Praha – Jaké sny měli naši předkové? Jaké nám vštípili ideje a iluze? Odpoví inscenace dramatu Lucerna Aloise Jiráska, která se hraje už přes sto let a stále láká tvůrce i diváky. Hru, která zformovala naši národní identitu, uvede Divadlo v Dlouhé v režii Hany Burešové.
Alois Jirásek byl jedním z nejvýkonnějších a nejznámějších tvůrců mýtů a legend, které nám vyprávěli naši předkové. Jeho Lucerna se hraje od svého vzniku v roce 1905 už přes sto let na všech možných českých scénách – profesionálních i amatérských, byla několikrát zfilmovaná a stala se jedním z děl, které formují národní identitu. Nyní ji uvede Divadlo v Dlouhé v režii Hany Burešové.
Děj Lucerny není nutné představovat, jednu z nejvýznamnějších her české divadelní historie každý zná. Snad jen stručně – zpupná vrchnost se snaží „zatnout tipec“ jednomu hrdému mlynáři, porazit jeho lípu a odvést mu jeho milou Haničku, na kterou má políčeno i Vodník.
Pro Hanu Burešovou byla Lucerna vůbec prvním divadelním zážitek v dějství. „Lucerna je jako houba, nasákne atmosféru a problémy každé doby, každý si v ní může najít svoje téma. Dá se přečíst a vyložit velmi různě, dá se zahrát tzv. proti něčemu (či pro něco), což zároveň znamená, že se dá i lehce zneužít, ať už jako nástroj propagace třídního boje svého času, nebo třeba národovectví dnes,“ říká režisérka k volbě titulu.
Podle Burešové je Lucerna pohádkou i reálným příběhem a mísí různé žánrové vrstvy, z nichž žádná by neměla chybět, ani dominovat. Hra obsahuje mnoho symbolů a metafor. Titulní lucerna symbolizuje světlo v temnotách, ale zároveň je i znakem podoby.
„Divadlo v Dlouhé je hravé, muzikální a má blízko k dětskému snění, které jsem v Lucerně vždy viděla, proto jsem ji měla dlouhodobě v zásobě jako možný titul, ale až teď se mi zdálo, že máme vhodné obsazení, byť s několika hosty,“ dodává Burešová v tiskové zprávě.
Dramaturgem Lucerny je dlouholetý spolupracovník Burešové, Štěpán Otčenášek. „Lucerna má poetické kvality a opravdu krásný jazyk. V různých dějových rovinách používá různé polohy jazykové, je tu lidová mluva, ale i věcnost, poetický jazyk starých proroctví a báchorek i poněkud šroubovaný jazyk vrchnosti,“ říká dramaturg a dodává, že text nechtěli ochudit o žádnou z rovin, proto se jejich úprava soustředila především na srozumitelnost. Hra totiž obsahuje mnoho slov, kterým by současný divák už nemusel rozumět.
„Dnes Lucernu vlastně už nikdo doopravdy nezná, každý má jen nějaké povědomí a známé jsou hlášky typu ,Haničko – sluníčko´ či ,tej lípy se nevzdám´ apod., takže nemusí být zřejmé, proč byla dlouhodobě tak úspěšná. Snad to bylo i proto, že vedle mnohovrstevnatosti a ambivalentnosti textu a bohatosti jazyka poskytuje také skvělé herecké příležitosti, kterých si vždy všichni herci považovali a jezdili si je rádi zahrát i na oblast či s amatérskými soubory,“ říká režisérka. Tuto tradici inscenátoři dodrželi a do role vodníka Ivana, kterou vždy hrávali herečtí bardi, obsadili Arnošta Goldflama.
Kromě Goldflama se v inscenaci představí Eva Hacurová, Jan Meduna, Miroslav Hanuš, Igor Orozovič, Jaroslava Pokorná a další.
Premiéry Lucerny se konají 17. a 18. března 2017.
Související
Pražské Divadlo v Dlouhé zrušilo program do konce roku 2020, akce budou virtuální
Městské divadlo Brno se po letech vrací k festivalu Dokořán pro hudební divadlo
Divadlo v Dlouhé , Hana Burešová (režisérka) , Arnost Goldflam , Igor Orozovič (herec) , Jaroslava Pokorná (herečka)
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák