RECENZE: Krutě aktuální šaškárna Tango macabre v Huse na provázku

Absurdní drama Tango polského spisovatele a dramatika Slawomira Mroźka je jedním z mála klasických textů, které Divadlo Husa na provázku uvádí. Tragikomedie o jedné rodině může promlouvat o generačním konfliktu, stejně jako o vzpouře a rozpadu hodnot. V úpravě režiséra Vladimíra Morávka se ukazuje právě nadčasovost textu a svoboda intepretace. Inscenátoři totiž divákovi nepředsouvají svůj výklad, ale nechávají zcela na něm, které téma v něm bude rezonovat nejvíce. Přesto z inscenace vyznívá především aktuálnost úvahy o rozpadu hodnot v dnešní době, což zdůrazňuje i zařazení inscenace do dramaturgického cyklu O naší současné krizi.

„Proč vy všichni sebou navzájem pohrdáte?“

Uprostřed scény je malá krychle, která představuje dům rodiny. Židle jsou na stropě, uprostřed pokoje je rakev a vše je stísněné a absurdní, stejně jako city v rodině i příběh hry. Tančí se tango. Kdykoliv postavy neví, jak dál, unikají do tance, který je alespoň trochu sjednocuje. Veškeré chování postav je vynikajícím způsobem stylizované a odpovídá absurditě a grotesknosti hry. Postavy jsou jednoduše divné, divně mluví a divně se chovají; neustále jedí křupky a hrají karty.

Díky jevištní stylizaci je inscenace velmi zábavná a udrží divákovu pozornost od začátku do konce. Jak je u Morávka zvykem, děje se toho na jevišti tolik, že divák musí dávat dobrý pozor, aby všechno zachytil. Je využíván celý prostor, balkon nad scénou i hlediště. Vládne čím dál větší chaos, který přestože je pravděpodobně záměrný, divák se v něm nakonec ztrácí. Ve zmatku a hlasitosti mizí motivace postav a myšlenky hry.

Šaškárna převeliká

Herecké obsazení na „provázku“ nezklame snad nikdy. I Tango macabre je plné vynikajících hereckých výkonů a soubor je tak vyrovnaný, že se nedá vyzdvihnout pouze jeden člověk. Dalibor Buš jako syn Artur hraje do roztrhání těla a Tereza Marečková je jako sestřenice Ála kouzelná jako ostatně vždy. Příjemně překvapil Adam Mašura, pro něhož je Eda první výraznější rolí, pokud nepočítáme absolventské inscenace ve Studiu Marta. Škoda jen, že Jiří Pecha nedostal jako babička Evženie v krajkových punčocháčích více prostoru.

Přestože se mnohé ztrácí v chaosu dění, Tango macabre v Huse na provázku je působivá inscenace, která je jak groteskní komedií, tak i tragédií, v níž rezonují problémy současné společnosti. A je pouze na divákovi, co si vybere a co z toho na sebe nechá dopadnout.

Celkové hodnocení: 80 %

Divadlo Husa na provázku

Slawomir Mroźek: Tango macabre (Šaškárna převeliká)

Premiéra: 2. prosince 2016 (psáno z reprízy 20. ledna 2017)Úprava a režie: Vladimír MorávekPřeklad: Helena StachováDramaturgie: Miroslav OščatkaHudba: David SmečkaScéna: Jan MachátKostýmy: Sylva HanákováObsazení: Jiří Pecha (Evženie, babička – legenda na kvadrát), Vladimír Hauser (Strýc Evžen, její bratr – věří i tam, kde by možná nemusel), Jan Kolařík (Stomil, otec – umělec. Jednou masturboval devět hodin v kuse), Ivana Hloužková (Eleonora, matka. Vždycky všechno oddře), Dalibor Buš (Artur, jejich syn. Křížový kluk), Tereza Marečková (Ála, jeho sestřenice a v nouzi pak i nevěsta), Adam Mašura (Eda, smolař hry. Myslí to dobře – asi), Markéta Sovová (Čtyři družičky)