RECENZE – Jeden z nejvíce osobitých českých režisérů se vrací na experimentální scénu divadla Reduta, aby zde završil volnou trilogii věnovanou lidské společnosti. Braňo Holiček po úspěšných hrách Černá labuť a Kmeny, znovu pracuje s ambiciózním tématem, jimž se tentokrát stala otázka, zdali je Slavík měřítkem popularity nebo zdali je znepokojivé, že určití umělci dostanou statní vyznamenání.
Úvodní scéna startuje v roce 1966, kdy Marta Kubišová a Karel Gott vyhráli Zlatého slavíka. Poté se děj začne pomalu posouvat z nadějných šedesátek, přes neonové osmdesátky a nevkusné devadesátky až k roku 2018, kdy bylo udělení cen Slavík přerušeno. Namísto lineárního příběhu vedoucímu ke „šťastnému“ konci, jsou Roky a kroky kompilací děkovných projevů a vystoupení z různých televizních pořadů. Právě anketa Slavík je inspirací a východiskem pro celou hru. Ostatně není se čemu divit, když představuje základní stavební kámen české popkultury. Stěží bychom hledali pořad, který by zobrazoval takovou bizarnost českého showbyznysu a snahu imagologů formovat vkus společnosti. Podobně jako u předchozích her Holiček pracuje s neotřelým tématem, ve kterém se pokouší rozklíčovat komplikovanost a rozpolcenost dnešního světa. Příběh vypráví z minulosti, čímž v divákovi probouzí pocit, že nehledě na tom, v jaké době žijeme, se nešvary kultury ve své podstatě opakují.
V hereckém obsazení se objevují tváře, které následují režiséra od jeho první premiéry na brněnských prknech. Jsou tedy obeznámeni se způsobem práce, jenž je založený na kolektivní improvizaci. Pro nově příchozí to musela být výzva povolání. Herci jsou stylizováni do mimů, což příznačně reprezentuje formu, jakou hrají. V průběhu představení dělají pantomimu slavných postav, napodobují vysílání pro neslyšící nebo „hrají“ na hudební nástroje. Výhradu mimů pak narušují pobrukováním znělky Slavíka nebo zpíváním známých hitů. Scéna se stává otevřeným prostorem, kde se zjevují osobnosti z různých světů na poli kultury. Nalezneme tam Karla Gotta, Michala Davida nebo Evu Pilarovou představující klasické interprety a na druhé straně Daniela Landu a Tomáše Ortela ty novodobé. Z politiky Jiřího Paroubka, Gustava Husáka a z byznysu kontroverzního podnikatele Františka Mrázka.
Tyto osobnosti oprašují dávno zapomenuté kauzy a situace, kterým ve své době patřili titulní stránky téměř všech médií. Režisérově pojetí komiky napomáhá tradiční česká sebeironie, špetka černého humoru nebo Gottova legendární hláška „tohle jsem opravdu nečekal“ nesoucí se napříč celým představením. Dalo by se polemizovat nad tím, proč se Holiček nerozhodl do hry vložit jiné seskupení událostí. Jistě bychom našli dle nás „vhodnější“, ale nesmíme zapomínat na to, že se jedná o natolik subjektivní téma, jemuž by každý divák vdechl jiný život. Holiček jej seskupil a vtiskl mu reprezentativní tvar, který má nejen hlavu i patu, ale hlavně dokáže pobavit. I když se Roky a kroky točí okolo české popkultury a její odvracené, pokleslé stránky zvané bulvár, nepřiklání se na žádnou stranu. Ze hry zcela záměrně nevyplývá, zdali to, co je nám předkládáno je nutné zlo nebo naopak skvělou záležitostí. Je tedy na divákovi, na kterou stranu se přidá, nabízí se mu ještě možnost neutrálního středu, kterou jde sám režisér.
Celkové hodnocení: 80 %
Divadlo Reduta (Národní divadlo Brno)
Braňo Holiček a kol.: Roky a kroky
Režie: Braňo HoličekDramaturgie: Ilona SmejkalováScéna: Nikola TempírÚčinkují: Isabela Smečková Bencová, Milada Vyhnálková j. h., Tomáš David, Roman Blumaier, Jakub Šafránek, Martin Veselý
Česká premiéra: 2. 11. 2018
Související
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
recenze , činohra Roky a kroky (NdB) , Braňo Holiček
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
před 1 hodinou
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno před 2 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 3 hodinami
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
před 3 hodinami
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
před 4 hodinami
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
před 5 hodinami
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
před 6 hodinami
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 6 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 7 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 7 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 8 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 8 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 9 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 10 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 11 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 11 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 12 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 13 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 13 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková