Zlín - Dražba umělecky ztvárněných filmových klapek dnes na zlínském filmovém festivalu vynesla rekordní částku 2,4 milionu korun. Loňský výtěžek dražitelé přesáhli o téměř půl milionu korun. Největší zájem byl o klapku Maroše Churyho, kterou zájemce vydražil za 110.000 korun. Aukce klapek je tradiční součástí filmového festivalu pro děti a mládež. Výtěžek půjde na podporu autorských snímků studentů filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům, řekla dnes ČTK mluvčí festivalu Kateřina Martykánová.
Do aukce letos přispělo svými díly 147 výtvarníků. Mezi autory byl například Kristián Kodet, Jiří Slíva, Ivan Baborák, Boris Jirků či Iva Hüttnerová. "Největší zájem vzbudila klapka Maroše Churyho, která byla vydražena za 110.000 korun. Šlo o klapku s motivem filmu Obecné školy, na které je vyobrazen Jan Tříska s houslemi. Autor se do projektu vrátil po několika letech a jeho klapky byly vždy vysoce ceněny," uvedla mluvčí festivalu.
Na rozdíl od předchozích let, kdy se klapky vždy dražily od začínající částky 3000 korun, se u některých žádaných umělců začínalo letos na vyšších cenách, a to od 10.000 až 20.000 korun. Zájem byl například i o klapku Hrej si a nezlob od Dagmar Dudové, která se vydražila za 70.000 korun či o klapku s názvem Rudolf II. od Karla Musila, za kterou její majitel zaplatil 45.000 korun. Pořadatelé stejně jako v minulém roce jednu klapku dražili elektronickou aukcí na portálu Aukro.
Všechny peníze budou v pondělí rozděleny mezi vybrané filmové projekty studentů filmových škol a dalších mladých tvůrců. "Do letošního ročníku jsme zaregistrovali 91 projektů, 11 z nich postoupilo do druhého kola," uvedl předseda správní rady Nadačního fondu Filmtalent Zlín a prezident festivalu Čestmír Vančura.
Projekt Salon filmových klapek odstartoval v roce 1998 a za dobu existence projektu vzniklo 2369 klapek, které putovaly do soukromých sbírek. Nejúspěšnější byla dosud klapka Libora Vojkůvky nazvaná Touhy plná, klapka rozevřená. V roce 2008 za ni dal kupec 199.000 korun. Před dražbou se klapky v podobě uměleckých děl vystavují na několika místech České republiky, letos poprvé zavítaly i do Bruselu.
Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež ve Zlíně začal v pátek. V letošním 58. ročníku uvede premiérově 199 filmů, z toho 18 ve světových, mezinárodních či distribučních premiérách. Festival nabídne 300 snímků z 55 zemí. Nejstarší a největší filmová přehlídka svého druhu potrvá do 2. června. Loňský ročník navštívilo více než 125.000 lidí.
Související
Ve Zlíně odstartoval 63. ročník zlínského filmového festivalu "Zlín Film Festival"
Nebývalý zájem o klapky. Dražba na zlínském festivalu vynesla přes 2,6 milionu
Zlínský filmový festival , dražby , kultura
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák