RECENZE – Národní divadlo uvedlo v prosinci loňského roku na prknech Stavovského divadla premiéru Spalovače mrtvol. Režisér Jan Mikulášek adaptaci proslulého románu o zaměstnanci krematoria převedl do současnosti a do hlavní role obsadil vynikajícího Martina Pechláta.
Proslulou novelu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol o zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi, který se z vzorného manžela a otce stane vrahem, známe také z filmové adaptace Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Režisér Jan Mikulášek společně s dramaturgyní Martou Ljubkovou se rozhodli jít vlastní cestou a vytvořili vlastní dramatizaci, v níž je příběh přenesen do současnosti a klade důraz především na groteskní obraz společnosti a přerod charakteru hlavní postavy.
Inscenátoři dokázali především nadčasovost příběhu, který Fuks napsal již v roce 1967 a v té době fungoval hlavně jako varování před druhou světovou válkou. Ve své dramatizaci kladou důraz na dnešní konzumní společnost, kariérismus a manipulaci. Největší část textu tvoří vyprávění Koprfkingla o sobě a své rodině.
Pro kmenového režiséra Divadla Na zábradlí, Jana Mikuláška, je Spalovač mrtvol prvním režijním vstupem na scénu Národního divadla. Jak je u Mikuláška zvykem, inscenace je plná jevištních obrazů a metafor, z nichž některé jsou velmi působivé. Velký význam zde mají postavy s bílými hlavami, které tvoří jak bezejmenný dav, přes něhož je vyjádřena právě dnešní konzumní společnost, tak i mrtvoly v Kopfrkinglově krematoriu.
„Každé manželství, Nebeská, nemůže být tak krásné jako to naše…“
Působivý obraz vytváří také televizní obrazovky v jedné části scény, na nichž pozorujeme „rodinnou idylku“ Kopfrkinglů a Karlův monolog o milosrdenství smrti. Právě láska rodiny je zde několikrát vyjádřena tak expresivně, že je od začátku jasné, že skutečnost je úplně jiná. Všichni víme, jak příběh dopadne, ale právě díky Karlově přehnanému dokazování jeho štěstí a spokojenosti v životě, není těžké uvěřit postupné změně jeho chování. Proto se jeví jako až příliš názorné ukázání Koprkinglovy změny v charakteru, když se asi v polovině inscenace natře hnědou barvou po těle.
Autorem scénografie je Mikuláškův stálý spolupracovník Marek Cpin. Společně příběh zasadili do prostoru nákupního centra, který je v zadním plánu členěný na několik prosklených místností. Nákupní centrum efektně vyjadřuje hlavní myšlenky inscenace, zároveň dokáže zastoupit i domov Kopfrkinglových, kdy například koupelna s umyvadly funguje i jako společenská místnost, kde se schází návštěva.
„Ještě jednu dobrou duši spasit…“
Důkazem, že se tvůrci nenechali inspirovat Herzovým filmem je i obsazení. Do hlavní role totiž obsadili typově naprosto odlišného herce, než jakým byl Rudolf Hrušínský, a to Martina Pechláta. Pechlát výborně ztvárnil Karla Kopfrkingla ve všech polohách této postavy, a že jich není málo. Muže, který s vnitřním odstupem popisuje svůj život, ve skutečnosti je však prázdný a bez názoru, znázornil především pomocí velkým expresivních gest. Stejně uvěřitelný je i přerod v jeho chování, a nakonec změna v chladnokrevného vraha, který bez pohnutí vyvraždí svoji rodinu s vírou, že tak spasí jejich duše.
Lakmé, kterou hraje Pavla Beretová, je v tomto pojetí energická a není tou poslušnou manželkou, jakou byla v podání Vlasty Chramostové. Ve výrazu Beretové je jasně patrná předstíraná spokojenost v rodině, v níž najdeme záblesky neštěstí. Kromě Radúze Máchy a Lucie Polišenské v rolích dětí Miliho a Ziny je nutné zmínit ještě vynikajícího Vladimíra Javorského, který v roli Williho Reinke figuruje jako jakýsi pokušitel, který s úspěchem svádí Karla na scestí.
Zásadním problémem inscenace je její uvedení na scéně Stavovského divadla. Jedná se totiž přece jen o komorní příběh jedné rodiny, kterému by mnohem více prospěla menší scéna. Mikulášek navíc v minulých letech dokázal, že se mu na malých scénách daří mnohem lépe. Velký prostor Stavovského divadla inscenaci ubírá na síle a pro diváka tak není úplně lehké se vcítit do příběhu.
Celkové hodnocení: 80 %
Národní divadlo
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol
Dramatizace: Jan Mikulášek, Marta Ljubková Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Marta Ljubková Scéna: Marek Cpin Kostýmy: Marek Cpin Světelný design: Pavla Beranová
Hrají: Martin Pechlát (Karel Kopfrkingl), Pavla Beretová (Lakmé), Lucie Polišenská (Zina), Radúz Mácha (Milivoj), Vladimír Javorský (Willi Reinke), Klára Sedláčková-Oltová (Erna) a další
Premiéra: 15. prosince 2016 (psáno z reprízy 11. ledna 2017)
Související
Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
OBRAZEM: Národní divadlo vyprovodilo Aloise Švehlíka na poslední cestu
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák