Večerníček slaví padesátiny: ČT ohlásila několik premiér a opráší Robota Emila

V prosinci Česká televize představila nové díly kresleného seriálu Štaflík a Špagetka. Ten se poprvé, ještě černobílý a s původním názvem Psí život, objevil na obrazovkách v roce 1971, druhá řada v roce 1992. Stejně jako na nových dílech se na ní autorsky podíleli Alena a Jiří Munkovi. Další premiérou bude v prvním pololetí pokračování příběhů O skřítku Racochejlovi, jehož charakteristický hlas opět patří Jiřině Bohdalové. Premiéra Gorilích pohádek autora a režiséra Václava Chaloupka je plánována na Velikonoce.

Animované pohádky představují tradiční součást tvorby ČT, původních seriálů od roku 1965 vzniklo zhruba 370. Hlavní zásluhu na tom má právě Večerníček, který patří k nejsledovanějším dětským pořadům vůbec. "Právě díky téměř neměnnému vysílacímu času po celá desetiletí si diváci vytvořili zcela unikátní 'večerníčkovský' návyk, o který je nechceme ani do budoucna připravit," řekla mluvčí ČT Alžběta Plívová. Televize žádné změny v tomto směru neplánuje. Nyní je Večerníček vysílán denně v 18:45 na kanálech ČT :D a ČT2.

Neodmyslitelnou součástí Večerníčků bývá hlas kreslených či loutkových postaviček. Vedle Jiřiny Bohdalové to v posledních letech jsou například Petr Rychlý, který propůjčil hlas všem protagonistům kresleného seriálu Vynálezce Alva. Aleš Háma, Martin Dejdar a Naďa Konvalinková zas vyprávějí a zpívají v loutkovém "muzikálu" To si piš, je to myš. Originální herecký výkon předvedl i Jiří Macháček v kresleném projektu Králík Fiala.

Mezi úspěšné "hlasy" patřil i Marek Eben, který vyprávěl a zpíval v seriálu Sedmives. Komentář k Vose Marcelce namluvil Jiří Lábus, Nejmenšího slona na světě odvyprávěl Jan Vondráček a příběhy Bílé paní na hlídání Martha Issová, která také nazpívala ústřední písničku.

Výroba jednoho pohádkového seriálu zabere dva až tři roky. Nasazování premiérových titulů nebo těch archivních má podle ČT své dramaturgické "zákonitosti", kde hrají roli nejrůznější ukazatele. Například poměr premiér a repríz, žánrová pestrost, zdůraznění cílové skupiny dětí, roční období, ale také přání dětí a v neposlední řadě technologický způsob animace.

Brzy po příchodu Večerníčka se v nabídce začaly objevovat pohádky ze zahraničí. Prvním velkým zahraničním seriálem byl v roce 1969 Pes Filipes a jeho přátelé (USA). K nejoblíbenějším patřily i polské příběhy Bolka a Lolka. Ty byly vysílány v letech 1975 -1977.

Od devadesátých let se ve Večerníčku vysílá převážně tvorba "české školy animace", jejíž úspěch televize zaznamenala i na zahraničních trzích. V posledních letech zahraniční partneři projevili největší zájem o Boba a Bobka, Jak to chodí u hrochů, Koulelo se jablíčko, Maxipsa Fíka, Pohádky z mechu a kapradí, Štaflíka a Špagetku a z novější produkce uspěli například Krysáci nebo Žížaláci. Bezkonkurenčně nejčastěji se pak do zahraničí podívaly Večerníčky O loupežníku Rumcajsovi, Matylda, Nils a divoké husy a Méďové pana Chaloupka.

Na počátky Večerníčka ještě v tehdejším Československu zavzpomíná ČT hned prvního ledna, kdy se diváci setkají s Robotem Emilem. Ten se v roce 1964 poprvé objevil v pravidelném večerním bloku Stříbrné zrcátko. V lednu se na obrazovce vystřídají například Pohádka o klukovi a kometě, Dobrodružství veverky Zrzečky nebo O městečku Kočičkově.