Praha – Jaké sny měli naši předkové? Jaké nám vštípili ideje a iluze? Odpoví inscenace dramatu Lucerna Aloise Jiráska, která se hraje už přes sto let a stále láká tvůrce i diváky. Hru, která zformovala naši národní identitu, uvede Divadlo v Dlouhé v režii Hany Burešové.
Alois Jirásek byl jedním z nejvýkonnějších a nejznámějších tvůrců mýtů a legend, které nám vyprávěli naši předkové. Jeho Lucerna se hraje od svého vzniku v roce 1905 už přes sto let na všech možných českých scénách – profesionálních i amatérských, byla několikrát zfilmovaná a stala se jedním z děl, které formují národní identitu. Nyní ji uvede Divadlo v Dlouhé v režii Hany Burešové.
Děj Lucerny není nutné představovat, jednu z nejvýznamnějších her české divadelní historie každý zná. Snad jen stručně – zpupná vrchnost se snaží „zatnout tipec“ jednomu hrdému mlynáři, porazit jeho lípu a odvést mu jeho milou Haničku, na kterou má políčeno i Vodník.
Pro Hanu Burešovou byla Lucerna vůbec prvním divadelním zážitek v dějství. „Lucerna je jako houba, nasákne atmosféru a problémy každé doby, každý si v ní může najít svoje téma. Dá se přečíst a vyložit velmi různě, dá se zahrát tzv. proti něčemu (či pro něco), což zároveň znamená, že se dá i lehce zneužít, ať už jako nástroj propagace třídního boje svého času, nebo třeba národovectví dnes,“ říká režisérka k volbě titulu.
Podle Burešové je Lucerna pohádkou i reálným příběhem a mísí různé žánrové vrstvy, z nichž žádná by neměla chybět, ani dominovat. Hra obsahuje mnoho symbolů a metafor. Titulní lucerna symbolizuje světlo v temnotách, ale zároveň je i znakem podoby.
„Divadlo v Dlouhé je hravé, muzikální a má blízko k dětskému snění, které jsem v Lucerně vždy viděla, proto jsem ji měla dlouhodobě v zásobě jako možný titul, ale až teď se mi zdálo, že máme vhodné obsazení, byť s několika hosty,“ dodává Burešová v tiskové zprávě.
Dramaturgem Lucerny je dlouholetý spolupracovník Burešové, Štěpán Otčenášek. „Lucerna má poetické kvality a opravdu krásný jazyk. V různých dějových rovinách používá různé polohy jazykové, je tu lidová mluva, ale i věcnost, poetický jazyk starých proroctví a báchorek i poněkud šroubovaný jazyk vrchnosti,“ říká dramaturg a dodává, že text nechtěli ochudit o žádnou z rovin, proto se jejich úprava soustředila především na srozumitelnost. Hra totiž obsahuje mnoho slov, kterým by současný divák už nemusel rozumět.
„Dnes Lucernu vlastně už nikdo doopravdy nezná, každý má jen nějaké povědomí a známé jsou hlášky typu ,Haničko – sluníčko´ či ,tej lípy se nevzdám´ apod., takže nemusí být zřejmé, proč byla dlouhodobě tak úspěšná. Snad to bylo i proto, že vedle mnohovrstevnatosti a ambivalentnosti textu a bohatosti jazyka poskytuje také skvělé herecké příležitosti, kterých si vždy všichni herci považovali a jezdili si je rádi zahrát i na oblast či s amatérskými soubory,“ říká režisérka. Tuto tradici inscenátoři dodrželi a do role vodníka Ivana, kterou vždy hrávali herečtí bardi, obsadili Arnošta Goldflama.
Kromě Goldflama se v inscenaci představí Eva Hacurová, Jan Meduna, Miroslav Hanuš, Igor Orozovič, Jaroslava Pokorná a další.
Premiéry Lucerny se konají 17. a 18. března 2017.
Související
Pražské Divadlo v Dlouhé zrušilo program do konce roku 2020, akce budou virtuální
Městské divadlo Brno se po letech vrací k festivalu Dokořán pro hudební divadlo
Divadlo v Dlouhé , Hana Burešová (režisérka) , Arnost Goldflam , Igor Orozovič (herec) , Jaroslava Pokorná (herečka)
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 2 hodinami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 3 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 4 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 5 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 6 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 10 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 11 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 12 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 14 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák