Umělci o Vlastě Chramostové (†92): Skvělá herečka s kritickým pohledem

Za skvělou herečku a odvážnou ženu označilo ministerstvo kultury Vlastu Chramostovou, která dnes zemřela. Její umělečtí kolegové na ní obdivovali mimo jiné schopnost kritického pohledu a odstupu.

Signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová zemřela dnes ve věku 92 let.

Zármutek vyjádřilo ministerstvo kultury. "Skvělá divadelní a filmová herečka, jedna z prvních signatářek Charty 77, odvážná žena, vzácný člověk," charakterizovalo ji ministerstvo na svém twitterovém účtu.

Zpráva, kterou přijímáme s velkým smutkem a lítostí: ve věku 92 let zemřela paní Vlasta Chramostová. Skvělá divadelní a filmová herečka, jedna z prvních signatářek Charty 77, odvážná žena, vzácný člověk. Odpočívejte v pokoji... pic.twitter.com/8ZmFy1jYA1

— Ministerstvo kultury (@MinKultury) October 6, 2019

"Chramostová spojovala 20. a 21. století české kultury a politiky a nikdy neztratila schopnost kritického pohledu a odstupu," uvedl v reakci na hereččino úmrtí ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. V československé a české kinematografii podle něj zůstává Chramostová neobyčejně silnou, monumentální osobností. "Patos, který herce dokáže tak často zradit, ji vždy posiloval a byl autentickou součástí jejího působení v divadle, ve filmu i ve společnosti," dodal.

Herec David Prachař, který se s herečkou setkal mimo jiné v Divadle Kolovrat a byl s ní v poslední době v užším kontaktu, obdivuje na Chramostové schopnost vrátit se na jeviště po dvacetileté pauze, vynucené podpisem Charty 77. "Je to obdivuhodné a ojedinělé," řekl Prachař a dodal, že i návrat po mnohem kratší době bývá pro herce těžký.

Podle Prachaře byla Chramostová jedním z mála lidí, kteří dokázali otevřeně psát o svém vztahu ke vstupu do komunistické strany. "Od té doby jsem nic tak svobodného a objektivního nečetl," uvedl herec. Dodal, že až do své smrti byla Chramostová schopná nadhledu. "Nepropadala žádným sentimentům, ani nad svým životem, ani nad okolím," řekl Prachař.

Chramostová si na konci 90. let zahrála i v oceňovaném filmu režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala. Michálek na ni podle svých slov nejraději vzpomíná ve spojení s jejím druhým manželem, kameramanem Stanislavem Milotou, který zemřel letos v únoru. "Oni byli taková úžasná dvojice, skvěle se doplňovali. Vždy kolem nich bylo spousta humoru," zavzpomínal dnes Michálek v rozhovoru s ČTK.

Chramostovou měl Michálek rád i proto, že s ní mohl mluvit otevřeně. "I když mezi námi byl ohromný generační rozdíl, přesto se člověk tak necítil. Ona byla velmi citlivá, otevřená ke všemu. Měla velké srdce a byla statečný člověk," uvedl a dodal, že je škoda, že takových statečných lidí v poslední době odešlo více.

Filmový producent Jaroslav Bouček, který rovněž stál za snímkem Je třeba zabít Sekala, ČTK řekl, že měl to štěstí, že s Chramostovou spolupracoval na jejích dvou velkých filmových rolích, včetně Odcházení od Václava Havla. "Já na ni vzpomínám s velkou láskou. Vážil jsem si jí. I když byla víc divadelní herečka, měl jsem to štěstí, že jsem s ní točil dva velké a krásné filmy, které jsou oba ve zlatém fondu české kinematografie," uvedl.

Související

Chramostová, Vlasta

Rozloučení s Chramostovou: Lidé čekali ve frontě, u rakve se vystřídali Štěpnička, Donutil či Prachař

Vynesením rakve z Národního divadla (ND) skončilo dnes před polednem poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou. Do zvuku trubačů ji vyprovodil poslední potlesk publika. Smutečnímu aktu, při kterém se s herečkou a významnou postavou české kultury posledních několika desítek let loučili především její umělečtí kolegové, přihlíželo zaplněné hlediště ND. Smuteční obřad ukončila česká hymna a dlouhé ovace vstoje.

Více souvisejících

Vlasta Chramostová Divadla kultura Charta 77 David Prachař (herec) Ministerstvo kultury Stanislav Milota (kameraman)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy