rusku. To z nich vyrábí zbraně

Čína zvýšila prodej obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších technologií Rusku, které Moskva následně využívá k výrobě raket, tanků, letadel a dalších zbraní, aby je použila ve válce proti Ukrajině, uvedly Spojené státy ve své hodnotící zprávě.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura zůstavá nadále předsedou opozičního hnutí SPD

Tomio Okamura zůstane nadále předsedou opozičního hnutí SPD poté, co na celostátní konferenci získal 195 hlasů z 216 odevzdaných hlasů. Neměl žádného protikandidáta. Tuto informaci oznámil šéf volební komise Tomáš Doležal na konferenci. Delegáti budou ještě volit zbývající čtyři členy předsednictva, a výsledky budou oznámeny před 17:00.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Útočník ubodal v Sydney pět lidí. Podle policie mohlo jít o terorismus

Po dnešním útoku nožem v obchodním domě v Sydney zahynulo pět lidí. Několik dalších osob, včetně malého dítěte, utrpělo zranění. Útočník jednal sám a je po smrti. Australská policie, která informovala o této události agenturu Reuters, uvedla, že na místě nenalezla žádné důkazy o motivaci útočníka, ale nevyloučila možnost terorismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy