Digitalizace filmů přijde na půl miliardy

První fáze digitalizace Zlatého fondu české kinematografie má trvat čtyři roky. Prvními filmy budou Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci, ty by mohly být digitalizovány do konce letošního roku. Výběrové řízení na digitalizaci by mělo být do dvou měsíců.

Státní pokladnu přijde digitalizace zlatých českých filmů na půl miliardy korun. "Finanční zdroje se musí najít, protože se jedná o historii České republiky. Bylo by dobré k tomu přistupovat jako k jiné sbírkové činnosti, tedy buď na ten obraz mám, nebo nemám. To znamená, musíme zkusit ta výběrová řízení, udělat si představu, co to obnáší. Případně udělat i určitou selekci těch filmů - které za to stojí a které ne," uvedl kandidát na ministra kultury nové vlády Jiří Besser (TOP 09).

O digitalizaci filmů hovořila i Thelma Schoonmakerová, filmová střihačka režiséra Martina Scorseseho, která patří k hlavním hostům MFF v Karlových Varech. Na festivalu představila českou premiéru digitálně zrestaurované kopie proslulého filmu Červené střevíčky z roku 1948, který natočil její manžel Michael Powell.

Slavná střihačka potvrdila, že ani ve Spojených státech není snadné získat peníze na digitalizaci filmů. "My digitalizaci používáme jako jeden z prostředků restaurování filmů. Je to vynikající prostředek, ale digitalizace také není ideální způsob, nikdy to nevydrží dostatečně dlouho. Takže si necháváme i původní negativy filmů jako takové korunní klenoty filmového dědictví. Ony vydrží i 100 let, když se správně budou skladovat, a potom je budeme moci zrestaurovat zase třeba za 50 let. Ty původní negativy se ale každopádně musejí zachovávat, doufám, že Česká republika se také stará o své originály," řekla Thelma Schoonmakerová.

Podle ní se peníze na digitalizaci filmů v USA získávají ze soukromých prostředků, například z různých nadací, nikoliv od státu, jako je tomu v České republice. "Všichni lidé, kteří chtějí zachovávat historii filmu, nám přispívají," uvedla střihačka.

Umělecká ředitelka MFF KV Eva Zaoralová sdělila, že hlavním kritériem při výběru 200 filmů určených pro digitalizaci byla kvalita. "Jsou tam třeba i veselohry Martina Friče, ale musí tam být i film Markéta Lazarová. Už tady byly v minulosti pokusy sehnat peníze na tento snímek ze soukromých fondů, ale u nás to není tak jednoduché. Je tu vžitý jistý druh mecenášství, ale nejsou tu tak velcí mecenáši nebo sponzoři, kteří by o to kulturní dědictví mohli pečovat. Zatím je to jen na státu," prohlásila Zaoralová.

V první fázi by se mělo digitalizovat 200 českých filmů, mezi kterými by neměly chybět první snímky Jana Kříženeckého z konce 19. století, ale i Cesta do hlubin študákovy duše, Pyšná princezna, Limonádový Joe, Ostře sledované vlaky nebo Markéta Lazarová. Potřebná investice se odhaduje na 500 milionů korun.

Digitalizace kulturního materiálu je jednou z priorit Evropské unie v oblasti kultury a vzdělávání. V roce 2006 zveřejnila Evropská komise doporučení týkající se digitalizace kulturního materiálu, jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů.