ROZHOVOR - Titul Je třeba zabít Sekala diváci většinou znají z filmového zpracování režiséra Vladimíra Michálka. Snímek z roku 1997 s Boguslawem Lindou v hlavní roli si odnesl z 13 nominací deset Českých Lvů.
V nově nastudované divadelní podobě pod režisérskou taktovkou Martina Františáka bude na scéně Mahenovy činohry v hlavní roli hostovat Igor Bareš. EuroZprávy.cz mu při příležitosti premiéry položily několik otázek.
Jak se narodilo ono hostování v brněnském Národním divadle?
Herci, kteří nejsou v daném divadle v angažmá a na hře se podílejí, jsou označováni jako hosté. Ostatně většina diváků si toho všimne ve formě onoho důvěrně známého j. h. (jako host). K mému hostování došlo z několika důvodů. V lednu jsem se dozvěděl, že nový šéf činohry Národního divadla se mnou hodlá ukončit spolupráci. Asi za měsíc, kdy už jsem hledal jiné angažmá, mi volal pan Františák s nabídkou na tuto roli. Já jsem v tu chvíli o tom vůbec nepřemýšlel. V tom okamžiku jsem se chvíli nacházel v existenční nejistotě, což naštěstí netrvalo příliš dlouho, protože s manželkou jsme dostali angažmá v divadle na Vinohradech, takže v této chvíli jsme paradoxně placeni dvěma největšími divadly – Národním, kde máme částečný úvazek a budeme dohrávat své role, a Vinohradském divadle, kde začnu zkoušet hned po Sekalovi, manželka už tam zkouší. Nakonec ta situace pro nás dopadla dobře, protože kdybych zůstal v angažmá v Národním divadle, tak bych nehostoval Sekala.
To byl jeden z důvodů, ale nikoli ten nejdůležitější. Podstatnější byl návrat samotný, protože na jevišti Mahenovy činohry jsem po dobu jedenácti let v angažmá pod vedením Zdeňka Kaloče a zejména Zbyňka Srby vytvořil velké postavy českého a světového repertoáru. Takže nynější návrat mi tuto velmi příjemnou etapu jenom připomněl a stvrdil, že ty nejlepší roky divadelního života jsem prožil v Brně.
Nejdůležitější důvod byl ten, že Je třeba zabít Sekala má v podtitulu doušku, že se jedná o moravský western. Jako každý kluk jsem si hrál poměrně často na Indiány a kovboje a na divadle mě tento žánr míjel – ono takových her asi není mnoho. Tak si na toho kovboje zahraju teď, i když mi za půl roku bude padesát, tak budu poněkud obtloustlý a postarší kovboj, ale ten žánr s sebou nese velké napětí, baladičnost, je to silný emotivní příběh, má základní rozložení dobra a zla.
Dalším zajímavým momentem pro mě byl pan režisér samotný. S Martinem Františkákem jsem do té doby nespolupracoval, ale věděli jsme o sobě a už po prvním jednání jsem pochopil, že nepatří mezi ty režiséry, kteří by tu předlohu a autora nějakým způsobem deformovali, vykládali po svém; takových režisérů je poměrně hodně a já se jim úspěšně vyhýbám. On takový není, nejedná se o režijního exhibicionistu, nepředvádí sebe, tlumočí myšlenky autora a ctí ho, díky čemuž vzniká něco, co nazývám normální divadlo. Mně se dělá sladko v ústech, když vidím ty jevištní pokusy, tudy cesta nevede a divák nebývá spokojen, divák chce vidět jednoznačnou informaci.
Budete mít v Brně na tuto roli alternaci?
Ne, nebudu.
Do Brna musíte dojíždět, má toto hostování pro vás ještě nějaké jiné obtíže?
Musím poděkovat své manželce, protože jsem buď ve vlaku nebo na jevišti Mahenovy činohry, jezdil jsem často nocovat do Olomouce, kde mám rodinný dům po rodičích, takže jsem často přespával v Olomouci, abych se nemusel vracet do Prahy. A jí zůstaly na krku naše dvě malé děti. Zvládala to luxusně, troufám si tvrdit, že to exponované období už skončilo, teď budeme spolu zkoušet v jedné hře (Romeo a Julie ve Vinohradském divadle), takže zase nebudeme doma.Na to cestování jsem si zvykl, já jsem celý život cestoval. Byl jsem rozkročen mezi Olomoucí a Brnem, abych nakonec skončil... snad... v Praze.
Zdroj: ndbrno.cz
Jak jste s adaptací v Mahenově činohře spokojen, proběhla dobře, nebo byly nějaké zvláštní třecí plochy?
Pan Františák na té první adaptaci, která se hrála ve Zlíně, pracoval s panem Křižanem, autorem filmového scénáře. Ten se bohužel divadelní premiéry nedožil. Pak se hrál Sekal v Plzni, a v Brně, podle slov pana režiséra, bude jen drobně upravený, bude tam více akcentovaný ženský prvek. Sám Křižan říkal, že neumí psát ženské postavy, i proto jsou tam vlastně jenom dvě: Anežka, která se kvůli Sekalovi utopí, a potom jeho matka. Ve filmu ji hrála paní Chramostová, v Brně ji ztvární paní Hofmanová. Takže tyhle dvě ženy jsou trošičku vypíchnuté. Jinak si myslím, že se od té filmové verze zásadně neliší, co se týče děje, ale je jiný v tom, že my nemůžeme disponovat filmovým jazykem a na divadle to musí mít jistý znak, určitou stylizaci, i když bych tohle slovo nechtěl příliš akcentovat, musíme přibližovat ten děj spíš v obrazech, nemůžeme se spoléhat na střih.
Prohlédl jste si pořádně onu filmovou adaptaci za účelem inspirace?
No zdali! Do kina moc nechodím, ale už tenkrát jsem na ten film šel. Tehdy jsem ještě nebyl filmovým průmyslem tak poznamenán, ale s tím filmem jsem pořád kráčel, stal se takovou mojí srdeční záležitostí. Když mu akademikové udělili deset Českých Lvů, tak si dodnes vzpomínám, že jsem se na to udílení díval doma, shodou okolností jsem byl sám, a s každým dalším uděleným lvem jsem křičel štěstím, protože jsem si říkal, že konečně akademikové udělili cenu něčemu, co je opravdu dobré.
Bylo něco konkrétního, co byste si z té filmové role vzal?
Já si ten film pamatuju celý, a to jsem se neznal ani s režisérem Michálkem, ani s kameramanem Štrbou, s nimiž jsem o tom pak mluvil, když jsem se dozvěděl, že budu dělat Sekala. S režisérem Michálkem jsem pro HBO točil seriál Mamon, takže jsme o tom hovořili. Ono nejde se tím neinspirovat, Boguslaw Linda, který Sekala hrál, měl v sobě obrovské charisma, napětí, pořád byl v takovém mírném pohybu, což mi evokovalo jakousi uzavřenou šelmu. Ta nebezpečnost v té postavě musí být, ale se svou postavou můžu tak akorát chodit rovně, takže podvědomá inspirace tam určitě je.
Zdroj: ndbrno.cz
Jak dlouho budete Sekala v Brně hrát?
Jednou jsem udělal v divadle v Příbrami smutnou zkušenost, kde jsem nastudoval Veršinina ve Třech sestrách a mazaně jsem si dal do smlouvy minimální počet představení dvacet. Hrálo se to pak třikrát. V případě Sekala nemám pochybnost, ty Tři sestry jsem uvedl jako zábavnou historku. Jsem přesvědčený, že ten kousek se na programu udrží. Zítra máme premiéru a pak budou nejbližší čtyři uvedení v říjnu. Poté se s tím představením bude zacházet poměrně dietně, hrát se bude jednou za měsíc, tak nevím z jakého důvodu, ale věřím, že na mě brněnský divák ještě nezapomněl.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Trailer představuje další herce filmu Léto s gentlemanem
Film Esa z pralesa startuje v kinech. Český dabing obstarala zvučná jména
Igor Bareš , Národní divadlo Brno , Je třeba zabít Sekala (hra)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková