RECENZE: Zamilovaný Shakespeare v Městském divadle Brno nenadchne, ani neurazí

V roce 1998 spatřil světlo světa film Zamilovaný Shakespeare režiséra Johna Maddena. Příběh o Williamu Shakespearovi a dívce Viole, která se převléká za muže, aby mohla hrát v divadle, se rázem stal senzací a dočkal se sedmi Oscarů. Autoři filmového scénáře Marc Norman a Tom Stoppard teprve po patnácti letech svolili k divadelní adaptaci (tu vytvořil Lee Hall), a tak mohli sledovat velkou lásku, která nejslavnějšího dramatika všech dob inspirovala k napsání jeho asi nejproslulejší tragédie, i diváci při její londýnské premiéře v roce 2014.

Teprve dva roky po světové premiéře hry ji uvádí Městské divadlo Brno v režii Stana Slováka. Ten ještě před premiérou avizoval, že se svým týmem zasahovali do předlohy co nejméně, a tedy téměř neškrtali. To se však ukázalo jako největší úskalí inscenace, která je zbytečně zdlouhavá a obsahuje množství scén, bez nichž by se příběh obešel a zbytečně zpomalují děj. Příkladem za všechny jsou celé obrazy z Romea a Julie, které zde inscenátoři nechali hned dva v druhé polovině, což je vzhledem k téměř tří hodinové stopáži inscenace opravdu zbytečné.

Na rozdíl od nedávno uvedeného Limonádového Joea (recenze zde), který byl výborný právě svým originálním, nikoli filmu věrným pojetím, Zamilovaný Shakespeare vyznívá jako pouhý přepis filmu, jehož atmosféru se však nepodařilo přenést. Do scény, které by byly už tak vtipné, v MdB zbytečně přidávají vulgarismy a jiné rušivé prvky. Například hned úvodní obraz, v němž Shakespeare v tvůrčí krizi vymýšlí vhodné básnické přirovnání, by byl roztomile vtipný, kdyby jenom brněnský William nedodal, že „je to na h*vno". Jedna z nejlepších scén filmu, kdy William na loďce konečně pochopí, že Kent je převlečená Viola, je zde zbytečně rušen vtipkováním opilého převozníka.

Režie Stana Slováka je jaksi nenápadná a nesnaží se o velkolepá, ani originální řešení. Přesto se v ní však najdou jak chytré, tak i slabší režijní nápady. Důmyslně je například řešena scéna, kdy jako divadlo na divadle postavy sledují úryvek z představení Dvou kavalírů veronských, pro diváky v hledišti je však němé a místo toho sledujeme dialog Shakespeara s divadelním podnikatelem Henslowem. Působivá je také scéna v nevěstinci, kdy se za štronza ostatních dozvídáme o smrti Christophera Marlowa.

Méně povedeně je naopak řešena již míněná scéna na loďce, v níž je voda zobrazena tak neoriginálním způsobem, jako je modrá látka, kterou natřásají postavy kolem, což nadto velmi ruší dialog Shakespeara s Violou. Z nepochopitelných důvodů jsou také intimní scéně v pokoji Violy přítomny ostatní postavy, které sedí rozmístěné po prostoru a sledují Shakespeara, jak vysvléká Violu, což naprosto ničí atmosféru situace.

Čím však inscenace vyniká, je výtvarné řešení, které v Městském divadle Brno zklame málokdy. Scénografie Jaroslava Milfajta vychází z shakespearovské doby a podoby tehdejšího divadla. Díky skvělému technickém vybavení Činoherní scény se mění často, ale naprosto plynule kulisy scén z divadla Rose do prostředí Violina pokoje nebo míst před Violiným domem. Scénografii doplňují krásné dobové kostýmy Andrey Kučerové.

V titulní roli se představila jedna z největších hvězd souboru, Dušan Vitázek, který se objevuje především v muzikálech, netypicky činoherní roli však zvládl s přehledem. Vitázek vnesl do role básníka šarm i hravost, přesvědčil i ve vážněji laděných scénách. Violu hraje Andrea Zelová, která obstojně dokázala měnit polohy mezi zamilovanou a po divadle lačnící energickou dívkou. O nejvýraznější roli se však postaral Michal Isteník, jehož komediální talent nepřestává překvapovat, a kdykoliv se ukázal, zdlouhavá a někdy monotónní inscenace na chvíli ožila. Stejně zábavná byla jako vždy výborná Alena Antalová v roli Chůvy.

Za pochvalu také stojí hudba, jíž s komorním obsazením nastudoval Karel Cón a která představení doprovází živě z balkonu. Spolu s něžným zpěvem Barbory Remišové se jedná o příjemné doplnění a dotvoření historické doby inscenace.

Zamilovaný Shakespeare v Městském divadle Brno nenadchne, ani neurazí a je určen především pro diváky, kteří si chtějí v divadle odpočinout a netouží po hlubším zážitku. Kdo však chová v oblibě Maddenův film, pravděpodobně nenalezne důvod do divadla chodit. Inscenace totiž působí pouze jako slabší odvar filmu.

Celkové hodnocení: 65 %

Městské divadlo Brno

Marc Norman, Tom Stoppard, Lee Hall: Zamilovaný Shakespeare

Režie: Stanislav SlovákPřeklad: Jitka SloupováScéna: Jaroslav MilfajtKostýmy: Andrea KučerováHudba: Paddy CunneenHudební nastudování a úpravy: Karel CónChoreografie: Michal MatějScénický šerm: Josef JurásekSvětelná režie: David KachlířDramaturgie: Jan ŠotkovskýObsazení: Dušan Vitázek (William Shakespeare), Svetlana Janotová / Andrea Zelová (Viola de Lesseps), Aleš Slanina (Christopher Marlowe), Michal Isteník (Philip Henslowe, divadelní podnikatel), Alena Antalová (Chůva), Jiří Mach (Lord Wessex), Petr Štěpán (Ned Alleyn, herec), Tomáš Sagher (Richard Burbage, herec), Jakub Uličník (Hugh Fennyman), Robert Jícha (Edmund Tilney), Josef Jurásek (Sir Robert de Lesseps), Markéta Sedláčková (Královna Alžběta), Rastislav Gajdoš (Ralph), Tomáš Dalecký (John Webster), Katarína Ptáčková (Molly, šlapka), Barbora Remišová (Kate, šlapka) + Dana Hyblerová, Soňa Kubišová, Hana Vašáková, Jan Brožek, Miloslav Čížek, Jakub Przebinda, Jiří Ressler, Robert Hamala, Michal Nevěčný, Jaroslav Záděra (členové herecké společnosti)

Premiéra: 12. a 13. listopadu 2016 na Činoherní scéně MdB (recenze psána z reprízy 7. prosince 2016)