Inscenace Stanislava Moši slaví úspěch v Německu i ve Švýcarsku

V pátek 11. července sledovali napjatí a dojatí diváci německého Staatstheatru v Meiningenu, který v roce 2011 oslavil své 180. výročí založení divadla, premiéru muzikálu Willyho Russella Pokrevní bratři. Ředitel proslulého meiningenského divadla pověřil režií inscenace principála Městského divadla Brno Stanislava Mošu, který ke spolupráci přizval své další kolegy, Andreu Kučerovou, která navrhla kostýmy, autora scény Jaroslava Milfajta a herce i režiséra v jedné osobě Stanislava Slováka, jenž figuroval jako asistent režie. Divákům Městského divadla Brno není neznámý ani tento magický příběh rozdělených bratrů-dvojčat, který měli možnost prožívat od 2. června 2012 na jevišti Hudební scény až do letošního 28. února, kdy jsme se s tímto intimním titulem rozloučili, ale ani meiningenské divadlo, které v rámci festivalu Divadelní svět Brno přivezlo v červnu 2014 na jeviště Městského divadla Brno svoji komedii Platit se nebude! (Bezahltwird nich!).Současně s režijní přípravou muzikálu Pokrevní bratři v Německu se Stanislav Moša věnoval také zkoušení již legendární muzikálové komedie My Fair Lady, a to ve švýcarském městečku Walenstadt na břehu jezera Walensee. Tradice Divadla Walensee, tedy Walensee-Bühne vznikla v roce 2005, kdy byl poprvé na břehu jezera vystavěn majestátní amfiteátr pro dvě tisícovky diváků. V roce 2006 se tradice open air divadla ustálila a bylo dohodnuto, že se divadelní představení budou v tomto úchvatném koutu Evropy hrát jednou za dva roky. Tak se mohli švýcarští, ale také rakouští, němečtí či lichtenštejnští diváci těšit divadelními inscenacemi jako Tell, Die SchwarzenBrüder či Heidi, s níž je tento kraj neodmyslitelně spjat. Pro rok 2014 byl divákům vybrán legendární kus z pera A. J. Lernera a F. Loeweho My Fair Lady.Uvádění inscenací pod otevřeným nebem sebou nese vždy určité záludnosti a zapeklitosti, především v souvislosti s počasím, a s tím to v kraji jezera Walensee není opravdu jednoduché. Minulý ročník dokonce propršelo 23 z celkových 25 repríz, jindy neodolala mocným poryvům větru scéna, kterou vichr odnesl. Už se nikdy nenašla. Proto bylo zadání pro výrobu inscenace zcela specifické a podrobené těmto aspektům. Návrhářka Andrea Kučerová tak musela vyrobit kromě kostýmů také neopreny, jimiž jsou herci chráněni před prochladnutím; scénograf Christoph Weyers navrhl scénu prodyšnou, avšak dostatečně masivní, aby odolala vlivům počasí a zároveň aby kladla co nejmenší odpor větru. Herecké obsazení je čtyřnárodnostní. Režisér Stanislav Moša si v rámci konkurzů vybral z herců švýcarských, rakouských a německých, jednu z rolí dokonce nastudoval i člen souboru Městského divadla Brno Karel Škarka. Hraje se v německém jazyce, přičemž londýnské nářečí zvané cockney bylo převedeno do schwitzerdeutsch, tedy do švýcarského nářečí.Vedle výborných hereckých výkonů sklidil mohutný aplaus a obdiv nejen diváků, ale i divadelních kolegů a zástupců produkční agentury 14tičlenný orchestr, sestavený z českých hudebníků a členů orchestru Městského divadla Brno pod vedením dirigenta Dana Kalouska. O choreografii se postaral chorvatský umělec Igor Barberić. Na břehu jezera, za dohledu 2 500 metrů vysokých hor budou herci a naši muzikanti hrát příběh květinářky Lízy Doolittlové až do 23. srpna letošního roku.